Mít ruku navíc by se hodllo. Ovšem i přídavný palec by mohl být užitečný třeba pro číšníky, kteří nosí talíře nebo pro elektroinženýry při pájení. Podle vědců je takové vylepšení lidí už na obzoru. Navíc naznačují, že by mohli navrhnout i další robotické části těla, které by zdokonalily lidské schopnosti, napsal list The Guardian.
Robotické části těla by mohly podle profesorky kognitivní neurovědy na Cambridgeské univerzitě Tamary Makinové zvýšit produktivitu. „Pokud chcete mít při vaření v kuchyni ruku navíc, abyste míchali polévku a zároveň krájeli zeleninu, mohli byste získat možnost nosit a samostatně ovládat další robotickou končetinu,” řekla. Části těla by se daly navrhnout pro konkrétní potřeby. Například přídavná ruka by mohla pomoci stavbaři zatloukat hřebíky a zároveň držet trám na místě.
Makinová uvedla, že přístup týmu vychází z myšlenky, že přídavné orgány lze využít k tomu, aby navázaly na stávající schopnosti lidského těla. „Pokud vám chybí končetina, proč místo toho, abychom se snažili tuto končetinu nahradit, nerozšíříme nepoškozenou ruku, abyste s ní mohli dělat více?” řekla. Tým však předpokládá, že taková zařízení budou používat i lidé bez postižení. Robotické části těla by podle vědců mohly umožnit podstatně větší kontrolu než pouhé připevňovací zařízení, protože jejich ovládání je inspirováno přirozenými lidskými mechanismy. „Chceme něco, co bychom byli schopni velmi přesně ovládat, aniž bychom museli artikulovat, co přesně chceme,” řekla Makinová.
Klíčové je neovládat robotické části rukama
Designérka a kolegyně Makinové z Cambridgeské univerzity Dani Clodeová už dříve vytvořila palec vytištěný na 3D tiskárně, který je možné „přidat” k jakékoli ruce. Klíčovým aspektem podle Clodeové je, že třeba na rozdíl od rýče, který se používá ke zvýšení našich schopností vykopat jámu, se takové robotické části těla nesmí ovládat rukama. Například přídavný palec je připojen ke dvěma motorům na zápěstí, které jsou napojeny na baterii a mikrokontrolér na horní části paže. Tento systém je bezdrátově propojen s mikrokontroléry umístěnými na botách nebo kotnících uživatele. A ty jsou pak napojeny na tlakové senzory pod oběma palci. „Stisknete je a to je to, co ovládá palec,” řekla Clodeová.
Podle Makinové však přístup na druhou stranu vyvolává i otázky. „V současnosti provádíme mnoho výzkumů, abychom zjistili, co to udělá s nervovým systémem. Tedy když si začnete přivlastňovat prsty na nohou, aby se staly dalším prstem. Jak moc to ovlivní vaši schopnost používat prsty na nohou jako palec?” uvedla.
Pozoruhodné nicméně je, že když Clodeová nedávno prováděla výzkum na letní vědecké výstavě Královské společnosti, na které si mohli členové veřejnosti vyzkoušet přídavný palec, výsledky byly zarážející. „Z přibližně šest set lidí ve věku od tří do 97 let jej 98 procetn dokázalo použít během první minuty, což znamená, že … už mohli pohybovat předměty podle pokynů,” uvedla Makinová. „Nedokážu si představit mozkový čip, který by něco takového dokázal,” dodala.
(mig)
