Česko je připravené na navýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Jen krátce poté se na summitu NATO v Haagu spojenci zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související.
Jednání prezidentů a premiérů členských zemí NATO začalo v Nizozemsku dnes dopoledne. Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci rovněž znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku 5 smlouvy NATO.
Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP není úlitbou americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Na tiskové konferenci po summitu to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj alianční státy musí výdaje zvýšit, aby dokázaly čelit hrozbám z Ruska. To je podle Rutteho hrozbou v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě.
Pavel: Nikdo explicitně neodmítl
Shoda spojenců podle prezidenta Petra Pavla znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla. Tedy k principům kolektivní obrany, ale i odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Výhrady k plánu výdajů původně vyjádřilo například Španělsko. Dnes ale cíl na summitu nikdo explicitně neodmítl, řekl Pavel. Někteří lídři států zdůraznili, že je podstatné, co za peníze bude pořízeno, doplnil.
Rutte už před summitem navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
