INZERCE

Šupinky lithia. Foto: Tomáš Rovný

Další krok k těžbě lithia v Horním Slavkově. Báňský úřad povolil těžařům separační linku a zelenou má i vlečka

Těžba lithia z hlušiny v západočeském Horním Slavkově je zase o krok blíže k realitě. Obvodní báňský úřad pro území Karlovarského kraje povolil společnosti Sanaka Industry výstavbu separační linky, na níž by se měly lithné slídy oddělit z hlušiny po předchozí těžbě. Stavby mají být odstraněny do 5 let po ukončení hornické činnosti, nejdéle do 20 let od jejich kolaudace. Prostory na těžbu těžaři v minulosti získali za nebývale výhodných podmínek a mimo jiné se u těchto operací objevují i lidé okolo bývalé Státní bezpečnosti.

Plán společnosti Sanaka Industry na těžbu lithia z hlušiny v Horním Slavkově na Sokolovsku se dostává o další velký krok dál. Podobně jako na krušnohorském Cínovci se i ve Slavkově se schyluje k poslední z fází, které těžbu strategické a žádané suroviny významně přibližují.

Rozhodnutí Báňského úřadu v Sokolově o umístění separační linky na lithium. Foto: Jan Hrbáček

Zahájení těžby lithia v někdejším odkališti u Slavkova je už takřka v posledním stadiu celé povolovací procedury. Obvodní báňský úřad v Sokolově totiž aktuálně povolil výstavbu separační linky, na níž by se měly lithné slídy oddělit z hlušiny po předchozí těžbě. Drážní úřad mimo jiné v lednu oznámil také společné územní a stavební řízení, týkající se železniční vlečky.

Separační linka je zařízením a objekty na zpracování pískové suroviny ve stanoveném dobývacím prostoru Horní Slavkov. Jde o úpravárenské technologické linky na zpracování suroviny kameniva (pískové suroviny) vytěžené v dobývacím prostoru, se vstupní kapacitou 360 tisíc tun suroviny ročně.

Záměrem je realizovat plně funkční úpravárenskou linku s nutným technologickým zařízením, včetně potřebné infrastruktury v severovýchodním okraji dobývacího prostoru. Cílem technologie provozu je pomocí dvoustupňové magnetické separace rozdělit frakci o velikosti zrna od 0 – 1 mm na koncentrát lithných slíd (cinvalditů) a křemenný písek,“ stojí v povolení báňského úřadu, které má Ekonomický deník k dispozici.

Stavba je definována jako dočasná, po skončení těžby bude technologická linka demontována stejně jako úpravárenská a skladovací hala a vodní hospodářství, související stavby budou sloužit k následné sanaci a rekultivaci území po těžbě. Z hlediska architektonického mají být uplatňovány jednoduché tvary s ohledem na stávající
zástavbu.

Separační linka má obsahovat tyto komponenty:

Objekt vstupního podavače
Hala úpravny a sklad koncentrátu: V tomto stavebním objektu bude instalováno hlavní technologické zařízení, ve kterém bude surovina přivážená z těžby zpracovávána a upravována na požadované produkty a následně skladována. Objekt je dvoulodní ocelová hala rozdělená na část úpravny a část skladovací, o celkovém rozměru 31,810 m x 30,415 m, světlá výška hal je uvažována 10,0 m pod vazníkem.
Nádrže na technologickou vodu: Technologická voda bude sloužit k rozplavení a zpracování surovin. Jako technologické vody budou využívány i důlní vody. Protože zařízení úpravy vytěžené suroviny představuje mokrý technologický proces, je součástí úpravy suroviny i zařízení technologického vodohospodářského okruhu, zajišťující vyčištění vody vystupující z technologického procesu na požadovanou kvalitu a její opětovné využití v technologickém procesu úpravy suroviny. Předmětem tohoto stavebního objektu jsou základové konstrukce pro tři venkovní ocelové vertikální usazovací nádrže, venkovní vodojem na technologickou vodu a k nim příslušný ocelový příhradový potrubní most navazující na halu úpravny.
Čerpací stanice provozní vody
Doprava suroviny na rozplav
Třídění a magnetická separace
Odvodnění a skladování
Vodní hospodářství
Silnoproudé rozvody na řídicí systém
Výroba stlačeného vzduchu

Kvůli těžbě lithia bude muset být v Horním Slavkově vybudována i nová železniční vlečka. Toto je její plán. Foto: Jan Hrbáček

Veškeré stavby (stavební, inženýrské objekty a provozní soubory) uvedené ve výrokové
části tohoto rozhodnutí jsou dočasného charakteru a jsou navrženy výhradně pro účel úpravy výhradního ložiska a nebudou po ukončení hornické činnosti v dobývacím prostoru Horní Slavkov dále využívány k jiným účelům. Proto bude předmětný soubor staveb,
tj. stavební objekty, inženýrské objekty a provozní soubory, odstraněn do 5 let po ukončení
hornické činnosti v dobývacím prostoru Horní Slavkov, nejdéle však do 20 let od kolaudace
stavby,“ lze se dále dočíst v rozhodnutí báňského úřadu.

Pod kontrolou

Po zahájení provozu hornické činnosti musí těžař instalovat po dobu jednoho měsíce
odběrovou nádobu na zachytávání prašného spadu u nejvíce exponované zástavby
Horní Slavkov č. p. 749 – 752, srovnávací odběrovou nádobu instalovat do lokality
s vyloučenou expozicí prašným spadem z těžebny. Odebrané vzorky musí analyzovat
za účelem zjištění obsahu radionuklidů vázaných na prachové částice a výsledky analýz
předložit k vyhodnocení Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

K vyhodnocení expozic pracovníků úpravny musí Sanaka Industry provést dozimetrické měření objemových aktivit radonu na pracovišti a případně i odhad ročních osobních dávek pracovníků za kalendářní rok. Toto měření se musí provádět v pobytových (pracovních) místnostech objektů areálu úpravny bezprostředně po jejich dokončení před navezením suroviny a zahájením provozu technologie, z důvodu zjištění tzv. nulového stavu, resp. odlišení příspěvků z úpravy suroviny. Další měření pak musí těžař provést v rámci zkušebního provozu, případně po dosažení plného provozu úpravny. Získané hodnoty musí opět předložit k vyhodnocení SÚJB. Na základě výsledků měření pak bude stanoven další postup, příp. přijata opatření k prevenci a ochraně zdraví pracovníků.

Pískovou část produkce, která bude nabízena jako stavební materiál, musí těžař podrobit
pravidelnému měření z hlediska dodržení mezních hodnot obsahu radia. Pravidelnost
kontrol určit dle doporučení SÚJB a v závislosti na zařazení zpracovatele mezi výrobce
stavebních materiálů a hmot, respektive dle specifikace výrobku uváděného na trh.

Do dvou měsíců po zahájení pravidelného provozu záměru musí Sanaka Industry provést kontrolní měření hluku kvůli dopravě v chráněném venkovním prostoru staveb Kounice č. p. 771 a 777 a Ležnická č. p. 749 a 752 (v případě realizace varianty dopravy A), resp. Kounice 776 (v případě realizace varianty dopravy B). Více se lze dočíst zde. Další podrobnosti pak zde.

Mimořádně výhodná investice a estébáci

Vraťme se k historii aktuálních pokusů o těžbu lithia. U obou lokalit, kde se má z hlušiny těžit lithná slída na Cínovci a v Horním Slavkově, se v minulosti objevila spojitost se známým pražským lobbistou Ivo Rittigem. O cínovecký resort měla zájem společnost Wilsea, spravovaná Rittigovými právníky. V Sanaka Industry (dříve Grum – pozn. red.) působil v minulosti Rittigův dvorní firemní administrátor Peter Kmeť, druhdy rezident komunistické rozvědky I. správy SNB v New Yorku.

Peter Kmeť byl rezidentem StB ve Washingtonu. Foto: Jan Hrbáček

Řadu otázek vyvolává i skutečnost, že obě firmy se k ložiskům lithia dostaly za nebývale velmi, až nápadně, výhodných okolností. Horní Slavkov před dvaceti lety daroval zhruba 40 hektarů pozemku s bývalým odkalištěm, na kterém se má těžit lithium, Nadaci Georgia Agricoly (NGA). Nadace pak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun Sanaka Industry, která dnes žádá o povolení k těžbě.

„Pro město to tehdy nemělo žádnou hodnotu,“ odmítl kritiku bývalý starosta Horního Slavkova Petr Hanzík (SZ). „Tvrdí, že v roce 1998, kdy město pozemek darovalo, ani později při prodeji pozemku v roce 2006, neměl nikdo potuchy, jaké bohatství ukrývá,“ napsal před třemi roky deník Právo.

Horní Slavkov se mohl podle Práva díky těžbě lithia stát jedním z nejbohatších měst na Sokolovsku. Nestane se kvůli daru Nadaci Georgia Agricoly. Nadace npak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun soukromé společnosti, která žádá o povolení k těžbě.

„Že tam to lithium je, to už věděl ústřední ústav geologický v padesátých letech. To každý, s odpuštěním blbec, musel vědět, že to tam je. Nikdy to ale nebylo zdrojem zájmu, až nyní s moderními technologiemi a poptávkou se stal atraktivní, jinak to byl běžný odpad,“ komentoval pro Právo jeden z odborníků a bývalý člen správní rady nadace, který ale nechtěl být jmenovaný.

Mimo jiné řekl, že soukromá společnost, jež o pozemek usilovala, na konci dubna 2003 dostala objednaný znalecký posudek, který určoval kubaturu rudného odkaliště v Horním Slavkově, deklaroval obsah kovů v něm a vypočítal obsah lithia, rubidia a cesia a případně dalších využitelných kovů.

Měsíc předtím byla podepsána kupní smlouva mezi nadací a společností k pozemku, za který ale firma nezaplatila všechny dojednané splátky. Po soudních tahanicích získala nadace pozemky zpět a prodala je opětovně až v roce 2006.

Podobná obchodní operace se odehrála i na Cínovci. V létě 2007 vypracoval znalec Josef Hubač z Teplic na objednávku státního podniku DIAMO ocenění pozemků na Cínovci s lithnými písky. Jak vyplývá z jeho posudku, znalec Hubač ovšem nedostal k zadání ty nejpodstatnější informace, a to, respektive jaká surovina, co se na pozemcích nachází. O pozemky se ucházela nejprve společnost Wilsea, spojována s kontroverzním lobbistou Rittigem, ale nakonec jej koupila společnost Cínovecká deponie.

Jak už jsme naznačili, u obou společností lze v pozadí nalézt fond RSJ Investments SICAV a lidi okolo milionáře Karla Janečka, jehož otec Karel sloužil před rokem 1989, stejně jako Rittigův administrátor Peter Kmeť, u komunistické rozvědky.

Dosud se mělo za to, že společnost Cínovecká deponie, která se chystá těžit lithné písky na Cínovci, patří vesměs akciové společnosti RSJ Investments SICAV ze stáje svérázného českého milionáře Karla Janečka. Jak ale vyplynulo z dřívějšího zkoumání, část akcií vlastní neprůhledná kyperská společnost a další část agentce Státní bezpečnosti z Českých Budějovic. Zda došlo v majetkových vztazích nešlo dnes bohužel ověřit, obchodní rejstřík byl nedostupný.

Obchodní rejstřík byl v době přípravy článku nedostupný. Foto: Jan Hrbáček

Na detaily příprav k těžbě lithia ze strany soukromých investorů, historii firem, i podrobnosti o majetkových podílech, upozornil Ekonomický deník v minulosti například zde.

Jan Hrbáček