Pátek, 21. ledna, 2022

Co bylo událostí v české justici za končící rok? Výběr soudkyně do Štrasburku, Milostivé léto, zákon o soudech a soudcích

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zatímco loňské anketě o událost roku v justici dominovaly události kolem pandemie Covid-19, letos se osobnosti na společné události neshodly. Zazněl výběr nové soudkyně Evropského soudu pro lidská práva, akce Milostivé léto pro lidi v dluhové pasti nebo schválení novely zákona o soudech a soudcích. Událostí je ovšem rozhodně i nástup nového ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS.

Pavel Blažek je zkušeným politikem. Foto: Eva Paseková

Pavel Blažek (ODS), ministr spravedlnosti

V české justici se toho v roce 2021 událo tolik! Nejsem si jistý, že odpovědně dokážu vybrat jen jednu záležitost. Tak mi dovolte dovnitř justice poděkovat. Poděkovat za to, že i přes nastalou epidemickou situaci vše funguje a to přece není málo.

Bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Foto: Ministerstvo Tiskový odbor Ministerstva spravedlnosti

Marie Benešová, exministryně spravedlnosti

Je velmi obtížné vybrat jednu událost, v justici se tzv. pořád něco děje. Jsem ale ráda za to, že se podařil výběr a celý proces uvedení do funkce nové soudkyně Evropského soudu pro lidská práva. S tím byla obrovská práce i co do ohlídání transparentnosti a dodržení lhůty.

Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu

Z mého pohledu byl událostí roku v justici rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu z 16. března 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, který v nejrychlejším možném čase sjednotil rozhodovací praxi soudů po celé České republice, když konstatoval, že pro použití § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, vztahujícího se k trestným činům krádeže spáchaným za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, musí být jednoznačně prokázána věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí – za kterou lze považovat i pandemii koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19. Nestačí tedy, aby existovala pouze souvislost daná tím, že ke krádeži došlo v době, kdy platil vládou vyhlášený nouzový stav.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Foto: Nejvyšší soud

Důležitost toho rozsudku spočívá mimo jiné v tom, že soudy nižších stupňů až do jeho vydánírozhodovaly o aplikaci § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku rozdílně. Připomínám, že se jednalo o medializované případy drobných krádeží například pečiva, čokolády anebo kávy, za které, pokud šlo o recidivu, byli pachatelé nezřídka odsouzeni k trestům odnětí svobody v trestních sazbách od 2 do 8 let. I když velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu zareagoval velmi rychle, přesto nižší soudy do doby, než byl tento rozsudek vydán, rozhodly nespravedlivě přísně v desítkách případů. Až v následujících měsících jsme z podání evidovaných naší podatelnou získali konkrétní představu o tom, kolik takových rozsudků bylo. Konkrétně jsme do těchto chvil zaznamenali podání více než 70 dovolání a 80 stížností pro porušení zákona, jejichž podstatou je právě podezření na nespravedlivé odsouzení podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku v rozporu s uvedeným judikátem velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu. Ministerstvo spravedlnosti přitom ještě nyní posuzuje dalších více než 140 podnětů od odsouzených a dá se předpokládat, že desítky stížností pro porušení zákona tak ještě podá nový ministr spravedlnosti. Můžeme jen spekulovat, jak by tyto počty narostly, pokud by velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu vydal předmětný rozsudek o několik měsíců později nebo by jej vůbec nevydal.

Nesmím zapomenout také na to, že popsaná situace ukázala i na pružnost zákonodárců. Ti na základě podnětu soudců Nejvyššího soudu schválili právě kvůli výše nastíněnému problému v řádech několika málo měsíců dílčí novelu trestního řádu, která celý proces řízení o stížnostech pro porušení zákona u Nejvyššího soudu podstatně zjednodušuje a urychluje tím, že se může namísto veřejného projednávání této agendy v soudní síni rozhodnout v neveřejných zasedáních.

Soudkyně Kateřina Šimáčková. Foto: Ipscan

Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva

Jedním z největších právních i politických problémů České republiky jsou dluhové pasti a obchod s chudobou. Dlouhá léta se stát nestaral o lichvářské praktiky, souběhem několika pravidel způsobil nesmyslné dluhy na nákladech spojených s vymáháním bagatelních pohledávek. Oceňuji proto letošní iniciativu Milostivé léto, umožňující lidem, aby se svých dluhů zbavili. Myslím, že by to měl být námět i pro soudce a soudkyně, aby i oni přispěli, třeba tím, že budou lépe kontrolovat zákonnost navrhovaných platebních rozkazů a nebudou je vydávat vůči řádně nezastoupeným dětem nebo s takovými úroky, které z pohledu dobrých mravů či ústavnosti neobstojí. A také, že budou zastavovat exekuce, které jsou s ohledem na výši příslušenství neústavní.

