V minulém roce byl vzduch sice tak nějak zamořený koronavirem, ale ne škodlivými emisemi z komínů. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu totiž nebyla ani jednou v roce 2020 vyhlášena smogová situace. Ještě v roce 2019 bylo těchto varování před zvýšeným množstvím emisí v ovzduší vyhlášeno třináct, v roce 2017 dokonce 58.
Vzhledem k protiepidemickým opatřením došlo k omezení průmyslové výroby a dopravy, což mohlo situaci zlepšit. Výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS) Lenka Kovačovská dává pokles emisí ve vzduchu do souvislosti i se státními kotlíkovými dotacemi, které příjemcům umožňují změnit palivo a přejít od uhlí k zemnímu plynu či biomase, případně si pořídit tepelné čerpadlo. Ve třech vlnách kotlíkových dotací se podařilo vyměnit již zhruba 80 tisíc starých neekologických kotlů, což vyšlo na 12 miliard korun.
Ministerstvo životního prostředí chystá pokračování programu, další miliardové dotace by měly mít k dispozici kraje k přerozdělení veřejnosti v období let 2022 až 2027. V některých případech již může být pozdě, protože od září příštího roku bude používání kotlů 1. a 2. emisní třídy ze zákona zakázáno pod pokutou až 50 000 korun. „Ti, kteří budou chtít počkat na dotace a zároveň se vyhnout pokutě, budou mít na celou výměnu reálně jen pár měsíců. Navíc se může stát, že budou čekat zbytečně, protože pro všechny zájemce v první vlně peníze nebudou,“ upozornila Lenka Kovačovská.
Kvalitu ovzduší podle ČPS v minulém roce příznivě ovlivnil i rozvoj plynové mobility. Nejvýrazněji rostly počty autobusů na stlačený zemní plyn (CNG) a objevily se i první nákladní vozy na zkapalněný zemní plyn (LNG). Právě tyto segmenty mají na emisích z dopravy tradičně nejvyšší podíl. „Téměř každý desátý městský autobus v České republice jezdí na CNG. Přibyly rovněž desítky nových nákladních vozů na LNG a běžní řidiči si mohli loni vůbec poprvé na stanicích plnit své vozy i ekologickým BioCNG,“ dodává Lenka Kovačovská.
Tomáš Rovný
