Dodatkový protokol Rady Evropy k Trestněprávní úmluvě o korupci rozhodců a porotců v rozhodčím řízení se chystá podepsat Česká republika. Podle předkládací zprávy vládě stát všechny články Úmluvy a jejího dodatku už plně provedl v českém právním řádu, takže není nutné české právo doplňovat. Není ani podstatné, že tuzemští rozhodci nejsou považováni za úřední osoby na rozdíl od porotců nebo rybářské a myslivecké stráže.

Dodatkový protokol Rady Evropy k Trestně právní úmluvě o korupci byl otevřen k podpisu už v roce 2003 a vstoupil v platnost v roce 2005. „V současné době jej ratifikovalo 43 států  – naopak Protokol dosud neratifikovalo například Německo či Itálie,“ uvádí předkládací zpráva. Rada Evropy má 47 členských států včetně Turecka nebo Ruska.

Dle textu Úmluvy se smluvní strany zavazují kriminalizovat aktivní i pasivní korupci úředních osob, cizích a mezinárodních úředních osob, členů národních či nadnárodních parlamentů a národních, cizích či mezinárodních soudců. Úmluva se též zabývá dalšími substantivními či procesními záležitostmi, jako je jurisdikce, sankce, odpovědnost právnických osob, atd., uvádí se v materiálu.

České úřední osoby neznají rozhodce

Podle předkládací zprávy jsou úplatkářské trestné činy trestné, ať už spáchané vůči jakékoliv osobě  – pokud je souvislost s obstaráváním věcí obecného zájmu nebo s podnikáním. „Skutečnost, že jsou spáchané vůči osobě úřední, je tedy pro kriminalizaci určitých jednání požadovanou Protokolem irelevantní. Z hlediska povinnosti kriminalizovat jednání není proto důležité, jestli rozhodci a porotci, kterých se Protokol týká, ať už domácí nebo zahraniční, spadají pod definici úřední osoby dle TZ… Posoudit je tedy nutné pouze otázku objektivní stránky (jednání), nikoliv subjektu,“ uvádí se doslova ve zprávě, podle které lze k trestně právní odpovědnosti porotců a rozhodců dospět výkladem.

Mohlo by vás zajímat

ministři

[mn_protected]

Podle českého trestního řádu jsou úředními osobami tyto osoby:

  • 127 TZ

(1) Úřední osobou je

  1. a) soudce, b) státní zástupce, c) prezident České republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen vlády České republiky nebo jiná osoba zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci, d) člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci, e) příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník obecní policie, f) soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti a při činnostech vykonávaných z pověření soudu nebo státního zástupce, g) notář při provádění úkonů v řízení o dědictví jako soudní komisař, h) finanční arbitr a jeho zástupce,
  2. i) fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů.

(2) K trestní odpovědnosti a ochraně úřední osoby se podle jednotlivých ustanovení trestního zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s její pravomocí a odpovědností.

(3) Úřední osoba cizího státu nebo mezinárodní organizace se za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 považuje za úřední osobu podle trestního zákona, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva nebo pokud se souhlasem orgánů České republiky působí na jejím území; tento souhlas se nevyžaduje, jde-li o úřední osobu mezinárodního trestního soudu, mezinárodního trestního tribunálu, popřípadě obdobného mezinárodního soudního orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

  • 334 odst. 2 TZ

Úřední osobou podle § 331 až 333 se vedle osoby uvedené v § 127 rozumí též jakákoliv osoba

a)zastávající funkci v zákonodárném orgánu, soudním orgánu nebo v jiném orgánu veřejné moci cizího státu, b) zastávající funkci nebo zaměstnaná nebo pracující v mezinárodním soudním orgánu, c) zastávající funkci nebo zaměstnaná nebo pracující v mezinárodní nebo nadnárodní organizaci vytvořené státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva veřejného nebo v jejím orgánu nebo instituci, nebo d) zastávající funkci v podnikající právnické osobě, v níž má rozhodující vliv Česká republika nebo cizí stát, pokud je s výkonem takové funkce, zaměstnání nebo práce spojena pravomoc při obstarávání věcí obecného zájmu a trestný čin byl spáchán v souvislosti s touto pravomocí.

Soudce je i přísedící, porotce je úřední osoba

Poté zpráva rozebírá jednotlivé články a uvádí, jaká ustanovení trestního řádu a jeho výkladu se použije.  Například Článek 4 obsahuje závazek kriminalizovat úplatkářství zahraničních rozhodců „Tento článek požaduje kriminalizaci podplácení/přijímání úplatků i u zahraničních rozhodců.   Na zahraniční rozhodce se standardně vztahují obecná ustanovení tak, jak se vztahují na tuzemské rozhodce (viz TČ přijetí úplatku – § 331 TZ, TČ podplácení ‑ § 332 TZ). Nadto, pokud by zahraniční rozhodce vykonával funkci v „zákonodárném, soudním/mezinárodním soudním nebo jiném orgánu veřejné moci cizího státu“ dle § 334 TZ, pak by se znaky TČ a příslušné sankce pro TČ úředních osob mohly vztahovat i na úplatkářství zahraničních rozhodců. Pak by bylo možné použít okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby vztahující se na úřední osoby. Článek je tak plně proveden v českém právním řádu,“ uvádí se ve zprávě.

Stejně se postupuje u článku týkajícího se úplatkářství tuzemských porotců, úplatkářství tuzemských rozhodců a přijímání úplatků zahraničních porotců. „Tuzemští rozhodci nejsou považováni za úřední osoby, tuzemští porotci jsou považováni za úřední osoby, ačkoli to trestní řád výslovně neuvádí,“ píše se ve zprávě s odkazem k výkladu trestního řádu Pavlem Šámalem a kolektivem, podle kterého je nutno za soudce považovat i přísedícího.

Výkladem jsou takto všechny články protokolu plně provedeny v českém právním řádu, a to přesto, že tento nezná ani rozhodce ani porotce, vyplývá z materiálu předkládaného vládě.

[/mn_protected]

(ire)