Operátor trhu OTE, který provozuje krátkodobé a vyrovnávací trhy s energiemi, vyřadil z trhu společnost Great North Canadian Holdings (GNCH). Stalo se tak z důvodu prodlení s úhradou dluhu vůči operátorovi trhu. Za firmou GNCH stojí kontroverzní podnikatel Ladislav Dráb, o jehož kauzách Ekonomický deník v minulých letech několikrát informoval.
Takzvané „uzamčení subjektu“ znamená, že Great North Canadian Holdings nebude moci dále obchodovat na trhu s plynem organizovaném společností OTE. „Prakticky to znamená zastavení jeho činností na trhu s plynem organizovaným operátorem trhu. Licence na obchod s plynem mu zůstává,“ doplnila Zuzana Váchalová, vedoucí odboru kanceláře představensta OTE. Koncovým zákazníkům v Česku GNCH plyn nedodával.
Dříve neznámá firma GNCH se loni v březnu zviditelnila velkolepým oznámením: informovala o uzavření dlouhodobého kontraktu s norskou polostátní společností Equinor na dodávky zemního plynu z norského sektoru Severního moře. Dodávky měly začít od loňského května a primárně měly být určeny pro velkoodběratele a obchodníky s plynem. Jenže, jak se říká, skutek utek‘.
Oznámení GHCH tehdy nekriticky převzala řada českých médií. Mezi výjimky patřil Ekonomický deník, který již loni v březnu upozornil na problematické pozadí firmy GNCH. Hlavní tváří na webu firmy byl Ladislav Dráb, který už v oboru plynárenství aktivně působil. Avšak jeho firmy v minulém desetiletí zkrachovaly a zůstaly po nich neuhrazené závazky. Zřejmě kvůli starším kauzám firmu GNCH formálně nevlastnil Dráb, ale jeho dcery.
Dobře informované zdroje z plynárenství potvrdily, že firma GNCH není v oboru aktivní, a dodaly, že nevědí nic o dodávkách norského plynu na český trh jejím prostřednictvím. Zatímco GNCH zůstává neznámou firmou, jejího hlavního představitele Ladislava Drába v oboru plynárenství znají dobře. Pojďme si jeho podnikatelskou historii stručně připomenout.
Neznámá firma známého bankrotáře
Příběh začíná v roce 2002, kdy podnikatelé Ladislav Dráb a Eduard Pálka založili v Praze firmu Česká energie. Byla to pozoruhodná dvojice. Zatímco Pálka byl podle starší zprávy týdeníku Euro příslušníkem komunistické rozvědky a po Sametové revoluci mimo jiné i šéfem První česko-ruské banky, Dráb před rokem 1989 emigroval do Kanady a později žil střídavě v Česku a v Severní Americe.
Česká energie působila na trhu poměrně dlouho jako alternativní dodavatel elektřiny a zemního plynu koncovým zákazníkům. Patřila mezi menší hráče na trhu, její tržní podíl nikdy nepřekročil hranici jednoho procenta. V říjnu 2016 se finančně zhroutila a její zákazníci přešli do režimu dodavatele poslední instance.
Ještě o něco dříve, v dubnu 2016, vyhlásil soud úpadek firmy GSCeP. Tu založili Dráb s Pálkou se záměrem vyhloubit v sousedství uranového dolu v Rožné na Vysočině podzemní zásobník plynu s kapacitou 180 milionů metrů krychlových. Nepodařilo se jim však zajistit financování projektu za minimálně šest miliard korun. Hlavním „výsledkem“ celého záměru tak byly nesplacené závazky za téměř 200 milionů korun u společností Diamo a Metrostav.
Zatímco v Rožné aspoň začal geologický průzkum, další ambiciózní projekt – plynovod Mozart spojující českou a rakouskou síť – zůstal jen na papíře. V lednu roku 2007 Dráb s Pálkou založili firmu Česká plynárenská a pokusili se prolomit tehdejší monopol společnosti RWE Transgas na dovoz plynu do Česka. Plánovaných 10 procent trhu však nikdy nezískali, slibovaný plyn z Norska do České republiky vůbec dovážet nezačali.
Na jaře 2013 neuniklo pozornosti médií, že Ladislav Dráb zaplatil za neúspěšného prezidentského kandidáta Jana Fischera část dluhu z kampaně. Fischer následně nastoupil do CE Group jako manažer energetických projektů. Jak se brzy ukázalo, Fischer víceméně jen plnil roli maskota a reálný vliv na směřování firmy neměl.
Šest let natvrdo
Bankroty Drábových firem měly s odstupem času i soudní dohru. V dubnu roku 2022 odsoudil pražský Městský soud Ladislava Drába za zvlášť závažný zločin zpronevěry. Dráb si měl v minulosti na margo firmy GSCeP vybírat z banky peníze, které ale dle soudu použil pro svoji osobní potřebu. Vedle nepodmíněného trestu ve věznici s ostrahou měl Dráb společnosti GSCeP uhradit škodu škodu ve výši 33 milionů korun.
Ladislav Dráb se proti rozhodnutí první instance odvolal k Vrchnímu soudu v Praze a následně i k Nejvyššímu soudu. A výsledek? Dráb dostal za podvod o rok navíc, celkem si tak má podle zjištění Ekonomického deníku ve vězení odsedět šest let.
David Tramba