Robert Němec, předseda České advokátní komory

Viděno ryze advokátní optikou za nejvýznamnější legislativní počin končícího roku považuji zrušení povodňové daně v advokátním tarifu, tedy ve vyhlášce č. 406/2021 Sb. Ta ve své původní první podobě spatřila světlo světa po povodních v roce 1997 a měla být dočasná. Jenže jak je to s dočasností v našich zeměpisných šířkách, dobře víme. Takže v letech 2002 a posléze 2010 ještě vzrostla, aby se opět po povodních v roce 2013 ustálila „jen“ na dvacetiprocentním snížení původního advokátního tarifu.

Nový předseda České advokátní komory Robert Němec. Foto: Česká advokátní komora

Přestože si advokacie bezesporu zaslouží advokátní tarif zcela nový (minimálně s ohledem na inflaci) a dlouho o něm s Ministerstvem spravedlnosti ČR jedná, v problematickém roce 2021 bylo zrušení alespoň povodňové daně maximum možného, čeho se dalo dosáhnout.
Zatím ale jde, jak to pojmenoval předchozí předseda ČAK JUDr. Vladimír Jirousek, „jen svým způsobem o resuscitaci původního stavu“, takže bude na našem současném představenstvu, aby o novém tarifu znovu jednalo a podařilo se mu jeho rekodifikaci dotáhnout do úspěšného konce.

Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda. Foto: Radek Čepelák

Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS

Kromě jarního pokusu Pavla Rychetského zachránit zrušením částí volebního zákona levicové strany, který nevyšel, a levice byla ve volbách zcela marginalizována, bylo nejdůležitější rozhodováni Nejvyššího správního soudu na základě pandemického zákona a vládních opatřeních. Alespoň trochu vracelo ČR do režimu právního státu.

Václav Čapka, předseda Vrchního soudu v Olomouci

Stejně jako v loňském roce se i letos potýkáme s koronavirovou pandemií, a jsme nuceni přijímat celou řadu opatření k zajištění  bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Situaci v tomto směru nám výrazně zkomplikoval metodický pokyn hlavní hygieničky ČR ze dne 19. 10, 2021, umožňující výjimku z karantény pro očkované osoby i v případech, kdy sdílely společnou domácnost s osobou, u níž bylo potvrzeno onemocnění Covid-19.

Předseda Vrchního soudu v Olomouci Václav Čapka. Foto: Eva Paseková

Za mimořádný přínos pro justici považuji jmenování místopředsedy Nejvyššího soudu v Brně JUDr. Petra Šuka a jeho následné kroky v této funkci, zejména při jednání o systemizaci počtu soudců. Pozitivně vnímám úsilí ředitelky Justiční akademie Mgr. Ludmily Vodákové a jejího kolektivu připravit novou koncepci vzdělávání asistentů a justičních kandidátů v návaznosti na novelu zákona č. 6/2002 Sb., byť osobně považuji dřívější „čekatelský systém“ za nejvhodnější, v praxi osvědčený a dosud nepřekonaný.  Líto je mi odchodu náměstka ministra Ing. Zbyňka Spousty z resortu spravedlnosti, pro který vykonal „spoustu“ práce.

Martina Flanderová, předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích

Naváži na moji odpověď na stejnou otázku na sklonku minulého roku. Tak nějak jsme se naučili žít s Covidem (neradi), z virtuálního prostředí jsme se v podstatné míře vrátili k osobním kontaktům, presenční formě setkávání. Dokončil se na nějakou dobu proces personální obměny ve vedení krajských a vyšších soudů, máme nového místopředsedu Nejvyššího soudu.

