Ruský Vladivostok bude s platností od začátku července fungovat jako tranzitní přístav pro vnitrostátní přepravu zboží. A to pro sousední Čínu. Chudé provincie na severovýchodě Číny tím získají lepší přístup k moři a posílí obchodní výměnu s bohatšími regiony na pobřeží. Zároveň se ukazuje, že ve vztahu Čína – Rusko je dnes první jmenovaná země tím silnějším.
Zprávu přinesl web ThinkChina, v Česku na ni jako první upozornilo sdružení ŽESNAD. Web upozorňuje i na historické souvislosti. Oblast okolo Vladivostoku patřila dříve Číně, která ji pod tlakem musela v roce 1860 přenechat expandujícímu carskému Rusku. Nyní tak Číňané po 163 letech budou mít z vladivostockého přístavu aspoň nějaký užitek.
Prvotní oznámení pochází od čínské Generální celní správy, která informovala o přidání ruského přístavu Vladivostok na seznam tranzitních přístavů pro vnitrostátní přepravu zboží. Prospěch z tohoto rozhodnutí budou mít hlavně vnitrozemské provincie Jilin (česky Ťi-lin) a Heilongjiang (Chej-lung-ťiang). Ty dnes v rámci Číny patří mezi chudé a zaostávající regiony, svůj podíl na tom má kromě chladného klimatu také špatná dopravní dostupnost.
Čínský zpravodajský web Global Times doplnil, že dosud se zboží z provincií Heilongjiang a Jilin převáželo do přístavu Dalian a poté po moři do hlavních průmyslových center ve východní a jihovýchodní Číně. Díky využití Vladivostoku se může délka pozemní přepravy zkrátit o více než 800 kilometrů a náklady se tedy výrazně sníží.
Vladivostok je největším ruským přístavem v Tichém oceánu s roční kapacitou přepravy 1 milionu standardních lodních kontejnerů. Město je také domovským přístavem ruské tichomořské flotily. Některá čínská města, například Suifenhe a Hunchun, se nacházejí jen zhruba 200 kilometrů od Vladivostoku. Využití tamního přístavu se tudíž logicky nabízí.
Někteří analytici razí názor, že Rusko, které bylo izolováno mezinárodním společenstvím kvůli válce proti Ukrajině, bude stále závislejší na Číně a může se dokonce postupně stát jejím vazalským státem. Po vyhlášení mezinárodních sankcí se Rusko o to víc závislé na exportu ropy, plynu a jiných komodit do Číny, mnohdy se slevou oproti běžné tržní ceně.
Jiní experti, jako webem ThinkChina citovaný James Dorsey z Technologické univerzity Nanyang v Singapuru, jsou v hodnocení opatrnější. Uvádějí, že dřive vyrovnaná pozice mezi Ruskem a Čínou se po vypuknutí války na Ukrajině posunula ve prospěch Číny, která tak může Rusy přimět k ústupkům a jednostranně výhodným transakcím. Konkrétním příkladem může být přístup k vladivostockému přístavu.
(rov)
