V uplynulých týdnech a dnech se obchody dostaly do situace jako nikdy před tím. V souvislosti s obavami z šíření nákazy COVID-19 a mimořádnými opatřeními, které postupně přijímala vláda, začali Češi mnohem více než dřív nakupovat potraviny, drogerii i léky. U některých položek jako dezinfekční prostředky nebo trvanlivé potraviny narostly prodeje o stovky procent. Překvapeni byli všichni – obchodníci, dodavatelé i nakupující, kteří do té doby nebyli zvyklí na prázdné regály. Podle obchodníků se však situace v současné situace době již uklidňuje.
Před necelými dvěma týdny, v sobotu 14. března, vláda ve snaze zamezit šíření nového koronaviru výrazně omezila maloobchodní prodej. Všechny obchody s výjimkou potravin, drogerie, léků a několika dalších zůstaly ze dne na den zavřené. „Toto vládní opatření způsobilo skokové navýšení poptávky, na které nebyl nikdo připraven a nikdo ho neočekával,“ popsal Ekonomickému deníku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Obchody měly na přenastavení všech systémů, proškolení tisíců zaměstnanců, dokoupení zábran či dalších pomůcek pro řízení zákazníků pouze noc. A někdy ani tu ne. Byl to přitom pouze začátek, denně docházelo k dalšímu zpřísňování,“ dodal.
O stovky procent navíc
Podle společnosti Nielsen, která se zabývá analýzami spotřebitelského chování, začala česká nákupní horečka již o něco dříve, na konci února, kdy tržby obchodů vzrostly o téměř 20 procent oproti stejnému týdnu v roce 2019. Svůj díl na tom měla i medializace zpráv o vykupování obchodů, která mezi regály vrhla další zákazníky. Po mírném uklidnění počátkem března však došlo k již zmíněnému velkému zvratu. „V týdnu od 9. do 15. března tržby za potraviny a drogerii extrémně vyskočily, a to téměř o 40 procent oproti předchozímu roku. Byl to druhý nejúspěšnější týden v roce hned po předvánočním, tedy třetím prosincovém týdnu,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Nielsen v ČR a SR Karel Týra. Podle něj bylo tehdy pro řadu lidí důležité nakoupit jednoduše mnoho, a to kdekoli to šlo. Přes 60 procent dotázaných Čechů v čerstvém průzkumu společnosti Nielsen skutečně potvrdilo, že si pro případ nouze vytvořili zásoby nebo se k tomu alespoň v nejbližší době chystají. I přes výzvy politiků a obchodníků, aby tak nečinili.
Díky nečekané poptávce Češi najednou čelili problému, na který nebyli zvyklí. V mnoha prodejnách zely regály prázdnotou. Tuto zkušenost potvrdila společnosti Nielsen naprostá většina dotazovaných. Některého zboží se skutečně nedostávalo, u jiného se prodloužily lhůty dodávek, protože kamiony prostě nestíhaly navážet nové zboží a prodejci je případně nestačili vybalovat.
V řádu o stovky procent více nakupovali Češi dezinfekční prostředky na ruce, vlhčené ubrousky, dezinfekční prostředky na prádlo nebo gumové rukavice. Mezi nejprodávanější zboží se zařadil i toaletní papír. O něco méně ale podobně dramaticky narostly i prodeje potravin, především těch trvanlivých. Z regálů mizely kypřicí přísady, směsi na pečení chleba, mouka, luštěniny, rýže a těstoviny. Dařilo se i konzervovaným potravinám a hotovým omáčkám.
Více než týden po začátku krize se však situace podle Tomáše Prouzy již uklidnila a zásobování potravin je v podstatě bez problémů. Těžiště zájmu nakupujících se opět přesunulo, tentokrát směrem k čerstvým potravinám, především ovoci, zelenině a masu, tedy potravinám, z kterých se denně vaří. „Větší poptávku způsobil nejprve strach z nedostatku, posléze se projevilo uzavření školních jídelen a restaurací, které spotřebu potravin zvýšilo. Domácí vaření totiž vytváří mnohem více odpadu, nevyužitých potravin, než to hromadné,“ říká Prouza.“ K nasycení tisícovky obyvatel doma je tak podle Prouzy potřeba více surovin než například ve školních jídelnách.
