Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Bankovní rada tak přistoupila ke druhé pauze v současném cyklu uvolňování měnové politiky, předchozí přerušení poklesu sazeb bylo loni v prosinci. Finanční trh ponechání úrokových sazeb na úrovni nastavené letos v únoru očekával.
Rozhodnutí bankovní rady ČNB o ponechání základní úrokové sazby beze změny na 3,75 procenta bylo jednomyslné. Uvedl to guvernér ČNB Aleš Michl. Zároveň odmítl spekulovat o dalším vývoji úrokových sazeb, podle něj si bankovní rada nechává dveře otevřené pro jakékoli rozhodnutí. Upozornil také na proinflační rizika v ekonomice, která vidí v setrvačnosti růstu cen potravin a služeb či v možné eskalaci obchodních válek.
„Nyní to hodnotíme jako pauzu, ale do budoucna nevylučujeme vůbec nic, všechny možnosti si necháváme otevřené. I pokračování snižování sazeb, i zvýšení sazeb,“ řekl Michl. Upozornil také, že modely ČNB sice předpokládají neutrální základní úrokovou sazbu mírně nad třemi procenty, to ale neznamená, že bankovní rada bude nutně k této hodnotě sazbu směřovat.
Podle aktualizované prognózy ČNB by se meziroční inflace měla v letošním roce držet nad dvěma procenty, příští rok se přiblíží dvouprocentnímu cíli centrální banky. „Přetrvávají proinflační rizika, která vyžadují pokračování restriktivní politiky,“ upozornil však Michl.
Mohlo by vás zajímat
Kromě setrvačnosti růstu cen vybraných položek je podle ČNB rizikem pro zvýšení inflace také možný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru. Michl uvedl, že očekávané zvýšení výdajů na obranu v Evropě by mohlo vytvořit prostředí pro rychlejší růst cen kvůli uvolnění dodatečných peněz do ekonomiky. Tento efekt by podle něj mohl mít na inflaci silnější a dlouhodobější dopad než případné obchodní války mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Michl proto apeloval na to, aby růst obranných výdajů vlády kompenzovaly úsporami v jiných sektorech.
K růstu spotřebitelských cen by podle ČNB mohly přispět i zvýšené mzdové požadavky zaměstnanců či výraznější oživení úvěrové aktivity na realitním trhu. Bankovní rada v této souvislosti zdůraznila, že je připravená adekvátně reagovat na případné naplnění těchto rizik.
Bankovní rada ponechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, nadále činí 2,75 procenta.
ČNB v době sílící inflace zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent, s uvolňováním měnové politiky začala v prosinci 2023. Aktuální úroková sazba je na nejnižší úrovni od ledna 2022. Analytici předpokládají, že v letošním roce ČNB úrokovou sazbu ještě sníží, pokles ale podle nich už nebude výrazný.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
