Ministerstvo spravedlnosti (MSp) již dokončilo novelu zákona o státním zastupitelství a do konce června ji pošle do připomínkového řízení. Česká justice měla možnost se s návrhem seznámit. Vedoucí státní zástupci by měli být podle návrhu vybíráni ve výběrovém řízení na sedm let a bude je možné odvolávat pouze v kárném řízení.
Návrh tak vychází vstříc všem požadavkům, které aktuálně vznášejí různé nátlakové skupiny, občanská sdružení a organizátoři srocení lidu okolo spolku „Miliony chvilek pro demokracii“.
Jmenovat vedoucí státní zástupce bude nadále ministr spravedlnosti, a to vždy na návrh vedoucího o stupeň vyššího státního zastupitelství. Kandidát má vzejít z výběrových řízení před pětičlennou komisí, kde bude mít dva členy soustava (jeden člen jmenovaný nejvyšším státním zástupcem, jeden člen vedoucím státním zástupcem, který je oprávněn podat návrh), dva členy bude jmenovat ministr spravedlnosti a jeden člen bude z řad soudců. Ministr bude sice moci navrženého kandidáta odmítnout, zákon po něm však vyžaduje zdůvodnění takového kroku. Dá se tak očekávat, že by ve většině těchto hypotetických případů docházelo k soudnímu přezkumu uvedených důvodů a při nedostatečném či nepravdivém zdůvodnění by takový krok ministra neobstál, nehledě na kritiku veřejnosti.
Pro výběr nejvyššího státního zástupce zákon výběrové řízení nepředpokládá, stanovuje pro něj nicméně podmínku minimálně 15 let výkonu právnické praxe, minimálně deset let ve funkci státního zástupce či soudce.
Oproti „Kněžínkovu“ návrhu tak funkci nejvyššího státního zástupce otevírá i uchazečům z řad soudců podobně, jako tomu bylo například u funkce evropského generálního žalobce. Návrh vládě na jeho jmenování ponechává novela v kompetenci ministra spravedlnosti. Odvolat jej bude moci vláda pouze prostřednictvím kárného řízení. U vedoucích vrchních státních zástupců stanovuje zákon podmínku nejméně osmi let ve funkci státního zástupce, u krajských šest a okresních čtyři roky.
Mohlo by vás zajímat
Funkční období všech vedoucích státních zástupců je stanoveno na sedm let, bez možnosti mandát bezprostředně opakovat. Na rozdíl od soudců není ovšem vyloučena možnost ucházet se o vedoucí funkci státního zástupce na stejném stupni. Teoreticky by tak po uplynutí přechodných ustanovení mohl v roce 2024 přejít Ivo Ištvan do Prahy a Lenka Bradáčová do Olomouce, což by jistě náležitě rozhýbalo prostředí i soustavu. Podle posledních informací z jednání mezi předsedy soudů a vedením ministerstva spravedlnosti možná dojde ke změně původního návrhu novely zákona o soudech a soudcích a bude taktéž otevřena možnost pro „létající předsedy“ soudů.
Více o návrhu čtěte v rámci placené sekce Česká justice plus:
[mn_protected]
Vedoucímu státnímu zástupci může funkce také zaniknout ztrátou způsobilosti k jejímu výkonu, pokud ji nebude pro „nepřítomnost“ nebo „nepříznivý zdravotní stav“ moci vykonávat po dobu jednoho roku. Otázkou je, jak by se posuzovaly podle tohoto zákona případy, kdy by takový vedoucí státní zástupce lhůtu jednoho roku přerušil. Kárný senát by v případě podání kárné žaloby na výkon vedoucí funkce státního zástupce měl možnost volby uložení kárného opatření, kdy odvolání z funkce je až ta poslední. Je tedy otázkou, jak by v soustavě takový „chromý“ vedoucí státní zástupce působil a zda by nebyl ovlivnitelný skrze hrozbu další kárné žaloby, která by už mohla vést k jeho odvolání. Stejně tak je z pohledu dosavadní praxe kárných senátů možné uvažovat o problémech, kdy zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů, ani jeho aktuální novela, nestanovuje skutkové podstaty možných kárných provinění, což u posuzování složitých vztahů při řízení soustavy může vyvolávat aplikační problémy.
V případě přidělení státního zástupce k výkonu funkce bude po jeho jmenování vyžadováno u KSZ alespoň 4 roky právní praxe, u přidělení na VSZ 6 let a na NSZ pak 8 let. Přeložit na KSZ bude moci být státní zástupce po nejméně 3 letech na „okrese“, na VSZ po 5 letech a na NSZ po 8 letech.
Nově se navrhuje, aby státní zástupci hlásili svým bezprostředním nadřízeným povolené vedlejší činnosti, a to včetně neplacených členství v různých řídících či kontrolních orgánech za minulý kalendářní rok. Oznamovat by měli předmět činnosti, způsob, rozsah a místo jejího výkonu, včetně subjektu, pro který tak činili.
Mění se také lhůty: objektivní promlčecí lhůta pro kárná provinění se zvyšuje ze dvou na tři roky, na kárně trestaného státního zástupce se však již jako na netrestaného bude moci pohlížet po dvou letech, místo dnešních pěti. Novinkou je také to, že asistent státního zástupce jej nebude moci zastupovat v řízení před soudem.
Účinnost zákona je navrhována od 1. ledna 2021. Nástupce Pavla Zemana by se tak vybíral v roce 2023 již novou vládou, neboť přechodná ustanovení by počítala s jeho setrváním ve funkci ještě dva roky po nabytí účinnosti zákona. Rok po něm by se vybírali oba vrchní státní zástupci. U ostatních vedoucích státních zástupců by se vybírali jejich nástupci po třech letech, pokud byli jmenováni do funkce do roku 1995 včetně, po čtyřech letech by se pak měnili ti, kteří nastoupili do funkcí mezi rokem 1996 až 2005. Po pěti letech by končili vedoucí státní zástupci jmenovaní v rozmezí let 2006 až 2012, po šesti letech ti, kteří byli jmenovaní v letech 2013–16. Vedoucím státním zástupcům ve funkcích od ledna 2017 by začalo běžet sedmileté funkční období.
[/mn_protected]
Petr Dimun
