ČVUT rozjíždí největší projekt energetických úspor v ČR. Ročně uspoří 20 milionů

V devíti areálech ČVUT v Praze letos startují stavební a energeticky úsporná opatření, která od příštího roku sníží spotřebu energií o 20 milionů korun ročně. Modernizace zajistí kvalitnější prostředí pro studenty a sníží emise CO₂ o 4.125 tun. Projekt je poskytován metodou EPC, kdy investice hradí dodavatel řešení a klient je následně splácí z ušetřených peněz. Dodavatel, v tomto případě společnost ENESA z ČEZ ESCO, zároveň za dosažení úspor smluvně ručí.

„Energetické úspory formou EPC (Energy Performace Contracting – pozn.red.) mají tu výhodu, že nemusíme investovat vlastní prostředky. Investici hradí dodavatel a splácí se ze samotných úspor,“ prohlásil k připravovanému projektu rozsáhlé modernizace kolejí na tiskové konferenci Jiří Boháček, kvestor Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), jedné z největších českých vysokých škol.

Na základě smlouvy podepsané vloni v létě se společností ENESA, která je součástí ČEZ ESCO, dceřinou společností ČEZ zabývající se komplexně energetickými potřebami svých klientů, připravuje letos ČVUT rozsáhlou rekonstrukci technologických částí třiceti objektů – kolejí, menz a jednoho hotelu –  v devíti, často historických, pražských areálech s cílem snížit jejich spotřebu tepla, plynu, elektřiny a vody.  Týká se to například kolejí Strahov, největšího ubytovacího kampusu v Evropě s kapacitou přes 4.600 lůžek, nebo vloni na podzim vyhlášené kulturní památky Hlávkovy koleje v blízkosti Karlova náměstí.

Výše předpokládané investice do vytápění, vzduchotechniky, osvětlení, ale i výměny oken, dveří a zateplení dosahuje celkové výše 220 miliónů korun (bez DPH). Projekt je realizován již zmíněnou metodou EPC, kdy dodavatel, v tomto případě ENESA, připraví návrh úsporných opatření a zajistí jejich realizaci. Tu pak zákazník posléze splácí z výsledných a smluvně garantovaných úspor. V případě, že úspor není dosaženo dle předem stanoveného modelu, hradí dodavatel rozdíl. „Kouzlo EPC je v tom, že tento dodavatel odpovídá za kvalitu celé dodávky, a zároveň garantuje zákazníkovi smluvně sjednanou výši úspory. Rizika jsou jednoznačně na straně poskytovatele. A podepsat se pod smlouvu, která zaručuje roční úsporu 20 milionu korun, není úplně jednoduché,“ popsal Václav Taubr, generální ředitel společnosti ENESA.

Mohlo by vás zajímat

Režim syrského prezidenta Asada padl. Asad měl opustit Sýrii

Nejlevnější energie? Ta, kterou nevyrobíte

ENESA se tedy ČVUT smluvně zavázala, že během jedenácti let trvání projektu univerzita uspoří přibližně čtvrtinu stávajících nákladů na energie, konkrétně pak 20 milionů korun a 4.125 tun CO₂ ročně. Dojde například k výměně 16.838 svítidel, 23 zdrojů tepla o celkovém výkonu 8.850 kW, instalaci 5.766 šetřících prvků na vodě nebo rekonstrukci vzduchotechniky o objemu 116.000 m³ vzduchu za hodinu. V případě tepla se má uspořit roční spotřeba 360 domácností (23,5 TJ), u elektřiny spotřeba 660 domácností (2,3 GWh). U vody se má dosáhnout úspory objemu 29 olympijských bazénů (71.500 m³). Výše úspor se začne počítat od ledna příštího roku.

Součástí projektu je i důsledný energetický management, což je prvek, který podle Taubra ve standardních dodavatelských vztazích zcela chybí. Údaje o spotřebě energií se budou průběžně vyhodnocovat a poslouží k hledání dalších vylepšení.

„Harmonogram prací konzultujeme se Studentskou unií i jednotlivými kolejemi. Máme už podobnou zkušenost, kdy se zateplovaly bloky 11 a 12 na Strahově. Pokud se studentovi vstoupí do pokoje, bude tam dozor, aby se nic netratilo. Když nebude fungovat ohřev teplé vody, zajistí se z náhradních zdrojů. To vše je smluvně zajištěno,“ upřesnil dále Jiří Boháček.

Téměř třetina investice, konkrétně 67 milionů korun, bude hrazena pomocí dotace z Operačního programu životní prostředí (OPŽP). To umožňuje nové nastavení dotací, kdy žadatelé, kteří se zaváží modernizovat s minimálně 10procentní prokazatelnou úsporou energie, jsou odměňování 5 procenty dotace navíc. Dotace hradí stavební úpravy jako výměnu oken a dveří a zateplení obálky, tedy opatření, které mají dlouhou dobu návratnosti, ale bez kterých by byl celkový přínos energetické modernizace menší.

„Pro nás zelená oblast není žádnou ideologií, ale dennodenním chlebem a byznysem. Naši klienti jsou z oblast podnikatelské i veřejné sféry a tato opatření sami žádají,“ prohlásil generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. „Protože, jak říká Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, nejlevnější energie je ta nevyrobená,“ dodal.

Podle Čermáka za 25 let historie EPC v ČR (první firma, která začala projekty EPC v Česku realizovat, vznikla v roce 1993) uspořily tyto projekty na energiích 1,4 miliardy korun a odhadem téměř 300.000 ekvivalentu emisí CO₂. V téměř polovině případů se jedná o projekty z oblasti školství, dále ze zdravotnictví, průmyslu či veřejné správy. „Rekonstrukcí na bází projektu EPC prošly i ikonické budovy Národního divadla a Rudolfina, které dostaly výjimku od ministerstva kultury,“ řekl Čermák. Oblast energetických úspor by mohl obsahovat i nově připravovaný Národní rozvojový fond. „Je tu obrovský tlak od uživatelů a vlastníků škol, školek i zdravotnických zařízení, zejména státních nemocnic, aby prošly energetickou rekonstrukcí. Své energetické potřeby mají i malé radnice. Chceme být v tomto českému státu aktivním partnerem,“ doplnil Čermák.

Téma energetických úspor je čím dál aktuálnější. Evropská unie si stanovila cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 minimálně o 40 procent a spotřebu energií oproti predikcím z roku 2007 o 32,5 procenta. Tyto závazky, stejně jako cíle v oblasti výroby energií z obnovitelných zdrojů, jsou jedním ze základních bodů klimatické politiky Evropské unie, nově posílené Zelenou dohodou pro Evropu, která chce ze „starého kontinentu“ učinit první emisně neutrální oblast do roku 2050. Právě projekty EPC mají být jedním z nástrojů, jak těchto cílů dosáhnout.

ČVUT v Praze patří mezi pět největších vysokých škol v ČR a má jedny z vůbec největších studentských kolejí v Česku, mezi něž patří Koleje Strahov a Podolí, Masarykova, Sinkuleho a Dejvická kolej, Kolej Orlík a Kolej Bubeneč. Vůbec nejstarším areálem je Hlávkova kolej z roku 1904, postavená podle projektu Josefa Fanty, autora Hlavního nádraží v Praze a budovy ministerstva průmyslu a obchodu, a jejíž modernizace si vyžádá i specifická opatření dle zadání Národního památkového ústavu jako například vytvoření speciálních dřevěných replik oken. Ročně se na kolejích ČVUT ubytuje přes 7.500 studentů a ve stravovacích zařízeních se připraví kolem 1,6 milionu jídel.

-sed-