Rozvoj schopností na zemi, ve vzduchu i ve vesmíru. Tak by měl vypadat česká armáda v roce 2022. Podle plánů armádního generálního štábu zůstává hlavní prioritou výstavba těžké mechanizované brigády a s tím související nákup pásových bojových vozidel pěchoty, samohybných děl ráže 155 mm, automatizovaného systému řízení palby a protiletadlového kompletu SHORAD.
Čeští vojáci plánují nasadit v konkrétních operacích už pořízené radiolokátory MADR, prohloubit schopnosti poskytování podpory spojeneckým vojskům na našem území (tzv. Host Nation Support), pokračovat ve výstavbě schopností zdravotnického praporu a praporu bezpilotních systémů.
Pokračovat bude také rozvoj schopností v kybernetické doméně a operační doméně vesmír (Space).
Aktivní zálohy nabírají
Aktivní záloha, podle generálního štábu nejlépe připravená záloha k operačnímu nasazení, se bude i v příštím roce mohutně rozvíjet.
Její vojáci se mohou těšit na nový materiál i výzbroj. Armáda v příštím roce plánuje přijmout do záloh 1200 nových členů a o sto méně vojáků z povolání. V současné době slouží v Armádě České republiky cca 27 tisíc profesionálních vojáků a zhruba 3 a půl tisíce tisíce aktivních záložníků.
Obrana i mezinárodní závazky
Velitelé a štáby se budou v příštím roce připravovat na plánování a řízení operací k zajištění obrany státu a splnění mezinárodních závazků.
Výcvik profesionálních vojáků i aktivních záložníků nabere na intenzitě – armáda se musí dostat na požadovanou úroveň vycvičenosti po covidové pauze.
Výcvik se tak zaměří na praktický trénink.
Staronové velení v Mali
Kromě úkolů vyplývajících z předsednictví ČR v Radě Evropské unie v druhé polovině příštího roku, armádu znovu čeká velení výcvikové misi EU v Mali (EUTM).
Zatímco vloni se mohlo do zahraničí vypravit podle schváleného mandátu až 851 vojáků, příští rok jich bude moct být o téměř sto víc.
Prioritou zůstává mise předsunuté alianční přítomnosti (Enhanced Forward Presence) v Pobaltí, která se zaměřuje na posílení kolektivní obrany.
V roce 2022 vyrazí do stejného regionu ještě české gripeny (již celkově posedmé a počtvrté v Pobaltí). Půl roku budou v Litvě střežit tamní vzdušný prostor v misi nazvané Air Policing. Vypraví se tam do 95 vojáků s pěti stíhačkami JAS-39 Gripen.
V Mali bude kromě EUTM pokračovat také mise OSN, na Sinaji budou Češi i nadále působit v operaci MFO s letounem CASA C-295M.
Ve stejných počtech zůstávají čeští vojáci v operacích NATO, EU a OSN v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři.
Pohotovostní síly
Do pohotovostních sil NATO bude vyčleněno Úkolové uskupení AČR NRF 2022–2024 (NATO Response Force), ve fázi STAND-UP.
Proběhne výstavba a příprava sil a prostředků pro NRF na rok 2023. Spojovací nasaditelný modul v počtech do 56 osob (Deployable CIS Module – DCM-B) bude připraven k nasazení ve prospěch aliančních operací. Čeští vojáci se budou připravovat na angažmá v bojovém uskupení EU států V4.
S covidem se počítá i letos
Vojáci budou v souvislosti s covidem pomáhat minimálně do června.
Mandát umožňuje vyslat k pomocným pracím v nemocnicích a v sociálních zařízeních zatížených pandemií až 900 vojáků.
Dalších 150 vojáků lze nasadit souvislosti s testováním. Počítá se přitom s nasazením i vojáků v armádních zálohách.
Nyní armáda pomáhá téměř v sedmi desítkách nemocnic, kam vyslala přes 900 vojáků.
Další pomáhají s trasováním, testováním nebo v očkovacím centru Kotva (Vojenská policie) či s chodem chytré karantény.
(hrb)
