Pokus o nepřátelské převzetí poskytovatele nebankovních půjček Fair Credit Czech skupinou okolo kontroverzního severočeského podnikatele Tomáše Horáčka se posunul do další fáze. Finanční úřad v Ústí nad Labem nyní po Horáčkovi vymáhá daňové nedoplatky přesahující 400 tisíc korun. Podnikatel se k této aktualitě nevyjádřil.
O pokusu o nepřátelské převzetí poskytovatele nebankovních půjček Fair Credit Czech (FCC) skupinou okolo kontroverzního severočeského podnikatele Tomáše Horáčka napsal Ekonomický hned několik textů, namátkou ZDE či ZDE.
Příběh se nyní posunul do dalšího dějství. Finanční úřad v Ústí nad Labem nyní po svém dlužníkovi Tomáši Horáčkovi vymáhá daňové nedoplatky ve výši 403180, 72 korun. Poddlužníkem je již zmiňovaný Fair Credit, který se Horáček snaží převzít.
„Správce daně přikazuje poddlužníkovi, aby od okamžiku, kdy mu bude doručen tento exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce prováděl ze mzdy dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníkovi, a to až do výše nedoplatku, pro který je exekuce nařízena, včetně příslušejících částek úroku z prodlení a exekučních nákladů, s tím, že dlužníkovi nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 korun,“ stojí v exekučním příkazu z půlky srpna.
Horáček dluží na dani z příjmů fyzických osob podávajících přiznání a DPH.
Podle daňového a občanského soudního řádu je poddlužník povinen částky sražené ze mzdy nebo z jiného příjmu dlužníka vyplácet správci daně na účet jakmile jej shora uvedený správce daně vyrozumí, že tento exekuční příkaz nabyl právní moci.
„Dlužník ztrácí dnem, kdy je poddlužníkovi doručen tento exekuční příkaz, právo na vyplacení té části mzdy nebo jiného příjmu která odpovídá výši srážek,“ lze se dále dočíst v exekučním příkazu.
Ekonomický deník požádal Tomáše Horáčka přes jeho nejbližší spolupracovníky o vyjádření k aktuální exekuci. Ten ale nezareagoval.
Není to první exekuce, které Tomáš Horáček v poslední době čelí. Kontroverzní podnikatel ze severních Čech zaplatil své bývalé právničce Nině Rydlové 3 961 eur (dle aktuálního kurzu 97 995 korun) v exekuci. Za účast v korupčním případu odsouzený Tomáš Horáček figuruje jako spolupracující obviněný v hned několika jiných kauzách.
Mimo jiné se účastnil i pokusu o nepřátelské převzetí poskytovatele nebankovních úvěrů Fair Credit Czech. Se svou bývalou právničkou Rydlovou má ekonomické spory od doby, co na něj byla uvalena vazba.
Peníze pro právničku Ninu Rydlovou po Tomáši Horáčkovi vymáhal soudní exekutor Jaroslav Kocinec z Exekutorského úřadu Frýdek-Místek.
Exekutor kvůli exekuci Horáčkovi obstavil mimo jiné obchodní podíl ve společnosti První chráněná dílna, 100 000 kusů kusových akcií na jméno v listinné podobě společnosti CFH investiční fond SICAV, pohledávku za pojišťovnou a mzdu ve Fair Credit Czech.
Protože Tomáš Horáček exekuční titul zaplatil, exekutor Jaroslav Kocinec ji 20. května ukončil.
Stíhání kvůli nepříliš věrohodnému příběhu
Tomáš Horáček s Ninou Rydlovou nejsou dlouhodobě v dobrých vztazích. V roce 2021 za korupci v případě nemocničních zakázek odsouzený podnikatel Horáček stál mimo jiné za trestním stíháním Rydlové pro údajné podezření ze spáchání zpronevěry. Podle Horáčka měla Rydlová údajně vyvést ze dvou společností, které ovládal, 12 milionů korun, v době, kdy byl podnikatel ve vazební věznici.
Horáčkovi se sice podařilo dosáhnout toho, aby byla právnička trestně stíhána. Jenže stíhání bylo v červenci 2022 pravomocně zastaveno.
Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem dne 27. 7. 2022 na základě dostupných důkazů vyhodnotil, že se v případě společností Active Vision SE a JTH Group, a. s., nejednalo o fiktivní plnění a fiktivní fakturaci s tím, že fiktivní činnost společnosti JTH Group, a. s., je vyvrácena a podezření, které bylo vyšetřováno, nebylo dáno. Státní zástupce uvedl, že „vznik škody s ohledem na zajištěné listiny není prokázán, přičemž je třeba zohlednit právní postavení poškozené společnosti a JUDr. Niny Rydlové, LL.M. v rámci její akcionářské struktury. Uzavřel pak, že není namístě nadále pro tento skutek vést trestní stíhání obviněné“.
Rozhodnutí přezkoumalo Vrchní státní zastupitelstvím v Praze, které zastavení stíhání advokátky Niny Rydlové potvrdilo.
V usnesení Vrchní státní zastupitelství konstatovalo, že „jednak Bc. Tomáš Horáček, MBA, podal trestní oznámení a lze proto usuzovat, že jako oznamovatel podrobně popsal svoji verzi celého skutkového děje, která se nicméně na základě shromážděných důkazů následně ukázala nepříliš věrohodnou“.
Podle Vrchního státního zastupitelství mělo jednání Rydlové prokazatelně přímou souvislost s rozsáhlým sporem s Horáčkem o to, kdo z nich fakticky ovládá a bude ovládat majetek, resp. byl a je vlastníkem/akcionářem mj. obchodních společností Active Vision SE a HTS Corporate Group SE. Ten byl původně převedený Tomášem Horáčkem na JUDr. Ninu Rydlovou a následně další osoby.
„Tomáš Horáček záměrně vytvořil situaci, kdy nejenže před rejstříkovým soudem předstíral stav, který neměl odpovídat realitě, ale především ani nedisponoval žádným právním titulem, který by mu umožnil předmětné společnosti na sebe převést a nadále s nimi nakládat jako skutečný vlastník. Je tedy zcela zřejmé, že jednání, které bylo předmětem trestního stíhání v rozhodované trestní věci, byl prokazatelně důsledek právě výše uvedeného jednání samotného oznamovatele Bc. Tomáše Horáčka, MBA,“ napsala k tomu Nina Rydlová.
Nina Rydlová stane jako obžalovaná v dohledné době kvůli údajnému maření spravedlnosti před Obvodním soudem pro Prahu 2. Případ opět úzce souvisí s podnikatelem Tomášem Horáčkem. Ekonomický deník tento případ také sleduje.
Spolupracující obviněný, který telefonoval mobilem z „basy“
Zmiňovaný podnikatel Tomáš Horáček je pro orgány činné v trestním řízení známou firmou. Když mu kvůli podnikatelským aktivitám za hranou zákona začalo před časem „téct řádně do bot“, rozhodl se s policií a státními zástupci spolupracovat, aby nestrávil řadu let ve vězení. Jako takřka univerzální svědek, který odsvědčí téměř vše, na co je tázán, funguje zejména pro Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Přestože mu za dřívější ekonomickou trestnou činnost hrozil nemalý trest, získal status spolupracujícího obviněného a odešel po dohodě o vině a trestu s trestem, který pokryl jeho pobyt ve vazbě. A to přesto, že ve vazbě nezákonně používal mobilní telefon, díky kterému v činnosti za hranou zákona pokračoval dokonce se pokoušel i ovlivňovat svědky.
„Tomáš Horáček začínal svou kariéru jako pravá ruka nechvalně proslulého kmotra ČSSD, někdejšího kmotra Teplic, Petra Bendy. Pro něj podle médií organizoval nábory černých duší do severočeské sociální demokracie. Z ústecké buňky ČSSD byl v roce 2009 vyloučen poté, co vyšlo najevo, že byl odsouzen za jízdu bez řidičského oprávnění a čelil obžalobám za podvody. Právě za pojistný podvod při havárii osobního vozu byl v roce 2011 pravomocně odsouzen k osmi měsícům vězení s podmínečným odkladem na dva roky,“ napsal týdeník Euro.
Později se Horáček začal věnovat své firmě První chráněná dílna, jejímž byl stoprocentním vlastníkem a která zaměstnává handicapované osoby. Proto začala firma od roku 2014 získávat desítky veřejných zakázek například od nemocnic nebo úřadů. Organizace Transparency International však již v roce 2015 upozornila na to, že drtivou většinu zakázek řeší firma subdodávkami a handicapovaní se na jejich realizaci nijak nepodílejí. Společnost získala od státu stovky veřejných zakázek za více než miliardu korun, zmínilo Euro.
Za První chráněnou dílnu lobboval mimo jiné tehdejší předseda KSČM Vojtěch Filip. Ten se na přelomu let 2017 a 2018 za firmu opakovaně přimlouval na Finančním úřadu Ústeckého kraje, který kritizoval za to, že v Horáčkově společnosti zahájila kontroly na zneužití dotací. Filip vzal podnikatele také na poslaneckou cestu do Kazachstánu, za což dostal od Horáčka 500 tisíc korun. Policie tak nakonec došla k závěru, že o úplatek pro Filipa nešlo. Věc ale předala finanční správě s tím, aby doměřila alespoň daň.
Lhal jako svědek?
V roce 2018 policie zadržela podnikatele Tomáše Horáčka kvůli podezření z korupčních praktik kolem veřejných zakázek ve zdravotnictví. Horáček byl následně obviněn z uplácení a ovlivňování veřejných zakázek, kdy jeho firma měla v minulosti získat zakázky nemocnic Na Bulovce a Na Františku bez výběrového řízení, za což mu hrozil až osmiletý trest odnětí svobody.
V roce 2021 však došlo mezi žalobcem Zdeňkem Matulou z Vrchního státního zastupitelství v Praze a Horáčkem k dohodě o vině a trestu a Horáček tak získal status spolupracujícího obviněného. Šlo konkrétně o trest ve výši šesti měsíců ve vězení, pokutu pět milionů korun a sedmiletý zákaz působení v obchodních společnostech.
Této dohody dosáhl Horáček i proto, že měl ve svých výpovědích označit celou řadu dalších lidí jako pachatele údajné trestné činnosti. Podle serveru iDnes.cz ale z důkazů, které měl server k dispozici vyplývá, že Horáček ve svých výpovědích lhal.
Horáček měl dle iDnes.cz ve výpovědích uvést, že finanční prostředky, které použil na kauci k propuštění z vazby, nepocházely ze společnosti Svět zdraví. Avšak dle Horáčkových odposlechů a výpisů z bankovního účtu Horáčkova advokáta Michala Říhy, které měl server iDnes k dispozici, jasné vyplývá, že Horáček u výslechu nemluvil pravdu.
Výpisy z účtů dokládají finanční převody z notářské úschovy na účet firmy Svět zdraví a následně na účet Horáčkova advokáta Michala Říhy. Ten je následně převedl na účet Vrchního státního zastupitelství a byly tedy použity na zaplacení Horáčkovy kauce.
Finance ve výši 20 milionů korun měly být z firmy Svět zdraví zaslány na základě pokynu Jindřicha Štercla. Ten měl být do firmy dosazen právě Horáčkem. Prostřednictvím odposlechů pak byla zachycena komunikace, kdy Horáčkovi do vazby volal Štercl přímo z banky a informoval ho o tom, že peníze na kauci poslal z firmy Svět zdraví na účet Michala Říhy, advokáta Horáčka.
Tomáš Horáček na dotazy redakce iDnes.cz uvedl, že uvedené zveřejněné důkazy jsou součástí snahy ovlivňovat a zastrašovat jeho osobu v roli svědka prostřednictvím nepravdivých informací. Horáčkův advokát Michal Říha na dotazy iDnes nereagoval.
„Spolupracující svědek je ze zákona povinen vypovědět pravdu a nesmí lhát. V případě, že lže, je jeho důvěryhodnost, a tedy i využitelnost jeho výpovědí u soudu zanedbatelná. Pokud spolupracující obviněný ve svých výpovědích lže, dopouští se protiprávního jednání a hrozí mu další stíhaní za křivou výpověď,“ uzavřel server iDnes.
Ekonomický deník se snaží Tomáše Horáčka kontaktovat přes spolupracovníky s tím, že by rád získal jeho reakce k různým událostem. Bezvýsledně.
Jan Hrbáček
