Čínské modely umělé inteligence vtrhly ve velkém na globální trh. Po úspěchu společnosti DeepSeek ze začátku roku byl v březnu představen čínský chatbot Manus. A jen několik hodin po spuštění způsobil příval návštěvníků kolaps registračního webu. 

Za Manusem stojí společnost Butterfly Effect, která tvrdí, že její technologie překonává OpenAI a její model ChatGPT. Nyní umožňuje přístup pouze na pozvání, protože se snaží zvládnout nápor uživatelů.

Například britský týdeník The Economist uvádí, že Manus je jen nejnovějším příkladem AI mánie, která Čínu zachvátila od ledna, tedy od nástupu DeepSeek. 

Dopad boomu na čínské trhy je přitom ohromující. Akcie zažívají nejlepší začátek roku v historii. Hang Seng Tech Index, který sleduje největší čínské technologické společnosti kótované v Hongkongu, vzrostl od poloviny ledna o více než 40 procent, konstatuje The Economist.  

Mohlo by vás zajímat

V Číně podle něj panuje přesvědčení, že levnější AI otevře dveře inovátorům k vývoji nových aplikací. Poskytovatelé cloud computingu proto masivně investují do datových center, což spustilo vlnu kapitálových výdajů v celém dodavatelském řetězci. Co by ale tento boom mohlo ohrozit?  

The Economist připomíná, že v posledních týdnech oznámily stovky čínských podniků – od výrobců aut a státem vlastněných energetických firem až po banky a prodejce potravin – že plánují technologii DeepSeek využít. Někteří technologičtí giganti, jako je Tencent, ji začleňují do svých produktů, i když vyvíjejí vlastní modely.

Městské úřady integrují DeepSeek do mobilních aplikací pro veřejné služby a vládní aparát, nemocnice nebo univerzity po celé zemi diskutují o jejím využití pro „budování“ – tedy pro aktivity zaměřené na posílení Komunistické strany, upozorňuje The Economist.

Místní burzovní analytici žertují, že pokud chtějí, aby si jejich zprávy někdo všiml, musí v nich být zmínka o DeepSeek. Investoři spekulují, že společnost by mohla oživit i realitní trh v Chang-čou, kde sídlí.  

Biliony do technologií

Nadšený je i byznys. Například jeden z pekingských investorů prohlásil, že zavedení DeepSeek do jeho robotických startupů vedlo k výraznému snížení nákladů a zlepšení výkonu. 

Nové startupy vznikají po celé Číně a investoři do nich lijí peníze ve velkém, a to i když cítí potenciální bublinu, která by mohla prasknout. „Je to ohromující, ale nemáme jinou možnost. Ekonomika není v dobrém stavu a jinde moc příležitostí není. Takže musíme do AI vstoupit co nejrychleji,“ cituje The Economist investora z Chang-čou. 

Jeho strategií je investovat v prvním kole financování a vystoupit krátce poté, nejspíš už o pár měsíců později. 

Čínská vláda mezitím začátkem března oznámila vznik venture kapitálového fondu s rozpočtem 1 bilion jüanů, tedy přes 3 biliony korun, na technologické investice.  

A místní technologičtí giganti, jako je Alibaba, Baidu, Huawei a Tencent, se podle The Economist snaží tento trend využít. Například Alibaba minulý měsíc oznámila, že jejím hlavním cílem je dosáhnout umělé obecné inteligence (AGI). A začátkem března představila nový model pro logické uvažování, o kterém tvrdí, že se vyrovná DeepSeek.  

Společnost plánuje utratit 53 miliard dolarů během příštích tří let na budování datových center pro AI cloudové služby – více, než utratila za posledních deset let dohoromady. 

Alibaba přitom dominuje čínskému cloud trhu s 36 procentním podílem a možná sází na to, že růst v této oblasti vykompenzuje pokles v jejím hlavním e-commerce byznysu, odhaduje The Economist. 

Například společnost Baidu už zaznamenala skokový nárůst cloudových příjmů, což jí pomohlo vyrovnat pokles v jiných segmentech. Rostoucí poptávka po AI by mohla podle The Economist také zlepšit ziskové marže v čínském cloud computingu, které jsou tradičně nižší než na Západě – kvůli tvrdé konkurenci.  

„Poptávka po serverech přizpůsobených pro AI od konce čínského lunárního nového roku na začátku února prudce vzrostla,” řekla pro The Economist Liu I-žan z HSBC. Dodavatelé podle ní začali nabízet servery s předinstalovaným AI softwarem ve stylu „vše v jednom“. Mnoho z nich se prodává přímo firmám, včetně státem vlastněných podniků, které chtějí servery mít u sebe kvůli bezpečnosti. 