Nárůst zájmu se však netýkal jen kamenných prodejen, ale též on-line obchodů. Vedle stálých zákazníků k nim totiž upřeli pozornost i ti, kteří doposud dávali přednost klasickému supermarketu. Podle společnosti Nielsen narostly celkové tržby za online prodej potravin a drogerie od začátku tohoto roku, ve srovnání s počátkem roku 2019, o jednu třetinu, přičemž ve dvou již zmíněných týdnech na konci února a v první polovině března vzrostl obrat až o 80 procent. Zároveň narostl počet internetových obchodů, zejména těch zaměřených na gastronomii a prodej potravin, podle nedávno zveřejněných dat společnosti Shoptet až dvojnásobně. Lze předpokládat, že prodejci, kteří si zařídili e-shop kvůli současnému stavu, už na internetu zůstanou.
Podle generálního ředitele společnosti Nielsen tak koronavirová krize a změna spotřebitelského chování Čechů zároveň nabízí obchodníkům šanci. A to nejen jak rozvinout svůj potenciál v online prodeji, ale i jak nabízet vlastní produkty nebo novinky. „Ustupuje zájem o nákup prémiových či luxusních produktů. Před poloprázdnými regály se zákazník rozhoduje rychleji. Pokud nenajde svou oblíbenou značku, nebude váhat koupit konkurenční nebo privátní,“ popisuje Týra nové nákupní „trendy“.
Změnu v chování zákazníka zažívají i samotní zaměstnanci obchodů. „Jednou si budou prodavačky a prodavači vyprávět, jak se na ně zákazníci začali usmívat (když ještě nenosili roušky), jak jim nosili jimi pití a občerstvení a doma ušité roušky. Jsou to také hrdinové této doby, to je fakt,“ uvedl Prouza.
Mnoho změn a výjimek přináší zmatek a neochotu dodržovat pravidla
Kromě nebývalého nárůstu prodejů musely obchody, tedy ty, které zůstaly otevřené, řešit i další každodenní změny a zpřísňování mimořádných opatření. „Rozumím tomu, že vláda musela vždy reagovat na aktuální vývoj,“ uvedl k tomu Prouza. „Co nám ale situaci komplikovalo hodně, byly některé komunikační fauly ze strany krizového štábu. Opakovaně se stalo, že člen krizového štábu prohlásil „mohlo by se stát, že…“, a to třeba v období, kdy se situace v obchodech uklidňovala. Během hodiny se pak poptávka zvýšila, někdy i o dvacet procent. Lidé tímto tématem žijí on-line a okamžitě na každou zprávu reagují,“ popisuje prezident SOČR. Problémy způsobily například výroky předsedy ústředního krizového štábu a náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly o tom, že navrhne vládě zrušení slevových akcí. K tomu ale nakonec pro nesouhlas premiéra Andreje Babiše (ANO) nedošlo.
Chaos v obchodech působily i opakované změny nákupní doby vymezené pro seniory, která se až na třetí pokus ustálila na době mezi osmi a deseti hodinami ráno s tím, že se omezení nevztahuje na menší obchody. Navíc díky tomu, že vláda úplné znění tohoto svého posledního usnesení z neděle 23. března zveřejnila s mnohahodinovým zpožděním, řada obchodů ani nevěděla, že platí až od úterý 25. března, nikoli již od pondělí 24. března. To vedlo podle Prouzy v řadě obchodů ke zbytečným konfliktům. „Jakýkoliv další posun a výjimky vnáší do systému jen zmatek. A komplikovaná pravidla nebude nikdo dodržovat,“ upozorňuje.
I přes uklidnění situace tak obchodníci nepřestávají mít starosti. V současné době jim vrásky na čele přidělávají dlouhé kolony na českých hranicích, kde kamiony s potravinami čekají v jedné řadě s nákladními vozy s ostatním zbožím. Ve snaze zpomalit šíření koronaviru totiž více než desítka členských zemí EU včetně České republiky výrazně omezila přeshraniční provoz. Minulý týden dosahovaly kolony kamionů na českých hranicích až 30 kilometrů. „Možná bychom měli vymezit některé hraniční přechody výhradně pro dovoz potravin, léků a drogerie,“ navrhuje Prouza. Možné řešení nabídla v pondělí Evropská komise. Ta navrhla státům vytvářet „zelené pruhy“, které by na hranicích umožnily rychlejší průjezd nákladních automobilů s prioritním nákladem jako jsou právě léky nebo potraviny.
Helena Sedláčková
