Vyšší konkurenceschopnost evropského průmyslu, omezení byrokratické zátěže pro malé a střední podniky či snižování cen energií pro firmy i občany. Takové jsou priority nové Evropské komise do roku 2029, které v dnešním projevu před Evropským parlamentem přestavila Ursula von der Leyenová. Nezapomněla však dodat, že cíle v oblasti klimatické politiky, známé jako Green Deal, zůstávají dál v platnosti.
Prioritou pro prvních sto dní nové Komise má být Clean Industrial Deal – tedy strategie na podporu výroby ekologických technologií v Evropě a vznik souvisejících pracovních míst. Von der Leyenová k tomu dodala, že bude prosazovat kontroverzní cíl snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent v roce 2040 (oproti stavu roku 1990). Tento cíl je pod palbou kritiky mnoha politiků a byznysmenů jako faktické urychlení dekarbonizace Evropské unie, které je během 16 let těžko dosažitelné.
Programové prohlášení von der Leyenové, která usiluje o druhý pětiletý mandát v čele Komise, opakovaně zmiňuje zlevnění elektřiny pro koncové uživatele. Dává jej do souvislosti s rozvojem levnějších obnovitelných zdrojů, které vytěsní z trhu uhelné a plynové elektrárny, zatížené vysokými platbami za emise. Dodejme k tomu, že nejrychlejší cesta ke zlevnění elektřiny by vedla přes uvolnění emisních povolenek z rezervy a snížení jejich ceny; to je však v současné EU politické tabu.
Investice do moderních technologií a dekarbonizace chce nová Komise řádně finančně podpořit. Vzniknout má nový Evropský fond pro konkurenceschopnost (European Competitiveness Fund), který se zaměří na investice od umělé inteligence přes ekologické technologie až po biotechnologie s cílem podpořit jejich výrobu v Evropě. První balík projektů má získat finanční podporu již na začátku roku 2025.
Nechybí ani časté zmínky o dalším propojováním národních trhů. Novinkou má být třeba Evropská unie úspor a investic (European Savings and Investments Union), která by lidem usnadnila přístup k bankovním službám a k investování v jiných zemích EU. Navázat chce na návrhy, které se objevily ve zprávě bývalého italského premiéra Enrica Letty z dubna letošního roku.
Další konkrétní legislativou, kterou von der Leyenová zmínila, je a Single Digital Booking and Ticketing Regulation. Cílem je podpořit mobilitu Evropanů veřejnou dopravou napříč různými státy. „Lidé by měli mít možnost používat otevřené rezervační systémy k nákupu transevropských cest u několika poskytovatelů, aniž by ztratili své právo na finanční náhradu nebo kompenzační cestu,“ uvádí se v prohlášení šéfky Komise.
Velkou pozornost chce věnovat také oblasti zdravotnictví – v reakci na nedávné kauzy s nedostatkem antibiotik a dalších zásadních léčiv. „Abychom to napravili, navrhneme Akt o kritických lécích ke snížení závislosti týkající se kritických léků a účinných látek, zejména u produktů, kde existuje pouze několik málo výrobců,“ uvádí se v prohlášení von der Leyenové. Chce se zaměřit také na ochranu bezpečnosti zdravotních systémů, které jsou stále více terčem kybernetických a ransomwarových útoků.
Ursula von der Leyenová při následném hlasování o důvěře získala podporu většiny europoslanců a stane se šéfkou Evropské komise i na dalších pět let. Pro její setrvání ve funkci hlasovalo 401 ze 707 přítomných poslanců Evropského parlamentu.
(rov)