Mezi hlavní vítěze tohoto trendu patří podle The Economist společnost Sangfor Technologies, založená bývalými zaměstnanci Huawei. Její akcie letos vzrostly o 140 procent. Liu a její tým odhadují, že trh s těmito servery poroste do roku 2028 průměrně o více než 70 procent ročně.  

Čínský AI boom ale podporuje investice do celého hardwarového dodavatelského řetězce. Výrobci serverů mohou v příštích dvou letech utratit přes 1,4 bilionu jüanů na rozšíření výrobních kapacit, tvrdí podle The Economist analytici z investiční banky Jefferies. Velcí hráči jako GDS nebo VNet už ostatně oznámili zvýšení kapitálových výdajů.  

Přehnaný optimismus?

Někteří analytici však začínají varovat před přehnaným optimismem. Například Kai Wang z Morningstar podle týdeníku upozorňuje, že DeepSeek nezmění fundamentální hodnotu většiny firem, které se svezly na vlně akciového růstu. Podobný růst v minulosti skončil, když vládní podpora ekonomiky nepřinesla očekávané výsledky. A pokud firmy nenajdou způsob, jak AI zpeněžit, může se situace zopakovat, varuje The Economist.

Dalším rizikem je přístup k pokročilým polovodičům. Zatím je nabídka dostatečná – čínské firmy mohou stále kupovat čipy H20 od amerického Nvidie.Ty sice nejsou tak výkonné jako špičkové modely, které USA zakázaly do Číny vyvážet, ale zatím stačí. Místní čipoví návrháři jako Cambricon, Enflame a Huawei se snaží dohnat ztrátu a již dodávají některým čínským AI firmám.  

Nedostatek čipů však může čínskou AI horečku zpomalit, upozorňuje The Economist. Někteří analytici varují, že jakmile se objeví nové aplikace a zvýší se poptávka po výpočetním výkonu, může dojít k omezení dodávek. 

Ostatně čínský státní výrobce SMIC má vážné kapacitní problémy a nejpokročilejší čipy vyrábět nedokáže. I nejlepší čipy Huawei jsou stále daleko za Nvidií. Greg Allen z washingtonského think-tanku CSIS nedávno napsal, že potrvá ještě několik let, než se čipy Huawei stanou skutečnou alternativou.  

Americká administrativa Donalda Trumpa údajně zvažuje zpřísnění sankcí na čínský přístup k čipům H20. Čínský akciový růst je přitom založen na očekávání klesajících nákladů na vývoj AI. Omezení přístupu k čipům by ale mohlo tyto náklady zvýšit a způsobit náhlý pád čínského AI nadšení, uzavírá The Economist. 

DeepSeek v potížích

Uprostřed čínského AI boomu se nicméně dostala do komplikované situace samotná společnost DeepSeek, která ho přitom odstartovala. Čínský startup je sice v posledních měsících stále hvězdou, zároveň má ale i problémy. Jeho zakladatel ale i přesto odmítl nabídky investorů na prodej podílu ve společnosti s tím, že chce zachovat „vědecký přístup”. A nechce, aby se případní noví akcionáři stali jedním ze zmíněných problémů. 

Mezi ně patří hlavně to, že DeepSeek je po bombastickém nástupu na trh zahlcen miliony uživatelů, jeho chatbot často selhává a úřady po celém světě omezují kvůli bezpečnostním rizikům jeho provoz. Upozorňuje na to americký deník Wall Street Journal (WSJ). DeepSeek podle něj trpí i tím, že jiné internetové společnosti využívají její bezplatný kód k rozvoji svého vlastního byznysu. 

Zakladatel DeepSeeku Liang Wenfeng nedávno svým spolupracovníkům sdělil, že na vstup případných investorů ale v žádném případě nespěchá. Podle svých slov se obává mimo jiné toho, že by pak zasahovali do rozhodování o směřování DeepSeeku. WSJ to uvedl s odkazem na na dobře informované zdroje obeznámené se situací. 

Na pozoru se podle nich má i před investory napojenými na vládu v Pekingu, taková spolupráce by totiž mohla ještě ztížit globální přijetí AI modelů od DeepSeek.  

Liang je tak aktuálně na stejné křižovatce jako mnoho dalších technologických podnikatelů, jejichž projekt se náhle masivně prosadil, konstatuje WSJ.   

Čínská společnost vzbudila celosvětovou pozornost začátkem roku díky bezplatným open-source modelům umělé inteligence, které se vyrovnaly těm nejlepším ze „Západu”. A to i když byly postaveny na méně pokročilých čipech. Úspěch DeepSeeku pak v Číně vyvolal vlnu vlasteneckého nadšení. 

WSJ uvádí, že Liang byl zhruba v polovině února pozván na setkání vrcholových čínských manažerů a byznysmenů s prezidentem Si Ťin-pchingem. „A státem vlastněná Bank of China nabídla společnosti velmi výhodné úvěrování,” cituje WSJ dobře informované zdroje.

