Počty železničních dopravců, kteří operují na české síti, jsou proměnlivé. Aktuálně jich je podle Drážního úřadu 147. Aby mohli v Česku působit, musí prokázat, že jejich systém bezpečnosti opravdu funguje.
„Zpět je společnost Railway Capital, u které proces získávání jednotného osvědčení o bezpečnosti trval bezmála rok, ale proces úspěšně ukončila,“ informoval Drážní úřad. Ze seznamu naopak vypadla společnost Železnice Peštál, které platnost osvědčení o bezpečnosti skončila letos 13. května a o nové nepožádala. Podle úřadu tak už nemůže od tohoto data provozovat drážní dopravu na regionální a celostátní dráze.
Mezinárodní dohled
V Česku působí v současnosti 93 tuzemských a 54 zahraničních dopravců. „Z těch zahraničních může 13 operovat na celém území, zatímco 41 má povolení k zajíždění pouze do definovaných pohraničních stanic,“ informoval Drážní úřad. Jednotné osvědčení o bezpečnosti dokládá, že dopravci zavedli systém řízení bezpečnosti a jsou schopni plnit své zákonné povinnosti.
Musí také doložit, že je jejich systém bezpečnosti účinný a funkční. Zahrnuje to například i popis, jak rozpracovali rozvržení pracovní doby strojvedoucích a posunovačů, přestávky na jídlo a oddech. Dokládají, že jsou zaměstnanci kvalifikovaní, anebo že například pravidelně kontrolují a auditují své bezpečnostní systémy. Součástí prověřování je i dokumentace, jak dopravci řeší bezpečnostní incidenty a jak se z nich učí.
V případech, kdy chtějí dopravci kromě Česka fungovat i v dalších státech Evropské unie, dohlíží na bezpečnost nejen národní úřady, ale také Evropská agentura pro železnice (ERA).
Mohlo by vás zajímat

Spolupráce na dozoru
„V jednom loňském případě se nám stalo, že se proces posuzování z důvodu nedostatků zjištěných při návštěvě zcela zastavil. Dopravce po dohodě s ERA žádost stáhl. Jednalo se o slovenského dopravce, který nakonec ukončil svou činnost. Rozhodnutí bylo zcela v gesci ERA, která byla hlavním posuzovatelem žádosti,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí Drážního úřadu Pavlína Straková.
Drážní úřad také pravidelně vykonává takzvané společné dohledy. „To urychluje výměnu informací. I když se nejedná o klasický státní dozor, může odhalit případné nedostatky ve fungování subjektu,“ upřesnila Straková.
Česko-slovenská akce
Pevnou vazbu má v tomto ohledu Česká republika se Slovenskem, a to i vzhledem k podobnému nastavení železničních systému.

Dosavadní společné dohledy se podle mluvčí odehrály právě ve spolupráci se slovenským Dopravným úradem, protože se týkaly dopravců, kteří operují na celém území Česka a Slovenska.
Každoročně se podle Strakové uskuteční dvě až tři takové akce. Letos se poprvé jednání zúčastnil i zmíněný posuzovatel Evropské agentury pro železnice.
Na pět let ale i dva roky
„Ve všech případech se jednalo o společné návštěvy u dopravce v rámci posuzování žádosti o získání jednotného osvědčení o bezpečnosti. Cílem je získat podklady a důkazy pro urychlení posuzovacího procesu a položit dopravci konkrétní dotazy na fungování systému bezpečnosti,“ dodala Straková.
Jednotné osvědčení o bezpečnosti se vydává maximálně na dobu pět let. Podle Strakové ale není výjimkou, že je vydáno na kratší dobu. „Závisí to na kvalitě přeložených podkladů a důkazů o fungování systému bezpečnosti. Nový dopravce také například z logiky věci nemůže předložit důkazy o fungování systému bezpečnosti, když ještě dopravu nezačal provozovat,“ uvedla. V takovém případě získá osvědčení pouze na dva roky.