Včera přinesl Ekonomický deník podrobnosti o největším záchytu padělaných eur v České republice a informaci, že Národní centrála proti organizovanému zločinu začala paradoxně stíhat i oznamovatele. Padělky se tiskly v Praze. Na tiskárně z internetového obchodu. Padělky se pak řezaly v Holešově, ve firmě poskytující tiskové polygrafické služby.
Finanční poradce z Brna F. S. (jméno je redakci známo) loni v lednu upozornil policii na padělaná eura. Ty získal jako jistinu v rámci půjčky podnikateli Filipu Šromovi z Bystřice pod Hostýnem, když zastupoval poskytovatele půjčky.
Jeden a půl milionu padělaných eur předal S. policii. Národní centrála proti organizovanému zločinu ale začala v březnu paradoxně stíhat samotného oznamovatele.
Obvinila ho ze spáchání zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz. Přestože právě díky němu pravděpodobného padělatele odhalila.
V případu jde o největší záchyt padělků eur v České republice za poslední dobu, v hodnotě více než 40 milionů korun.
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu před rokem v květnu zadrželi čtveřici mužů, která podle jejich závěrů měla vyrábět padělky bankovek měny euro.
„Všechny čtyři osoby byly obviněny z trestného činu padělání a pozměnění peněz. Tři osoby jsou dále obviněny z trestného činu podvodu,“ popsala údajnou trestnou činnost NCOZ.
Tisklo se v Praze
Hlavní postava příběhu Filip Šrom se loni 18. května před policisty rozpovídal, jak padělky vznikly. Mimo jiné uvedl, že výroba padělků proběhla v bytě 19A v pražském mrakodrapu V Tower, na adrese Milevská 3, Praha 4. Tisknout je měli jeho ochránci, aktuálně spoluobvinění, M. Chládek a D. Schmidl, jejich křestní jména Ekonomickému deníku známa nejsou.
„Tiskárny, tonery a papíry a počítač byly dodány panem Schmidlem a také objednány přes web Alza.cz nebo nějaký jiný internetový obchod. Probíhalo to tak, že jmenovaný stáhl z internetu fotografie bankovek v nominální hodnotě 500 a 100 euro. Fotografie měly chyby. Poté začal probíhat tisk, o který se starali Schmidl s Chládkem. Nějaký pátek, asi v 23 hodin, jmenovaného (Šroma – pozn. red.) Schmidl s Chládkem naložili do auta, kde už byly papíry s tiskem eurobankovek. V sobotu ráno přijeli do Zlína na
Boněcko, kde jmenovaného vysadili a poté se jeli ubytovat na penzion Sokolská. Ráno jej nabrali a dovezli do Holešova před K. P. a dali mu krabici s věcmi, které se měli rozřezat, tedy s tisky eurobankovek. Poté jmenovanému otevřel Krahulík (zaměstnanec firmy K. P. – pozn. red.), šli dozadu k řezačce a bankovky nařezali. Bankovky byly od prvního pohledu nekvalitní a ve větším rozměru. Při řezání také spoustu bankovek bylo špatně ořezáno. Bankovky se po ořezání zabalily do fólie. Poté jmenovaného zase Chládek se Schmidlem odvezli na Boněcko (kde Šrom bydlel – pozn. red.),“ popsal policii výrobu padělků Filip Šrom.
Dvě verze
Potom se Šrom potkal s F. S. a ten si ty nařezané a vytištěné eurobankovky převzal. Zde se výpovědi Šroma a F. S. (v předchozím textu ZDE) diametrálně rozcházejí.
