Bankovní rada České národní banky jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule.
Bankovní rada rozhodla, že bude i nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
„Toto rozhodnutí vychází z vyznění stávající prognózy a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016,“ uvedla ČNB ve svém prohlášení.
Základní úroková sazba činí 0,05 procenta. Bankovní rada současně zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB bude bránit posílení koruny pod 27 korun za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Bankovní rada již dříve oznámila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016.
Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu centrální banka tehdy působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.
Domácí inflace v posledních dvou měsících vzrostla a v květnu činila 0,7 procenta, což bylo o čtyři desetiny procentního bodu nad prognózou. Na tomto zvýšení inflace se podílely všechny složky spotřebitelského koše, obzvláště pak ceny potravin. Ke zrychlení cenového růstu přispěla i korigovaná inflace bez pohonných hmot, což odráží rychlý růst domácí ekonomiky a výrazné zlepšování situace na trhu práce, stejně jako vliv oslabeného kurzu koruny k dolaru. Naproti tomu přímý dopad oslabeného kurzu koruny vůči euru do inflace prostřednictvím dovozních cen doznívá a cenový vývoj v zahraničí zůstává nadále utlumený.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku skokově zrychlila svůj meziroční růst na 4,2 procenta, zatímco prognóza očekávala méně než poloviční tempo. Nečekaně prudké zrychlení hospodářského růstu bylo způsobeno zejména vývojem zásob, jejichž přírůstek se na meziročním zvýšení hrubého domácího produktu podílel z více než jedné poloviny. Kladný příspěvek k růstu ekonomiky však zaznamenaly i ostatní výdajové složky s výjimkou čistého vývozu. Přestože byl výsledek za první čtvrtletí z velké části ovlivněn jednorázovými vlivy, u nichž může následně dojít ke korekci, i po jejich zohlednění byl růst hrubého domácího produktu poměrně silný. Je tak pravděpodobné, že česká ekonomika meziročně poroste oproti prognóze i v dalším průběhu letošního roku rychleji.
-of-
