Na vysoké zaměstnanosti se v České republice podílejí hlavně lidé vyššího věku. Vyplývá to z analýzy Výběrové šetření pracovních sil
V průběhu posledních dvaceti let se počet pracujících starších 60-ti let zvýšil o 188 tisíc na 356 tisíc v roce 2015. Od roku 1995 se jejich počet lidí zvýšil o 776 tisíc. „Pracujících mužů v tomto věku přibylo o 122 tisíc a žen o 66 tisíc. Přírůstek počtu pracujících nad 60 let byl tedy 2,5krát vyšší než celkový přírůstek všech pracujících. Růst zaměstnanosti je patrný především ve věkové skupině 60–64 let a je zásadně ovlivněn postupným zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu,“ říká Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ). Mezi pracujícími staršími 65 let jednoznačně převažují důchodci v řádném starobním důchodu. Vloni jich bylo 99 tisíc ze 108 tisíc všech pracujících v tomto věku. Informace vyplývají z analýzy Výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí letošního roku, kterou dnes zveřejnil ČSÚ.
Se stárnutím přicházejí změny zejména ve fyzické kondici. To se odráží v profesích, které starší lidé vykonávají. Ve skupině 60–64letých nejsou tyto rozdíly v porovnání s mladšími ročníky výrazné. Méně jsou zastoupena povolání technických a odborných pracovníků a pracovníků ve službách a prodeji. Více naopak pozice řídících pracovníků, specialistů, řemeslníků a opravářů. Situace se podstatně mění po dosažení 65 let. Rapidně klesá počet řemeslníků a opravářů nebo osob v dalších fyzicky náročných profesích, jako je obsluha strojů a zařízení. Naopak vysoký je podíl pracujících starších 65 let v řídících funkcích a mezi specialisty.
Vysoké je také pracovní zapojení seniorů s vysokoškolským vzděláním. Zatímco podíl absolventů terciárního studia dosahuje 23,3 % ze všech pracujících, ve skupině 65letých a starších činí 33,4 %.
S věkem se zvyšuje i podíl podnikatelů. „Mezi pracujícími ve věku 60 až 64 let klesá podíl zaměstnanců a zvyšuje se zastoupení podnikatelů se zaměstnanci i bez nich. Ve skupině 65letých a starších pak podíl sebezaměstnaných, včetně pomáhajících rodinných příslušníků, dosahuje 38,7 %. V celé skupině pracujících starších 15 let jde přitom jen o 17,3% podíl,“ uvádí Marta Petráňová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
V celé Evropské unii pracovalo v minulém roce 5,1 miliónu osob ve věku 65 a více let. Jejich podíl na celkovém počtu pracujících dosáhl 2,3 %. To je o něco více než v Česku (2,1 %). Rozdíly mezi zeměmi jsou značné. Ve 14 zemích je podíl starších pracovníků vyšší než u nás. Vysoký je zejména v Portugalsku, pobaltských a severských státech, ve Velké Británii i v Rumunsku. Na Slovensku je vůbec nejnižší.
Počet osob ve věku 65 let a více v Česku v příštím roce překročí hranici dvou miliónů. „V roce 2020 dosáhne 2,2 miliónu a v roce 2030 2,5 miliónu. O to naléhavější bude potřeba vytváření vhodných příležitostí pro pracovní uplatnění starších mužů a žen,“ uzavírá Bohuslav Mejstřík z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
–chl–
