Čistý zisk Skupiny ČEZ loni klesl na 29,6 miliardy korun. Oproti předloňskému výsledku 80,7 miliardy korun je to poměrně skromný výsledek; víc než polovinu zisku totiž „zabavil“ stát s pomocí mimořádného zdanění. ČEZ spolu s výsledky oznámil ještě jednu zásadní informaci. Od australské finanční skupiny Macquarie kupuje 55procentní podíl v největším distributorovi plynu v Česku, společnosti GasNet.
Distributor GasNet provozuje plynovodní síť na většině českého území s výjimkou Prahy a jižních Čech. Původně byl součástí skupiny RWE, během let 2013 až 2019 jej postupně ovládlo konsorcium finančních investorů z Austrálie, Kanady a Německa. Australský Macquarie Asset Management se rozhodl svůj podíl ve výši 55,2 procenta prodat. ČEZ v tiskové zprávě uvedl, že za podíl zaplatí 846,5 milionu eur (21,3 miliardy korun).
Dokončení transakce ještě podléhá schválení Evropskou komisí a ministerstvem průmyslu a obchodu. „Současná akvizice největšího provozovatele plynárenské distribuční soustavy v zemi dále posílí naši pozici na trhu s plynem. Pořizujeme aktiva důležitá pro přechod českého teplárenství a energetiky na vodík a zároveň našim akcionářům přinášíme výhodu v podobě v navýšení podílu regulovaného podnikání v našem portfoliu,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Ale teď zpátky k finančním výsledkům. Provozní výnosy meziročně stouply o 18 procent na 340,6 miliard korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl 124,8 miliardy korun, meziročně to bylo o 5 procent méně. ČEZ měl sice vyšší marži z výroby elektřiny v Česku (+8,4 miliardy korun), tento vliv však vymazaly odvody z nadměrných tržeb z výroby (-8,8 miliardy korun). Oproti roku 2022 klesl také zisk z tradingu.
Meziroční propad čistého zisku o 63 procent na 29,6 miliardy korun souvisí hlavně se nově zavedenou 60procentní daní z neočekávaných zisků. Touto cestou stát ze zisku Skupiny ČEZ loni „odsál“ přes 30 miliard korun. Vzhledem k horší perspektivě uhelné energetiky se ČEZ rozhodl snížit účetní hodnotu stoprocentního podílu v Severočeských dolech o 5 miliardy korun.
Pro výplatu dividendy je rozhodující výše očištěného čistého zisku, který loni dosáhl 34,8 miliardy korun. Podle platné dividendové politiky by ČEZ mohl akcionářům vyplatit 39 až 52 korun na akcii. V letošním roce očekává Skupina ČEZ hodnotu EBITDA na úrovni 115 až 120 miliardy korun a čistý zisk ve výši 25 až 30 miliard korun (při zachování 60procentní windfall tax).
Jak se zdá, investoři nebyli z výsledků zrovna nadšeni. Akcie ČEZ během dopoledne klesly o 3,6 procenta na 858 korun za kus.
Výroba elektřiny z bezemisních jaderných a obnovitelných zdrojů loni zůstala na úrovni 34 TWh. Naopak výroba elektřiny z uhlí a zemního plynu klesla o 13 procent na 17,5 TWh s ohledem na zhoršení tržních podmínek pro jejich provoz. V letošním roce ČEZ počítá s dalším omezením provozu uhelných a plynových bloků, objem výroby má klesnout na 16 TWh.
Na investice do dlouhodobého majetku vynaložila Skupina ČEZ loni téměř 46 miliard korun, meziročně o 11 miliard více. Téměř 9 miliard korun šlo na pořízení jaderného paliva, dalších 17 miliard investoval ČEZ do rozvodné sítě. Mezi další významné investice patří dokončení horkovodu z Temelína do Českých Budějovic, obnovení výstavby fotovoltaických elektráren v Česku a přípravy na výstavbu zařízení na energetické využití odpadů v Elektrárně Mělník.
Pozornost se nyní obrací k datu 15. dubna, kdy mají dva zbývající uchazeči, francouzské EDF a jihokorejské KHNP, podat závaznou nabídku na stavbu až čtyř jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. ČEZ má nabídky vyhodnotit do konce května, v červnu by měla výsledek potvrdit vláda. Podpis smlouvy s vybraným uchazečem má proběhnout v prvním čtvrtletí roku 2025.
David Tramba
