Generálního ředitele společnosti ČEZ Daniela Beneše, který v květnu uplatnil opce na nákup 300 tisíc kusů firemních akcií, následují další členové představenstva polostátní energetické skupiny. Tomáš Pleskač a Martin Novák si pořídili každý 100 tisíc akcií, Bohdan Zronek 60 tisíc. V menších objemech získali akcie také další top manažeři Skupiny ČEZ.
Jak se zdá, manažeři zvolili různou strategii. Daniel Beneš obratem prodal skoro všechny nabyté akcie, což mu vyneslo zisk 27,8 milionu korun před zdaněním (navíc mu zůstalo 7600 akcií v tržní hodnotě 4,8 milionu korun). Novák, Pleskač a Zronek podle hlášení v registru manažerských transakcí u České národní banky prodali jen zhruba 60 procent získaných akcií. Fakticky to znamená, že do nákupu na základě opce investovali své vlastní peníze; prodej jim totiž pokryl jen část nákladů na pořízení akcií.
Na podobné signály bývá velmi citlivá investorská veřejnost. Pokud top manažer prodá všechny akcie z opčního programu, dává tím najevo, že další růst kurzu akcií neočekává. Pokud si naopak významnou část akcií ponechá, je to projev důvěry v budoucí vývoj. „Nyní se zdá, že možná přeci jen někteří jiní členové představenstva energetické společnosti mají větší důvěru v budoucí vývoj firemních akcií,“ uvedl Jiří Zendulka na webu Kurzy.cz, který jako první na nové manažerské transakce upozornil.
Nárok na firemní akcie z opčního programu uplatnili také další manažeři Skupiny ČEZ, jmenovitě ředitel útvaru řízení rizik Mojmír Zenáhlík, ředitel úseku financování Jan Brožík, ředitel divize klasická energetika Jiří Pačovský, jeho kolega z klasické energetiky Petr Zlámal, předseda představenstva dceřiné firmy ČEZ ICT Services Vítězslav Bogač a šéf skupiny ČEZ ESCO International Jaroslav Macek.
Loučení s opčním programem
Akciový opční program pro top management společnosti ČEZ je dnes již minulostí. Dozorčí rada v listopadu 2019 schválila jeho zrušení a nahradila jej od ledna 2020 novým systémem dlouhodobé výkonnostní odměny pro členy představenstva. Nový program dlouhodobé výkonnostní odměny má posílit soulad zájmů beneficientů a akcionářů vazbou na vývoj tržní ceny akcie, výplatu dividend a výkonnost společnosti. Nedávno uplatněné opce se vztahují k rokům 2017 a 2018.
Terčem kritiky byl akciový opční program hlavně v roce 2008, kdy díky mimořádnému růstu cen akcií vynesl nákup a prodej akcií tehdejšímu vedení energetické skupiny přes jednu miliardu korun. Prospěch z opčního programu měl hlavně generální ředitel z let 2004 až 2011 Martin Roman, který tehdy vydělal okolo 677 milionů korun. Zisk dalších manažerů se pohyboval v řádu desítek milionů korun.
Nyní je terčem kritiky souběh nového a starého systému odměn. ČEZ totiž spolu s pozvánkou na valnou hromadu zveřejnil zprávu o odměňování, v níž přesně vyčíslil příjmy členů představenstva za loňský rok. Jak uvedl Ekonomický deník před týdnem, předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš měl za minulý rok příjem téměř 35 milionů korun hrubého, další členové představenstva získali včetně odměn okolo 15 milionů.
David Tramba
