Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 propustil všech svých 140 zaměstnanců. Ve švýcarské frankofonní televizi RTS to řekl švýcarský ministr hospodářství Guy Parmelin. Provozovatel produktovodu, který už je dokončen, ale nebyl uveden do provozu, informaci zatím oficiálně nepotvrdil.
Důvodem propuštění zaměstnanců je podle Parmelina rozhodnutí Německa projekt zablokovat. Německo budování plynovodu Nord Stream 2 po dně Baltského moře dlouhodobě podporovalo, svůj postoj ale Berlín kvůli agresivnímu postupu Ruska vůči Ukrajině postupně přehodnocoval.
Když Moskva před týdnem uznala samozvané separatistické republiky na východě Ukrajiny, tak německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že udělení souhlasu k provozu produktovodu za této situace není možné. Situace se ještě více vyhrotila minulý týden v noci na čtvrtek, kdy ruská armáda Ukrajinu napadla.
Nord Stream 2 AG nyní podle informací Reuters jedná s finančními poradci o vypořádání některých svých závazků a o možnosti zahájit u švýcarského soudu insolvenční řízení. Návrh na insolvenci by na sebe společnost mohla podat už tento týden. Na projekt plynovodu tvrdě dopadl blokační postoj Berlína a také sankce, které na něj uvalily Spojené státy.
Hlavním investorem zablokovaného projektu plynovodu je ruský Gazprom. Polovinu z celkové investice 11 miliard dolarů (248 miliard Kč) pak zaplatilo pět evropských energetických firem – Uniper, Wintershall Dea, Shell, OMV a Engie.
Projekt plynovodu Německo zastavilo stažením už předložené analýzy zásobovací bezpečnosti u Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur). Bez tohoto dokumentu nemůže Nord Stream 2 získat certifikaci, čímž Berlín znemožnil zprovoznění potrubí.
Projekt plynovodu Německo zastavilo stažením už předložené analýzy zásobovací bezpečnosti u Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur). Bez tohoto dokumentu nemůže Nord Stream 2 získat certifikaci, čímž Berlín znemožnil zprovoznění potrubí.
Nord Stream 2, který byl postaven s roční přepravní kapacitou 55 miliard metrů krychlových, obchází po dně Baltu všechny tranzitní země, neboť 1230 kilometrů dlouhé potrubí přímo propojuje Rusko s Německem. Plyn měla využívat i Česká republika, která by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
Od roku 2011 už je v provozu plynovod Nord Stream, který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 2 a za kterým stojí stejní provozovatelé. Mezi nimi jsou vedle ruského Gazpromu i firmy z Evropské unie, a to z Německa, Francie a Nizozemska. Konsorcium nese název Nord Stream AG a své ústředí má rovněž ve stejnojmenné metropoli švýcarského kantonu Zug.
Samotný plynovod Nord Stream 2 byl po stavební stránce dokončen již loni v říjnu, avšak není jej možné provozovat. Podmínky jeho provozu musí nejprve posoudit německý síťový regulátor a také Evropská komise. Podle původních odhadů měl povolovací proces trvat šest až osm měsíců.
Nord Stream 2 má přepravní kapacitu 55 miliard metrů krychlových plynu ročně, tedy stejnou jako starší baltský plynovod Nord Stream zprovozněný v letech 2011 a 2012. Fakticky by tak umožnil zdvojnásobení exportu ruského plynu do Německa a také by ruskému Gazpromu umožnil zcela se obejít bez starších plynovodů vedoucích přes území Běloruska a Ukrajiny.
Kontroverzní projekt Nord Stream 2 má celou řadu kritiků, i když z různých důvodů. Spojené státy americké mají obavy z rostoucí závislosti zemí Evropské unie na ruském plynu. Polsko a Ukrajina projekt kritizují kvůli tomu, že přijdou o příjem z poplatků za tranzit plynu. Ekologičtí aktivisté volají po omezování, nikoli navyšování závislosti na tomto fosilním palivu.
Pokud nebude plynovod spuštěn do provozu, prodělá na tom nejen Gazprom a Putinův režim. Výstavba plynovodu Nord Stream 2 vyšla na zhruba 11 miliard dolarů. Jediný akcionářem společnosti Nord Stream 2 AG se sídlem ve Švýcarsku je Gazprom, na financování jeho stavby se však podílely také energetické koncerny Engie, OMV, Shell, Uniper a Wintershall Dea. Je pravděpodobné, že budou vymáhat finanční kompenzaci.
(čtk, dtr)