„Řekl, že je spokojený. Společně tyto bankovky zapečetili do bílých pytlů. F. Šrom dále ve své výpovědi uvedl, že F. S. není hloupý člověk a jak již uvedl ve výpovědi, že měl peníze za pravé, tak moc dobře věděl, o co se jedná. Na otázku, kolik vytištěných padělků eurobankovek Krahulík nařezal, pak F. Šrom uvedl, že počet neví, vzhledem k obrovskému počtu zmetků. Dá se říct, že takřka každá bankovka byla špatně nařezaná a nedalo se s ní platit. Na otázku, k čemu měly sloužit padělky eurobankovek, pak F. Šrom uvedl, že padělky eurobankovek měly sloužit jako rekvizita nebo něco v tomto smyslu
(filmové peníze), které byly zabaleny v neprůhledných obálkách a neměly se nikdy použít. S. ty peníze převzal z toho důvodu, že je chtěl mít v sejfu a někomu je ukázat. Na otázku, zda po něm S. požadoval předmětné padělky eurobankovek a proč, pak F. Šrom uvedl, že byli se S. domluveni, že bude mít v sejfu nějaké materiály, které tam budou. Po nějaké vzájemné dohodě vymysleli tohle, tedy eura. Na otázku, zda dokáže nějak vysvětlit souvislost mezi myšlenkou pana Schmidla na výrobu padělků eurobankovek a dohodou mezi ním a S. na dodání eurobankovek, pak F. Šrom uvedl, že první byla jeho dohoda se S. Schmidl následně viděl na telefonu video o filmových replikách a vznikl nápad, aby se to vytisklo u jmenovaného ve V Toweru. V pokračování výslechu obviněného ze dne 25. 8. 2021 pak Filip Šrom mimo jiné uvedl, že na začátku listopadu roku 2020 za ním přišel F. S., že potřebuje větší hotovost do sejfu pro svého klienta, aby ukázal solventnost. S těmito penězi se nemělo nijak manipulovat a po vyřízení investice je S. měl vrátit jmenovanému. V té době měl jmenovaný zpoždění výplat z důvodu, že S. nedodržoval smluvená data a on se tím pádem dostal také do skluzu. Z tohoto důvodu se pro S. pokoušel obstarat peníze. Tato investice měla vyřešit veškeré problémy a vše by fungovalo dál. Z důvodu, že se s penězi nemělo nijak manipulovat, jej napadlo obstarat takzvané „promany“ — filmové peníze. Vnímal to tak, že jej S. pochopil. Tyto peníze se jmenovaný pokoušel sehnat na internetu, ale nekoupil je, protože by to trvalo moc dlouho a S. na obchod spěchal. O tom, že shání filmové peníze pro S. řekl i obviněným M. Chládkovi a D. Schmidlovi. Schmidl jmenovanému tedy následně tyto filmové peníze pomáhal sehnat. Objevil například nějaký inzerát na Slovensku týkající se balíčku 500 eurovek, ale ten už nebyl aktuální. Když jeli někam autem se Schmidlem a Chládkem, probírali spolu, kde peníze obstarat. Při té příležitosti si Schmidl prohlížel nějaké video, kde se s „promany“ pracovalo a řekl něco v tom smyslu, že bychom to mohli vyřídit v Praze, tedy v bytě jmenovaného. F. Šrom tento nápad odsouhlasil. Chládek k tomu dodal, že nějaký jeho kamarád takhle také tiskl peníze a seděl za to. Jmenovaný jim na to řekl, že tyto peníze budou v trezoru a nebude se s nimi nikde manipulovat, ani platit, a že je bude S. a někomu jen ukazovat. Na to mi Schmidl řekl, že doufá, jinak to bude tak na dvacet let v nouzovém režimu. S tím, že je potřeba sehnat falešné peníze tedy přišel jmenovaný, ale s nápadem tisku přišel Schmidl,“ konstatují detektivové NCOZ.
Filip Šrom dále uvedl, že za nějakou dobu, asi týden, možná dva, za ním večer přijel Chládek na adresu Boněcko ve Zlíně a řekl, že má první várku nachystanou.
Dovezl v igelitové tašce štos papírů, ve kterých byly vytištěné eura v hodnotě 100 a 500 euro. O této akci jmenovaný věděl. On sám měl tisknout také, ale neměl na to tiskárnu. O tom, že nemůže tisknout, informoval Schmidla a ten jel pro další, protože měli tisků málo. Ten den měli jet také bankovky nařezat ke známému Krahulíkovi kvůli řezání, ale bylo už pozdě, tak na ně čekal u rodičů.
„Jmenovaný neví přesně, kde se tato první várka natiskla. Jakmile mu Chládek ukázal papíry s eury, nasedl k němu do vozidla a jeli do Holešova. Mezi tím jmenovaný informoval Krahulíka. Po příjezdu Chládek čekal v autě a jmenovaný šel dovnitř do firmy K. P., kde na něj čekal Krahulík a eura nařezal. Krahulík věděl, že jde o padělky, protože se domlouvali na tom, že se to musí udělat po pracovní době, když je firma prázdná a není noční směna. S nařezanými bankovkami pak vyšel ven, a to i s ořezy. Následně nasedl do vozidla za Chládkem a bankovky mu ukázal. Chládek řekl, že je to dobré. Následně jeli do budovy AZ Tower (v Brně – pozn. red.) za S. do kanceláře. Nařezané eurobankovky S. neukazoval, protože jich bylo málo. Na druhý den s Chládkem a Schmidlem jeli do Prahy. V Praze se jmenovaný ubytoval v hotelu Fourseasons. Měl objednanou tiskárnu a papíry, ale Schmidl řekl, že je to moc drahé a objednal asi na Alze levnější tiskárnu. Schmidl koupil také stolní počítač, ale nebyl k němu zdrojový kabel, takže Chládek dovezl svůj notebook značky HP šedé barvy. Jmenovaný pak v budově V Toweru vše zapojil. Tisk by nastaven po několika stovkách papírů a šel pomalu, protože se tiskárna přehřívala. Tisk byl dokončen asi v pátek. Domluvili se, že pojedou zpět do Zlína. Schmidl a Chládek vzali vozidlo Rolls Royse a jeli do V Toweru pro tisky a následně jmenovaného vyzvedli v hotelu. Vyrazili do Zlína, kam přijeli v noci. Druhý den ráno, tedy v sobotu 21. 11. 2020, se jmenovaný domluvil s Krahulíkem, že potřebuje opět něco nařezat. Krahulík to potvrdil. Krahulíkovi jmenovaný řekl něco v tom smyslu, že falešné peníze budou použité jako rekvizita. On odpověděl, že doufá, že z toho nebude průser,“ pokračují detektivové.
Víc spolu neřešili. Krahulík peníze nařezal, Šrom je balil do balíčků pomocí gumiček, které tam byly, a Krahulík pak vše balil do průhledného celofánu pomocí zdroje, který byl u řezačky.
Zde se výpověď Šroma opět rozchází s výpovědí F. S.
„Schmidl s Chládkem čekali venku v autě. Když to bylo hotové, dal Krahulíkovi nějaké peníze. Mohlo jít tak zhruba o 10 až 20 tisíc. Schmidl s Chládkem po tom jmenovaného odvezli domů na Boněcko, kde bankovky předělal do krabice s nápisem Gucci a zavolal S., ať si pro to přijede. Když S. přijel, řekl mu, že pojedou do města. Jeli ke školce kousek od Sberbank ve Zlíně. V autě na parkovišti pak předal krabici Gucci F S. S. si několik balíčků prohlédl. Společně balíčky zapečetili do obálek, které jmenovaný i podepsal. To udělal proto, aby se z penězi nemohlo platit, nebo manipulovat. Pak S. s penězi odjel. F. Šrom dále uvedl, že není pravda, že schůzka byla chaotická. Trvala cca hodinu. Na otázku, zda S. věděl o tom, že se jednalo o padělky, pak jmenovaný uvedl, že si myslel, že ano, ale nemá to jak dokázat,“ stojí v policejních dokumentech.
Jak už Ekonomický deník upozornil v předchozím textu, Filip S. na padělání velkého počtu eurobankovek upozornil loni v lednu detektivy pražské policie. Částku 1 555 700 v eurech S. předal pražské policii. Ta případ kvůli působnosti předala Národní centrále proti organizovanému zločinu.
Její detektivové ale začali paradoxně stíhat oznamovatele. Obvinili ho ze spáchání zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz.
F. S. si proti obvinění podal stížnost. Jak dopadla, přinese Ekonomický deník v dalším textu, věnujícímu se této kauze.
Jan Hrbáček
