Čínské akcie létají jako na houpačce. Jejich propady vyvolávají mezi finančníky i politiky větší obavy než možný bankrot Řecka.
Čínští komunisté zdokonalili leninské heslo. Poroučejí nejen větru a dešti, ale také akcionářům na burzách.
Upgrade sovětského sloganu použili k tomu, aby zastavili výprodej na čínském trhu s akciemi. V sázce je hodně. Ve srovnání s krachem na čínských burzách by byl bankrot Řecka – řečeno slovy cimrmanologů – „plochou historkou okresního formátu“.
Krach čínského trhu s akciemi by tvrdě zasáhl nejen čínskou ekonomiku. Mohl by se šířit světem jako padající kostky domina.
Mohlo by vás zajímat
Jak by ne. Čína je druhá největší ekonomika – dílna světa, v níž se vyrábí třetina počítačů, polovina mobilů a dvě třetiny hraček, zatímco Řecko vytváří pouhá dvě procenta výkonu eurozóny.
Poslechli stranu a vládu
Pro akcionáře to byla skvělá jízda: Čínské akciové indexy se od loňského listopadu do poloviny letošního června více než zdvojnásobily.
Potom ale přefouknutá akciová bublina praskla. Během tří týdnů bylo na burzách vymazáno 25 bilionů juanů, což je 99 bilionů v korunách.
Propad zrušil podstatnou část zisků za posledních osm měsíců. Čínské akcie do středy oslabily o třetinu.
Co se na burzách přihodilo?
Čínská vláda loni na podzim vyzvala obyvatele, aby si koupili akcie. Cílem bylo rozhýbat strnulé akciové trhy. Číňané stranu a vládu poslechli, mnohdy si na nákup akcií dokonce půjčovali.
Jenže s drobnými investory je potíž. Chovají se jako stádo, protože nejsou „kovanými“ investory, spíše gamblery. Když v červnu začaly akcie klesat (velcí akcionáři patrně vybírali zisky před pololetní uzávěrkou a na trhu se objevily nové emise akcií), drobní investoři propadli panice, akcií se začali zbavovat, a tím vyvolali řetězovou reakci.
Na trhy mělo jejich stádní chování zásadní dopad. V Číně tvoří drobní akcionáři (v žargonu finančníků „taťkové a mamky“) 80 procent hráčů na burzách. V západních zemích je tento poměr obrácený.
Plán splníme a překročíme
„Zaznamenali jsme dlouhou sérii nerozumných prodejů akcií,“ oznámila Čínská komise pro regulaci cenných papírů a zatáhla za záchrannou brzdu.
Komise nejdříve zakázala short selling (krátká pozice, šortování). To je sázka na pokles ceny akcie, při které investor prodává cenný papír, který nevlastní a který si půjčí od jiného investora v očekávání zpětného nákupu cenného papíru za nižší cenu.
Následoval zákaz vstupu nových společností na burzy. Vzápětí komise přiměla brokery na šanghajské burze (druhá největší na světě) investovat do akcií a vyzvala státní společnosti, aby oživily trh nákupem vlastních akcií. Především ale nařídila finančním institucím, aby navýšily podíl ve firmách nejhůře zasažených poklesem a velkým akcionářů s podílem pět procent a vyšším zakázala po dobu šesti měsíců prodávat akcie.
Tím nejsou regulace vyčerpány. Mohou následovat další, pokud nebude splněn cíl strany a vlády a hlavní index šanghajské burzy (Shanghai Composite) nevyšplhá na 4500 bodů.
Velcí čínští investoři každopádně poslechli, neprodávají a nakupují. Akcie se z červených čísel (pokles) dostaly do černých (růst). Index šanghajské burzy ve čtvrtek posílil o 5,8 procenta. Byl to největší jednodenní nárůst za posledních šest let. Shanghai Composite rostl také v pátek, takže týden obchodování skončil v kladných 5,2 procenta.
„Slibné. Není to ale konečné vítězství, protože s polovinou akcií se teď neobchoduje,“ upozornil Čchen Ťia-che, analytik společnosti Cinda Securities v rozhovoru pro deník The Guardian.
Více než polovina z 2800 čínských společností kotovaných na burzách během poklesu stáhla své akcie z burzy. Firmy se chtěly vyhnout dalším ztrátám. Desítka z nich se však ve čtvrtek vrátila a jejich propad nepokračoval.
Co ale bude dál? Převáží síly trhu nebo síla strany a vlády?
Rozzuřeni akcionáři
Čínští komunisté dělají vše pro to, aby na burzách nastolili býčí (růstovou) náladu. Pokud se to nepodaří, mají se čeho obávat. Krach na trzích by zmrazil čínskou ekonomiku, která v posledních letech a měsících zpomaluje. Hrubý domácí produkt Říše středu loni vzrostl o 7,4 procenta.
Nahlíženo českou optikou to je famózní výsledek. Jenže pro Čínu to byl nejmenší růst takřka za čtvrt století. A letos v prvním čtvrtletí rostla její ekonomika ještě pomaleji – „pouze“ o sedm procent.
Co víc, hrůzu musí v čínském vedení vyvolávat drobní akcionáři. V zemi jich je na 90 milionů a většina z nich věří v prozíravost komunistického vedení a jeho schopnost řídit ekonomiku, včetně akciových trhů. Takové množství rozezlených Číňanů, kteří na burzách přijdou o své juany – to už je síla, která by s komunistickou stranou mohla otřást.
Při pomyšlení na další propad akcií se proto čínským pohlavárům musí třást kolena.
A nakonec dvě kontrolní otázky:
1) Už jste si zkontrolovali portfolio vašeho podílového fondu?
2) Kolik v něm máte čínských akcií?
Pavel Jégl, Tiscali.cz
