Německá ministryně vnitra Nancy Faesererová chce iniciovat další hraniční kontroly s Polskem, Českou republikou a Švýcarskem. Ministryně vnitra plánuje intenzivnější zátahy i selektivní kontroly. Nancy Faeserová volání po intenzivnějších kontrolách dlouho odolávala, nyní chce ale přijmout opatření k důraznějšímu zabezpečení německých hranic na několika úsecích, a to včetně dalnic. Spolkové ministerstvo vnitra v tomto smyslu připravuje dopis Evropské komisi v Bruselu, jak informovaly tisková agentura dpa a deník Welt.

Po dlouhém váhání se spolková vláda rozhodla vyhlásit stacionární hraniční kontroly na více úsecích hranic, a to včetně dálnic.

Kontroly spolkové policie přímo na hranicích, jaké jsou od roku 2015 zavedeny na hranicích s Rakouskem, mají být v budoucnu možné také na hraničních úsecích s Polskem, Českou republikou a Švýcarskem. Spolkové ministerstvo vnitra v tomto smyslu připravuje dopis Evropské komisi v Bruselu, jak informovaly tisková agentura dpa a deník Welt.

V rámci schengenského prostoru se v příhraniční oblasti plánují pouze tzv. dragnet kontroly, tj. kontroly bez podezření. Pokud chce stát přesto provádět stacionární kontroly, musí to oznámit Bruselu. Německá vláda se nyní rozhodla tak učinit.

Mohlo by vás zajímat

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil, že Německo zavádí hraniční kontroly s Českem i dalšími sousedy. Na sociální síti X uvedl, že budou namátkové – v podobném režimu, jako Česko kontroluje hranice se Slovenskem. O situaci včera mluvil s německou kolegyní Nancy Faeserovou.

„Kontroly budou probíhat v namátkovém režimu, podobně, jako my kontrolujeme hranice se Slovenskem. Cílem je – stejně jako u nás – efektivní boj proti převaděčům. Jde o další důkaz, že Evropa potřebuje funkční společné řešení ochrany vnějších hranic,“ uvedl Rakušan.

Převaděče je snažší chytit při stacionárních kontrolách

Ministryně vnitra Nancy Faeserová nedávno oznámila zvýšení kontrol u východní hranice s tím, že spolková policie může v určitých případech – například při podezření na pašování – zastavovat vozidla i přímo na hranici. Požadavky ministrů vnitra CDU Saska a Braniborska Armina Schustera a Michaela Stübgena odmítla mimo jiné s argumentem, že ten, kdo na hranicích podá žádost o azyl, stejně obvykle nemůže být vrácen.

Převaděče je však snazší chytit při stacionárních kontrolách, protože při kontrolách na druhé straně hranice už často zmizí v době, kdy policie nelegálně vstoupivší osoby zadrží.

Přestože v schengenském prostoru skutečně platí zásada otevřených vnitřních hranic, několik zemí v poslední době oznámilo hraniční kontroly.

Například Francie požádala o kontroly na svých hranicích s Belgií, Lucemburskem, Německem, Itálií, Španělskem a Švýcarskem s odkazem na teroristická rizika a nelegální migraci přes centrální středomořskou trasu a tzv. balkánskou trasu. Francouzi však nekontrolují všude nepřetržitě, ale spíše selektivně a přizpůsobeně situaci.

V budoucnu tomu tak bude pravděpodobně i na hranicích Německa s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem.

Od začátku ledna do konce září požádalo v Německu o azyl poprvé 233 744 lidí, což je o 73 procent více než ve stejném období loňského roku.

Mnohé municipality jsou při ubytování, péči a integraci uprchlíků napjaté až k prasknutí – také proto, že od začátku ruské útočné války v únoru 2024 přišlo do Německa více než milion válečných uprchlíků z Ukrajiny.

Česká vláda minulý týden ve středu rozhodla, že namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem původně ohlášené na deset dní budou pokračovat do 2. listopadu. Česko, Polsko a Rakousko zavedly kontroly na slovenské hranici od středy 4. října. Za první týden fungování kontroly odhalily při nelegální migraci 283 lidí. Vstup na české území odepřeli policisté 234 osobám, ve 27 případech využila ČR readmisní opatření vůči Slovensku. Policisté také zadrželi 12 převaděčů, kterým sdělili obvinění z trestného činu.

Policie se při kontrolách soustředí na vozidla vytipovaná podle zkušeností policistů s odhalováním převaděčů. Policie může zkontrolovat kohokoli, ministerstvo vnitra proto doporučuje, aby lidé poblíž státní hranice u sebe měli občanský průkaz nebo pas.

Ohlášení německých kontrol nyní platí na deset dní počínaje dneškem. Kontroly mohou být prodlouženy až o dva měsíce, uvedlo ministerstvo vnitra.

V případě Rakouska jde o ohlášení od 12. listopadu na dalších šest měsíců. Oznámení kontrol vyžaduje takzvaný schengenský hraniční kodex.

„Spolková policie nyní může pružně a podle aktuální situace využívat celý balík opatření v podobě stacionárních a mobilních hraničních kontrol. S oznámením kontrol na české, polské a švýcarské hranici k tomu nyní máme právní oporu,“ řekla Faeserová.

Poznamenala, že kvůli kontrolám je v úzkém spojení s kolegy ze sousedních zemí a také s německými pohraničními regiony.

„Zároveň je pro mě obzvláště důležité, aby kontroly měly co nejmenší dopad na všední život od pendlerů přes obchodování až po cestování,“ uvedla.

(nik)