Evropská unie neponechá nová cla USA na dovoz oceli a hliníku do Spojených států vůči Evropě bez reakce, prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Americký prezident Donald Trump v pondělí večer oznámil, že Spojené státy zavedou pětadvacetiprocentní clo na dovoz oceli a hliníku.
Ministři obchodu sedmadvacítky budou o možné reakci Evropské unie na oznámená cla jednat prostřednictvím mimořádné video konference ve středu, uvedla s odkazem na zprávy z diplomacie agentura Reuters.
„Velmi lituji rozhodnutí USA uvalit cla na evropský vývoz oceli a hliníku. Cla jsou daně – špatné pro podniky, horší pro spotřebitele,“ prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Neoprávněná cla vůči Evropské unii nezůstanou podle ní bez odezvy – vyvolají tvrdá a přiměřená protiopatření.
Mohlo by vás zajímat
„Evropská unie bude jednat na ochranu svých hospodářských zájmů. Budeme chránit naše pracovníky, podniky a spotřebitele.
Evropská komise je exekutivním orgánem EU a na starosti má rovněž obchodní politiku unie. Portfolio je v gesci slovenského komisaře Maroše Šefčoviče. Ten v dnešním projevu v Evropském parlamentu (EP) ve Štrasburku řekl, že mezinárodnímu obchodu se daří v prostředí založeném na předvídatelnosti a spravedlivých pravidlech. Varoval také, že krok amerického prezidenta Donalda Trumpa podpoří inflaci.
Trump v pondělí večer oznámil, že Spojené státy zavedou pětadvacetiprocentní clo na dovoz oceli a hliníku. Opatření se týká všech zemí a podle sdělení Bílého domu začne platit 12. března.
„Dnes zjednodušuji naše cla na ocel a hliník, aby každý pochopil, co to znamená,“ řekl Trump.
O ozval se už i Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá protiopatření k clům, která chce na dovoz z EU zavést americký prezident Donald Trump. Zároveň je připravena k jednání, řekl dnes europoslancům místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič, který je zároveň komisařem pro obchod.
Šefčovič na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku řekl, že oznámená cla na dovoz zboží do USA jsou neodůvodněná a ekonomicky nesmyslná vzhledem k obchodní provázanosti mezi EU a Spojenými státy. Celní válka podle něj povede k inflaci a zvyšování nákladů pro obyvatele. Připomněl, že téměř polovina unijního hrubého domácího produktu (HDP) závisí na vývozu, že 30 milionů lidí pracuje v EU na pracovních místech spojených s vývozem a že dvě třetiny výroby v EU potřebují vstupy ze zahraničí.
„Vždy budeme chránit naše zájmy, pokud jsou to neodůvodněná opatření. Zvažujeme rozsah právě oznámených opatření. Budeme reagovat pevným a přiměřeným způsobem protiopatřeními,“ podotkl Šefčovič. Dodal, že EU je zároveň připravena s USA „konstruktivně vyjednávat a hledat vzájemně výhodná řešení“.
EU podle Šefčoviče nemá zájem na obchodních válkách, naopak vzhledem k otevřenosti své ekonomiky usiluje o udržení světového obchodu, který je založený na pravidlech. Proto chce „revitalizovat“ fungování Světové obchodní organizace (WTO). Unie nadto hodlá dál rozšiřovat svou síť smluv o volném obchodu, kterých má nyní uzavřených 44 s celkem 76 zeměmi. V této souvislosti zmínil dokončená jednání s jihoamerickým ekonomickým blokem Mercosur a dále se Švýcarskem či Mexikem. Zaměřit své úsilí nyní hodlá EU na Indii, Indonésii či státy Perského zálivu.
Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) podle ČTK v rozpravě řekl, že při obchodních vyjednáváních s USA si je třeba uvědomit, že EU má dobrou vyjednávací pozici k tomu, aby prosadila své zájmy. „Evropa má skutečně velký přebytek ve zboží, ale USA přebytek v obchodu se službami. Americké firmy, zejména velké digitální, působí na evropském trhu a mají velké zisky. To jsou karty, které máme v ruce,“ řekl.
I podle poslankyně Markéty Gregorové (Piráti) je EU v obchodním vztahu s USA ve výhodné pozici. „Proto nemusíme reagovat přehnaně, ale musíme dát jasně najevo, že 30 let staré dohody se neruší přes noc,“ uvedla v prohlášení zaslaném ČTK. „Pokud se USA přestanou chovat jako spolehlivý obchodní partner, musíme hledat jiné trhy a posilovat vlastní ekonomickou soběstačnost,“ dodala.
Poslankyně Klára Dostálová (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu naopak kritizovala Evropskou komisi za to, že se podle ní nepřipravila na zavedení amerických cel, dovoz levného čínského zboží ani na energetickou krizi. „Evropa musí chránit své zájmy, protože v obchodě neexistují přátelé, ale jen zájmy. Pokud budeme slabí, svět s námi počítat nebude,“ uvedla Dostálová v rozpravě.
Evropa musí vůči novým clům USA na dovoz oceli a hliníku postupovat jednotně, vzájemná celní válka by však nikomu nepomohla. Na dotaz ČTK to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Dopady nových amerických cel na český průmysl zatím podle něho nelze přesně vyhodnotit, připomínky Česka k Evropské komisi ladí s tuzemskou Ocelářskou unií.
„Je důležité, aby Evropa v tomto postupovala jednotně. My sami se snažíme být aktivní, abychom dali konkrétní připomínky a požadavky k Evropské komisi,“ řekl Vlček. O české pozici už jednal se zástupci tuzemských ocelářů.
Vlček zároveň ale zdůraznil, že i s ohledem na velikost společného obchodu EU se Spojenými státy by vzájemná celní válka nikomu nepomohla. Podle něj bude potřeba hledat dohodu, která bude pro obě strany přijatelná. „Je ale velmi důležité, aby Evropa byla aktivní,“podotkl ministr.
K případnému zavádění dalších cel ze strany USA Vlček uvedl, že vzhledem k nepředvídatelnosti politiky Trumpa je nyní těžko cokoliv předvídat.
Hodnota hliníku a výrobků z něj, které Česká republika loni vyvezla do USA, činila 872 milionů korun. Oceli a ocelových výrobků do Spojených států směřovalo za zhruba 614 milionů korun. S odkazem na data ministerstva průmyslu a obchodu to na svém webu uvedl Svaz průmyslu a dopravy (SP). Přímý dopad nových cel na hliník a ocel, které oznámil americký prezident Donald Trump, by podle svazu měl být nižší než v roce 2018.