Skoro šest desetiletí tekla ruská ropa do českých rafinerií potrubím Družba. Od letošního března už to neplatí. Ropovod s kapacitou devět milionů tun za rok zůstává nevyužitý. Nemusí to tak být navždy. Do budoucna se přímo nabízí využití Družby k přepravě ropy z kaspické oblasti do středu Evropy.

Majitel ropovodu, státem vlastněná společnost MERO ČR, zvažuje různé scénáře, jak ropovod opět využít. Nabízí se pokračování přepravy ropy z východního směru. Ale už by to byla jiná než ruská ropa. Ve hře je také konverze na přepravu vodíku či „odpadního“ oxidu uhličitého. Existují totiž projekty na jeho ukládání do podzemí na jižní Moravě.

Dvě trasy jsou lepší než jedna

Současná pozice českých rafinerií není zrovna komfortní. Závisejí na jediné zásobovací trase, kterou je ropovod TAL z italského Terstu. Ten je i po loňském navýšení kapacity silně vytížený. Bezpečnostní rizika či riziko havárie snad ani není nutné rozebírat. Zástupci společnosti Orlen Unipetrol by tudíž uvítali, kdyby se podařilo obnovit tok ropy z obou směrů.

Mapa ropovodů na českém území. Družba je vyznačena červeně, IKL modře. Zdroj: MERO ČR

Po ukončení dodávek ruské ropy vypadá portfolio dodavatelů do českých rafinerií následovně: Více než 40 procent ropy pochází z Ázerbájdžánu, přes 30 procent z Norska, po 13 procentech je z Kazachstánu a Saúdské Arábie.

Pro dovozy z oblasti Kaspického moře by bylo výhodnější využít jinou trasu, než ropovod TAL z Terstu. A sice přepravu tankery z Gruzie do ukrajinské Oděsy a dále ropovodem Oděsa-Brody a následně Družbou přes slovenské území.

MOL se hlásí

Tato možnost, o které se v odborných kruzích často hovoří, má však několik zádrhelů. Tím prvním je rusko-ukrajinská válka; dokud neskončí, využití této trasy není reálné. Druhým je vysoký počet zájemců o nevyužité potrubí Družba-Brody. Zájem o něj totiž mají i Maďaři, Slováci a Poláci. K nim se pravděpodobně přidá Ukrajina, pokud někdy obnoví provoz ropných rafinerií ve svém vnitrozemí. Při kapacitě devět milionů tun ropy za rok se na všechny zájemce nedostane.

Maďarský ropný koncern MOL, který vlastní také bratislavský Slovnaft, se naposledy „přihlásil“ letos v červenci. Viceprezident společnosti MOL Szabolcs Pál Szabó se tehdy nechal slyšet, že právě dodávky kaspické ropy přes Oděsu považuje za nejschůdnější možnost, jak do budoucna nahradit ruskou ropu. Druhá alternativa, kterou je dovoz ropy potrubím JANAF z Chorvatska, naopak vázne na špatných vztazích mezi Maďary a Chorvaty.

Mohlo by vás zajímat

Tak nějak prokletý ropovod

Méně reálný je záměr dodávat ropu potrubím Oděsa-Brody do polských rafinerií. Vyžádal by si totiž dostavbu stovek kilometrů ropovody z města Brody ve Lvovské oblasti do polského Plocku. Obě hlavní polské rafinerie se přitom nachází na severu země a jsou dostatečně zásobovány námořní cestou.

Ukrajinci uvedli do provozu ropovod Oděsa-Brody v roce 2002. Nikdy však nesloužil k zamýšlenému účelu. Tedy ke snížení závislosti země na ruské ropě. Ironií osudu fungoval v letech 2004 až 2010 opačně – tedy k vývozu ruské ropy prostřednictvím přístavu Pivdenne u Oděsy. Od té doby není využíván, nepočítáme-li občasné dodávky venezuelské ropy do běloruských rafinerií.