Bulharský ministr energetiky Rossen Hristov představil energetickou strategii země na léta 2023 až 2053, která zahrnuje plány na výstavbu dvou nových reaktorů v Kozloduj a dvou v Belene. Strategie počítá s pokračujícím využíváním uhlí do roku 2030 a následným snížením jeho využívání na nulu do roku 2038.
Hristov, který byl ministrem energetiky v současné prozatímní vládě, nastoupil do funkce v srpnu. Strategii nastínil u kulatého stolu s prezidentem Rumenem Radevem, premiérem Galabem Donevem a dalšími.
Cílem energetické strategie je, aby Bulharsko „zůstalo lídrem ve výrobě a vývozu elektřiny v regionu“.
Strategie konstatuje, že energetika země v loňském roce vyvezla více než 12 terawatthodin elektřiny za zhruba 3 miliardy eur (3 miliardy USD) – „to z tohoto odvětví činí jednoho z největších vývozců v zemi“ a umožnilo přijmout opatření k omezení vysokých cen elektřiny, což ukazuje, jak „má toto odvětví vážný vliv na udržení konkurenceschopnosti celé ekonomiky“.
Podle ministerstva energetiky země „realizace politik a projektů, které strategie předpokládá, by měla přispět k dosažení evropských cílů v oblasti dekarbonizace a zvyšování energetické účinnosti. Mezi hlavní priority stanovené v dokumentu patří realizace spravedlivého přechodu na dekarbonizaci dotčených regionů, jakož i ochrana před energetickou chudobou.“
Čtyři nové reaktory by zajistily pokračování jaderné energetiky i po vyřazení současných dvou reaktorů, přičemž Hristov uvedl, že Bulharsko má všechny předpoklady pro rozvoj jaderné energetiky s vyškoleným personálem, tradicemi, infrastrukturou a licencovanými lokalitami.
Strategie počítá s pokračujícím využíváním uhlí do roku 2030 a následným snížením jeho využívání na nulu do roku 2038 – tento časový plán má umožnit „zachování energetické a národní bezpečnosti“, přičemž všichni výrobci mají „optimalizovat své činnosti s cílem snížit emise uhlíku tak, aby se delší využívání uhlí nedostalo do rozporu s evropskými cíli dekarbonizace“.
Strategie rovněž zahrnuje rozšíření na 7 GW solární energie a 2 GW větrné energie do roku 2030 a 12 GW solární energie a 4 GW větrné energie do roku 2050, plus 870 MW nových projektů vodních elektráren do roku 2030 a 1270 MW do roku 2050.
Podle tiskové agentury BTA dojde také k rozšíření výroby vodíku, aby se snížil dovoz zemního plynu, a k zavedení 600 MW bateriových úložišť do roku 2030 a 1,5 GW sezónních úložných systémů do roku 2050. Dojde také k modernizaci zhruba 2 000 kilometrů elektrické přenosové sítě.
Dva bulharské reaktory VVER-1000 ruské konstrukce v elektrárně Kozloduj – bloky 5 a 6 – vyrábějí přibližně třetinu elektřiny v zemi. Poprvé byly připojeny k síti v roce 1987, respektive 1991, a oba prošly programy rekonstrukce a prodloužení životnosti, které umožnily prodloužení jejich provozu z 30 na 60 let. Reaktory Kozloduj 1-4 byly modely VVER-440, které Evropská komise klasifikovala jako nemodernizovatelné, a Bulharsko souhlasilo s jejich uzavřením během jednání o vstupu do Evropské unie v roce 2007.
Projekt Belene v severním Bulharsku počítal s výstavbou dvou bloků o výkonu 1000 MWe s využitím ruských konstrukcí VVER-1000. V roce 2008 byly zahájeny přípravné práce na staveništi a s dodavateli byly podepsány smlouvy na komponenty včetně velkých výkovků a systémů I&C. Projekt však zbrzdily problémy s financováním a v roce 2012 byl pozastaven. V roce 2019 tehdejší vláda vyhlásila výběrové řízení na strategického investora, který by se podílel na projektu Belene a postavil dva velké reaktory, ale uvedla, že nenabídne ani záruky financování, ani dlouhodobé smlouvy na prodej elektřiny.
V lednu 2021 bulharská Rada ministrů schválila plány na výstavbu sedmého bloku v elektrárně Kozloduj a uvedla, že proběhly rozhovory s americkou společností Westinghouse o maximálním využití zařízení, které již bylo pro projekt Belene zakoupeno z ruských zdrojů a jehož hodnota v té době údajně činila přibližně 1,3 miliardy leva (810 milionů USD). Minulý týden bulharské Národní shromáždění v poměru 112 ku 45 hlasům a 39 poslanců se zdrželo hlasování podpořilo návrh rozhodnutí, v němž žádá ministry, aby jednali s americkou vládou o novém bloku AP1000 v Kozloduj a vyzvalo je, aby do 1. března podnikli kroky k urychlení procesu schvalování a výstavby bloku a zahájení licenčního řízení a posuzování vlivu na životní prostředí pro další reaktor, kterým by byl 8. blok v Kozloduj.
V zemi proběhly během dvou let již čtvery volby, které zatím nevedly ke vzniku stálé vlády. Poté, co dvě další strany neuspěly ve svých snahách o sestavení vlády, byla začátkem tohoto týdne požádána levicově orientovaná BSP, aby zjistila, zda je schopna sestavit dostatečně velkou koalici pro sestavení vlády.
V projevu, v němž tento týden představil výsledky své prozatímní vlády, premiér Galab Donev vyzdvihl energetickou politiku, když řekl: ,,Vláda se bude snažit o to, aby se v budoucnu zlepšila: „V podmínkách energetické krize … bez strategického dokumentu, který by stanovil jasné cíle rozvoje tohoto odvětví, bude každá vláda připomínat člověka v temné místnosti, který hledá klíč ke světlu.“
(nik)