Podle nich se s Liangem v posledních týdnech setkali také vedoucí představitelé čínských technologických společností, včetně Tencentu a Alibaby, aby diskutovali o možné spolupráci.

Liang ale podle těchto zdrojů trvá na tom, že základní – nyní bezplatné – AI modely DeepSeek nechce zpoplatnit ani do budoucna. 

Už v dubnu chce přitom DeepSeek podle dostupných informací vydat nový model, který by měl být zaměřený na řešení složitých úkolů.

Na AI vydělával fond

Dnes čtyřicetiletý Liang založil už v roce 2015 hedgeový fond známý v angličtině jako High-Flyer. Jeho čínský název odkazuje na starověký diagram z dynastie Chan s magickým čtvercem – matematickým jevem, kde součet čísel v řádcích, sloupcích a diagonálách je vždy stejný. Liang byl podle znalců hrdý na to, že čínští mudrci tento koncept objevili dlouho před Západem, připomíná WSJ.

V náborových inzerátech High-Flyer více připomínal technologickou firmu než hedgeový fond – dokonce se pokusil do názvu firmy zařadit slovo „technologie“, než mu to regulátoři zamítli, zmiňuje WSJ. Podle deníku hledal lidi, kteří například vyhráli matematické soutěže. A v roce 2020 nabízel na univerzitním náborovém veletrhu AI inženýrům až 270 000 dolarů ročně.  

Podobně jako americké hedgeové fondy si Liang účtoval poměrně vysoké poplatky a zisky fondu pak využíval k podpoře svých ambic v oblasti AI. V prvních pěti letech své existence fond významně překonával trh a v některých obdobích měl výnosy o 20 až 50 procentních bodů vyšší než tržní benchmarky.  

V roce 2021 dosáhl High-Flyer spravovaného kapitálu ve výši přibližně 14 miliard dolarů, upozorňuj WSJ. Jeho výkonnost ale začala brzy klesat. Koncem roku 2021 ztratily desítky produktů High-Flyer více než 10 procent od svého vrcholu a společnost se investorům omluvila. Jeden z jejích hlavních fondů byl ve ztrátě v letech 2022 i 2023, ačkoli stále překonával benchmark, který měl sledovat.  

Před dvěma lety se High-Flyer téměř uzavřel novým investorům a v polovině roku 2024 začal některé investory povzbuzovat k odkupu svých podílů. Ke konci loňského roku se objem spravovaného kapitálu fondu výrazně snížil, informuje WSJ. 

V dubnu 2023 fond oznámil strategickou změnu a vytvořil DeepSeek jako nezávislou organizaci. Sám Liang uváděl podle WSJ na sociálních sítích, že do vývoje umělé inteligence investoval High-Flyer téměř všechny své příjmy z kvantitativního obchodování. Fond tehdy zveřejnil stanovisko, podle kterého se chce „plně věnovat technologii AI, která slouží společnému dobru celého lidstva“.  

Věrný své vizi

Některé služby DeepSeeku jsou placené, ale základní modely zůstávají zdarma. Největším současným problémem DeepSeeku je přitom zvládání prudkého nárůstu provozu. Jeho služby tak často padají a uživatelé mohou chatbot často používat jen několikrát denně. Aby snížil přetížení serverů, DeepSeek nabízí velké slevy platícím zákazníkům, kteří využívají služby v časných ranních hodinách, kdy je nižší provoz.  

Některé čínské technologické giganty, například Tencent, testují DeepSeek pro funkce jako vyhledávání v aplikaci WeChat. Tencent za to nemusí DeepSeek nic platit – uživatelé WeChatu si mohou vybrat chatbot poháněný DeepSeek, který však běží na stabilnější síti Tencentu.  

Od konce roku 2023 DeepSeek oslovil několik venture kapitálových fondů, včetně některých zahraničních, ale ty do něj odmítly investovat, protože neviděly jasnou cestu k návratnosti vložených prostředků.  

Navzdory obavám z nejasného monetizačního modelu DeepSeeku se Liangovi naopak v poslední době přihlásilo několik přímých investorů, ty ale zakladatel společnosti – jak  zmíněno výše – odmítl. 

DeepSeek mezitím zkoumá možnosti spolupráce s technologickými giganty na vývoji komerčních aplikací s využitím AI a sdílení výnosů.  

Prozatím se každopádně zdá, že Liang zůstává věrný své vizi, kterou vyjádřil v ojedinělém rozhovoru v roce 2023: „Nevyvíjíme aplikace, pouze děláme výzkum a objevujeme nové možnosti.“ Když se ho novinář zeptal proč, odpověděl: „Protože jsem zvědavý.“