Většina německé veřejnosti podporuje zachování provozu tří zbývajících jaderných reaktorů v zemi i po skončení letošního roku, jak ukazují výsledky dvou průzkumů veřejného mínění. Výraznou podporu má zachování bloků v provozu až na dalších pět let. A pozor! Silnou podporu má dokonce i výstavba nových reaktorů, aby byly zajištěny dodávky energie.
Průzkum ARD-DeutschlandTrend zjistil, že pouze 15 procent dotázaných je pro odstavení zbývajících reaktorů na konci letošního roku, jak je plánováno v německé politice postupného ukončování jaderné energetiky. Jedenačtyřicet procent dotázaných se vyslovilo pro prodloužení provozu bloků o několik měsíců, dalších 41 procent uvedlo, že země by měla jadernou energii využívat i v dlouhodobém horizontu.
Dokonce i mezi příznivci Zelených, kteří jsou zásadně proti jaderné energetice, je pouze 31 procent pro dodržení dohodnutého ukončení provozu na konci roku, ukázal průzkum. Téměř dvakrát více, 61 procent příznivců Zelených, je pro prodloužení provozu reaktorů o několik měsíců, zatímco 7 procent podporuje dlouhodobé využívání jaderné energie.
V průzkumu ARD-DeutschlandTrend, který se uskutečnil ve dnech 1. až 3. srpna, odpovídalo 1 313 lidí, kteří se zúčastnili telefonického a internetového průzkumu.
Většina respondentů podpořila cíl spolkové vlády učinit Německo nezávislé na dovozu energie z Ruska, přičemž 71 procent dotázaných označilo tento cíl za správný a 24 procent za nesprávný.
Průzkum ukázal, že vzhledem k současné energetické situaci považuje 81 procent dotázaných za správné rychleji prosazovat rozšiřování větrné energie, 61 procent vítá větší využívání uhelných elektráren a stejně tolik by si přálo dočasné omezení rychlosti na dálnicích. Kritičtěji se však občané staví k návrhu na podporu tzv. frakování plynu, tedy těžby břidlicového plynu, v Německu, který odmítá 56 procent dotázaných a podporuje 27 procent.
V jiném průzkumu, který pro časopis Der Spiegel provedl institut pro online průzkum Civey, podpořilo 78 procent respondentů pokračování provozu posledních tří německých reaktorů do léta 2023. Dokonce i mezi příznivci Zelených pro to byla těsná většina.
Tento průzkum – kterého se ve dnech 2. a 3. srpna zúčastnilo přibližně 5 000 lidí dotazovaných online – rovněž ukázal široký souhlas s ponecháním zbývajících reaktorů připojených k síti po mnohem delší dobu, přičemž 67 procent dotázaných se vyslovilo pro provoz reaktorů po dobu dalších pěti let. Pouze 27 procent respondentů to jednoznačně odmítlo.
Na otázku, zda by Německo mělo stavět nové jaderné elektrárny, se 41 procent respondentů vyslovilo pro, 52 procent bylo proti.
Po havárii v japonské elektrárně Fukušima Daiiči v březnu 2011 se vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové rozhodla, že nejpozději do konce roku 2022 postupně ukončí využívání jaderné energie. Před touto havárií získávalo Německo přibližně čtvrtinu elektřiny z jaderné energie.
V srpnu 2011 vstoupila v platnost 13. novela zákona o jaderné energii, která podtrhla politickou vůli postupně ukončit využívání jaderné energie v Německu. V důsledku toho bylo okamžitě uzavřeno osm bloků: Biblis A a B, Brunsbüttel, Isar 1, Krümmel, Neckarwestheim 1, Phillipsburg 1 a Unterweser. Závody Brokdorf, Grohnde a Gundremmingen C byly trvale odstaveny na konci prosince 2021.
Poslední tři bloky v zemi – Emsland, Isar 2 a Neckarwestheim 2 – mají být uzavřeny na konci letošního roku.
Minulý týden německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že udržení posledních tří provozovaných jaderných reaktorů v zemi v provozu i po jejich plánovaném odstavení na konci letošního roku může „dávat smysl“, aby byly zajištěny dodávky elektřiny.
(nik)