Nová předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová. Foto: archiv

Moc mě těší, že jsme rozšířili společnou spolupráci s vrchními a nejvyššími soudy, že problémy, které nás asi nejvíce trápily, jako je systemizace soudcovských míst, zajišťování stáží soudců, účast na přípravě prováděcích předpisů a metodiky k novele soudcovského zákona, jsou vnímány jako problémy a úkoly společné, nikoliv jako záležitosti soudů nižšího stupně – soudů krajských a okresních. Z širšího pohledu je jistě velkou změnou výměna nejvyššího státního zástupce a velké změny nás hlavně čekají, bude jmenován nový předseda Nejvyššího správního soudu a v neposlední řadě máme nového ministra spravedlnosti. Je na místě poděkovat dnes již bývalé paní ministryni a těšit se na spolupráci s ministrem novým. Věřím, že pan ministr dokáže zajistit v tuto chvíli asi nejtěžší úkol, dostatečný rozpočet pro chod justice v příštím roce.

Předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák. Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Petr Novák, předseda Krajského soudu v Ostravě

Za nejvýznamnější událost v justici v roce 2021 považuji změnu ve způsobu výběru uchazečů o místa soudců, a jejich výchovu a vzdělávání, jež přináší novela zákona č. 6/2002 Sb., provedená zákonem č. 218/2021 Sb. s účinností od 1.1.2022. Aby byla justice kvalitní, musí být soudcovská místa (a nejen ta) obsazována po všech stránkách kvalitními lidmi. Doufejme, že nastávající změna ve způsobu výběru uchazečů o místa soudců jednak přinese tuto kvalitu, a jednak zaručí vysokou úroveň jejich odborného výcviku a vzdělávání.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Foto: Petr Stříbrný


Libor Vávra, prezident Soudcovské unie

Já bych rád vyzdvihl výkonnost justice v letošním roce, kdy stovky zaměstnanců odborného aparátu i soudců onemocněly, další stovky byly v karanténě kvůli svým blízkým a přesto prakticky všechna pracoviště dokázala zvýšeným úsilím udržet statistiky skončených věcí na velmi dobré úrovni. Kdo na soudu pracuje, tak ví, jak těžké to mnohdy bylo.

Ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek Foto: Insolvence 2008

Tomáš Valášek, ředitel Insolvence 2008

Za hlavní událost roku 2021 v justici jednoznačně považuji její rychle postupující digitalizaci. Online jednání si vyzkoušely soudy, přičemž k využívání Skype obhajob nedávno vyzval také nový předseda České advokátní komory Robert Němec. Od září procházejí díky novele notářského řádu zásadní digitální transformací rovněž notáři.

Moderní technologie šetří v justici čas i peníze a umožňují profesionálům napříč oborem, aby se namísto rutinní administrativy a doprovodných činností věnovali především úkonům s vysokou přidanou hodnotou. To posouvá justici a její vnímání společností vpřed. Nezbývá než si přát, aby v roce 2022 dostali podobnou možnost díky digitalizaci také insolvenční správci.

Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů

Rok 2021 byl bohužel ve znamení COVIDu, kdy druhá vlna pandemie na podzim předchozího roku a v zimě na začátku 2021 přinesla zákazy vycházení, obrovský nápor na zdravotnictví, omezování svobody i desetitisíce mrtvých, kteří umírali ve všech regionech. Proto největší justiční a legislativní událostí patrně bylo velmi překvapivé schválení pandemického zákona, kde se naše tehdejší opozice dohodla s vládou, vyšli jsme z mého předchozího návrhu pandemického zákona, který vycházel z předchozích návrhů Ministerstva zdravotnictví a Rekonstrukce státu a inspiroval se západními státy.

Předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek také předsedá podvýboru pro elektronizaci justice Foto: Piráti

Ačkoliv byl zákon šitý horkou jehlou a vše bylo extrémně rychlé, protože šlo o lidské životy a svobodu deseti milionů lidí, u Ústavního soudu obstál a pomohl tomu, že jsme pandemii nenechali rozjet jako na Slovensku, kde museli znovu omezovat pohyb. Pandemický zákon také svěřil novou působnost Nejvyššímu správnímu soudu přezkoumávat opatření, za což mě asi soudci úplně nepochválí, protože bylo hodně, ale z hlediska celé společnosti jsme konečně získali efektivní soudní ochranu omezování práv. Jsem rád, že se také podařilo pomoci Nejvyššímu soudu s revizí nezákonně přísnějších trestů během pandemie. Bohužel pandemický zákon je spíš výjimka, protože komplexní právní rámec pro zvládání pandemie do dneška nemáme. Zoufale nám chybí schopnost v takové krizi nasadit špičkové odborníky a legislativce a improvizovat a změny citlivě navrhnout a důsledně prosadit, tak nám budu držet palce, aby se nám to v novém roce dařilo lépe. 

Eva Paseková

Článek vyšel na na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter