Estonská vláda iniciovala národní územní plán a strategické posouzení vlivu další jaderné elektrárny o výkonu 600 MW na životní prostředí. Rozloha plánované plochy dosahuje přibližně 1 285 kilometrů čtverečních.
Zkraje letošního roku podala společnost Fermi Energia žádost na ministerstvo hospodářství a komunikací o zahájení národního územního plánu pro jadernou elektrárnu.
Modulární reaktory od GE Hitachi
„Vypracovávání státního územního plánu neznamená okamžité zahájení výstavby jaderné elektrárny. Budeme nejprve analyzovat, za jakých podmínek a kde přesně lze v Estonsku jadernou elektrárnu postavit,“ vysvětlil ministr hospodářství Erkki Keldo.
„Děláme přípravy tak, aby v případě, že investor bude chtít investovat do výstavby jaderné elektrárny a my se rozhodneme ji postavit, měl stát už důkladně promyšlený a vyhodnocený záměr,“ uvedl Keldo.
„Pokud rozhodneme o výstavbě jaderné elektrárny, vzniknou v regionu nová pracovní místa s vysokými mzdami, což podpoří spotřebu služeb a tím i rozvoj místní ekonomiky,“ dodal Keldo.
Mohlo by vás zajímat
„Schválení estonské vlády zahájit plánování jaderné elektrárny o výkonu 600 MW na základě návrhu společnosti Fermi Energia s využitím technologie malých modulárních reaktorů BWRX-300 společnosti GE Hitachi představuje významný krok v rozvoji jaderné energetiky,“ řekl generální ředitel společnosti Fermi Energia Kalev Kallemets.
Hledá se nejlepší umístění
Plánování se týká pozemků ve venkovských obcích Viru-Nigula, Haljala, Rakvere a Vinni a ve městě Rakvere v župě Lääne-Viru. Dále pak ve venkovských obcích Lüganuse, Toila a Kohtla-Järve v župě Ida-Viru, jakož i mořské oblasti po záliv Narva. Rozloha plánované plochy zahrnuje přibližně 1285 kilometrů čtverečních.
Plánovací plocha je výrazně větší než ta, na které by závod a jeho zařízení stály. To umožní důkladně zvážit a posoudit nejlepší umístění pro jadernou elektrárnu, a také naplánovat připojení ke stávající elektrické síti.
„Posoudíme všechny relevantní dopady. Tedy jak by elektrárna ovlivnila lidi v oblasti, jejich domovy a životní prostředí i dopady elektrárny na přírodní prostředí a ekonomiku,“ dodal Keldo.
Do procesu se zapojí obyvatelé území, místní samosprávy, příslušné orgány a ostatní zainteresované strany.
První reaktor už v roce 2035
Předběžný výběr národního vyhlášeného územního plánu zváží několik lokalit. V území plánování bude vláda hledat nejvhodnější lokalitu pro elektrárnu a infrastrukturu pro její provoz. Jak společnost Fermi Energia, tak národní pracovní skupina už dříve analyzovaly vhodné oblasti.
Národně vymezený územní plán také vypracuje stavební podmínky a vyřeší další otázky spojené s výstavbou jaderné elektrárny. Vedle ní se očekává výstavba nadzemního elektrického vedení 330 kV, rozšíření stávající rozvodny 330 kV a další zařízení pro přenos elektřiny. Termín uvedení prvního reaktoru z plánovaných dvou do provozu je nejdřív v roce 2035.
Seznam jaderných zařízení bude upřesněn v průběhu vývoje právního rámce pro jadernou bezpečnost. Ten bude probíhat paralelně s fází předběžného výběru národního vyhlášeného územního plánu. Bude předpokladem pro rozhodnutí o předběžném výběru umístění národního vyhlášeného územního plánu.
Kde bude místo pro úložiště?
Na žádost dílčí pracovní skupiny pro prostorovou analýzu národní pracovní skupiny pro jadernou energetiku proběhl v letech 2022 a 2023 průzkum. Měl zjistit, zda na estonském území existují potenciální oblasti, kde lze vybudovat jadernou elektrárnu a úložiště radioaktivního odpadu. Prostorová analýza vychází z pokynů MAAE, objektivních kritérií a dostupných dat.
Metodika se zakládá na 60 kritériích rozdělených do 11 oblastí: vodstvo a batymetrie, demografie a sídla, antropogenní rizika, geotechnika, geologie, environmentální rizika, památková ochrana, ochrana životního prostředí, infrastruktura, využití území, jaderná bezpečnost a požadavky na jadernou elektrárnu. Ve všech oblastech existovala jak vylučovací kritéria, tak kritéria pro další zvažování.
Z prostorové analýzy vyplynulo na území Estonska16 potenciálních oblastí, z nichž jedna vypadla z důvodů národní obrany. Socioekonomická analýza provedená pro 15 regionů zjistila, že potenciální oblasti Toila, Loksa a Varbla pravděpodobně vykáží nejsilnější regionální pozitivní dopady. Kromě toho společnost Fermi Energia analyzovala tyto oblasti z hlediska proveditelnosti projektu a nákladové efektivity. Některé z nich naopak vyloučila.
