Digitalizace, větší důraz na zavádění inovací a výsledků vývoje do praxe, zlepšení technologického a strojního vybavení zejména malých a středních podniků. To jsou hlavní cíle Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Hlavním cílem je „postrčit“ Českou republiku z nelichotivé 13. pozice (od roku 2012 je to posun o dvě místa) alespoň do první desítky.
Pouze 14 % malých a středních podniků v České republice spadá do kategorie “inovativní“, když buď vyrábí produkty, které lze takto označit, nebo využívá inovativní technologie. U velkých firem je to téměř polovina 49 %. Většina těchto výdajů jde navíc na experimentální vývoj namísto průmyslového výzkumu.
Stávající situaci má změnit několik programů, které se chystají v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, který na léta 2021-2027 připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Cílem je zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků v ČR, zlepšit jejich podnikatelské prostředí či technologické a strojní vybavení a potenciální podnikatele povzbudit k zakládání nových podniků zejména v oborech s vysokou přidanou hodnotou.
„Spolupráce mezi veřejným výzkumem a aplikační sférou, přelévání znalostí mezi podniky a dalšími inovačními aktéry a uplatňování výsledků výzkumu a inovací v podnikatelské praxi se jedná o jednu z hlavních oblastí, kde se projevuje tržní selhání a kde většina vyspělých států uplatňuje přímé či nepřímé nástroje podpory interakce mezi oběma typy aktérů. Situaci v ČR navíc ztěžuje vysoká míra závislosti českého firemního výzkumu na rozhodnutích zahraničních mateřských firem, které málokdy dávají svým dceřiným firmám v ČR dostatečnou autonomii v oblasti spolupráce s akademickou sférou v ČR, případně pouze za podmínek jednostranně zvýhodňujících nadnárodní firmy,“ zní drsné zhodnocení současné situace v materiálu k novému programovacímu období z dílny ministerstva průmyslu a obchodu. „Příčiny nízké relevance českého výzkumu spočívají jak v rámcových podmínkách, včetně struktury inovační poptávky v ČR, tak v oblastech vyžadující intervence na úrovni výzkumných organizací. Nedílnou součástí podpory výzkumu a inovací jsou pak i investice do digitálního ekosystému a nastavení příznivých podmínek pro investice a spolupráci za účelem zachování konkurenceschopnosti ČR, resp. EU,“ uvádí materiál.
Tématu podpory malých a středních firem se ministerstvo průmyslu a obchodu věnuje dlouhodobě. Minulý rok spolu s Ekonomickým deník uspořádalo kulatý stůl o tom, jak se do budoucna změní definice těchto podniků.
Z pozdějších jednání dokonce vyplynulo, že se čeští vyjednavači budou snažit o zjednodušení této definice. Z nejen domácí praxe totiž vyplynulo, že ověřování, jestli žádajícímu podniku náleží podpora pro malé a střední podniky je detektivní práce. Ostatně – v lednu jsme informovali o tom, že MPO hledá firmu, která by mu pomohla kontrolovat, zda firmy náležitosti malých a středních firem nadále splňují.
Legislativní dopady Čapího hnízda: MPO bude průběžně kontrolovat malé a střední firmy
Ministerstvo průmyslu pro podporu malých a středních firem plánuje podporovat otevřenou infrastrukturu, která firmám umožní lepší přístup k možnosti ověřovat nové technologie a koncepty. „Podpora bude zaměřena na rozvoj technologických center , která budou poskytovat specializované služby pro malé a střední podniky včetně začínajících firem zaměřené zejména na zavádění nových inovačních řešení, pokročilých technologií, kreativních inovací, ochranu duševního vlastnictví,“ uvádí se materiálu ministerstva průmyslu a obchodu. Cílem je doplnit chybějící podpůrnou výzkumnou a inovační infrastrukturu ve vazbě na potřeby společnosti a globální trendy, jako jsou klimatické změny, znečištění životního prostředí, zrychlování technologických změn a perspektivní technologie (např. ICT, biotechnologie a nanotechnologie apod.).
Uskupení malých a středních firem mohou pomoct ověřit výsledky vývoje
V plánu je také vytvořit uskupení firem – klastry či inovační centra, huby/co-workingová centra, které budou schopny poskytovat specializované podpůrné služby s vyšší přidanou hodnotou pro malé a střední podniky, jejichž majitelé se většinou se svými prostředky nemají šanci ke standardním vývojovým centrům dostat. „Záměrem je přispět k vytváření vazeb mezi podniky, výzkumnými organizacemi, technologickými centry, huby a dalšími podpůrnými organizacemi, vytvářet inovační a investiční příležitosti ve spolupráci s velkými podniky a akcelerovat průmyslové změny,“ uvádí se dále v materiálu.
Nedílnou součást opatření představuje zprostředkování podpory na pilotní projekty větších skupin malých a středních podniků typu prvotní testování nových technologií a přenos inovativních řešení do jiných odvětví a nových hodnotových řetězců. „Dílčí projekty mohou sloužit jako demonstrační aktivity pro širší uplatnění nových technologií v daném odvětví,“ míní autoři strategie pro roky 2021-2027.
Vouchery pro malé a střední podniky
V plánu jsou také inovační vouchery, které by měly propojování malých a středních podniků s poskytovali specializovaných služeb od podpůrných organizací a jiných dodavatelů (typu technologických či kompetenčních center, center pro digitální inovace, klastrů, jiných subjektů VaV infrastruktury, apod.) usnadnit.
Výsledkem má být pomoc malým a středním podnikům propojit se nejenom s většími firmami a výzkumnými centry, ale zejména umožnit jim zapojit se do mezinárodních projektů, které umožní jejich majitelům načerpání nových znalostí a dovedností. „To umožní realizovat rozvojové podnikatelské záměry, které mohou vést nejen k rozšiřování výroby/poskytování vybraných služeb, ale také k posunu podniků směrem výše v rámci hodnotového řetězce. Jedním z dílčích cílů je také efektivní propojování kreativní a podnikatelské sféry zaměřené zejména na rozvoj malých a středních podniků se silnou vazbou na výrobní využití fyzických (nevirtuálních) technologií či rozvoj kreativních odvětví, která jsou rychle rostoucími odvětvími s velkým růstovým potenciálem, a která pozitivně ovlivňují konkurenceschopnost produktů, služeb a rozvoj dalších odvětví,“ uvádí se v materiálu.
Jiří Reichl
