Německý investor Luxcara vybral čínskou společnost Mingyang Smart Energy jako preferovaného dodavatele větrných turbín pro offshore větrný projekt Waterkant v Severním moři. Zatímco investor si pochvaluje, že pořídil nejvýkonnější větrné turbíny světa, experti i německá vláda mají pochybnosti, zda je správné pustit Číňany do další strategické oblasti zelené energetiky.
Specializovaný web offshorewind.biz upozornil, že dohoda se týká větrných elektráren o výkonu až 18,5 MW a s průměrem rotoru 260 metrů. Jedná se tak o vůbec největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu. Luxcara větrné turbíny od čínského Mingyangu vybrala po mezinárodním výběrovém řízení, které zahrnovalo posouzení dodavatelského řetězce, standardů ESG a souladu s taxonomií EU pro oblast energetiky. Výrobce tak musel například garantovat, že bude spotřebovávat výhradně zelenou elektřinu.
„Rozhodnutím pro nejvýkonnější pobřežní větrnou turbínu na světě budeme schopni urychlit německý energetický přechod a zároveň podpořit tolik potřebnou konkurenci v tomto odvětví. V každém případě řízení, provoz a kontrola větrné farmy Waterkant zůstane zcela v rukou nezávislé německé společnosti,“ řekl Holger Matthiesen, projektový ředitel společnosti Luxcara a výkonný ředitel projektové společnosti Waterkant Energy.
Luxcara uspěla loni v srpnu v německé aukci lokalit pro stavbu větrných elektráren na moři. Získala tehdy lokalitu N-6.7, která se nachází přibližně 90 kilometrů od ostrova Borkum. Samotná výstavba větrné farmy o výkonu 296 megawattů je plánována na rok 2028.
Zpravodajský web Euractiv upozornil, že Číňané pronikli do oboru, ve kterém dosud dominovali evropští výrobci – hlavně dánský Vestas a německý Siemens. Ironií osudu přichází rozhodnutí tři měsíce poté, co byl státy Evropské unie schválen Akt o průmyslu pro nulové čisté emise (Net Zero Industrial Act, zkratka NZIA), který si dává za cíl posílit podíl evropských výrobců v oboru technologií pro zelenou energetiku.
Spolkové ministerstvo ekonomiky a klimatické politiky vedené Robertem Habeckem reagovalo vyjádřením, že dodávku čínských větrných turbín „velmi důkladně“ posoudí, a sice z pohledu energetické bezpečnosti a hospodářské soutěže.
Jak Ekonomický deník upozornil loni v srpnu, čínští výrobci postupně posilují pozice na světovém trhu s větrnými turbínami. Loni ovládali zhruba 60 procent trhu. Naopak tradiční výrobci, včetně koncernů Vestas, Siemens Gamesa a GE, se potácejí v problémech. Tíží je růst cen energií a vstupních surovin, ale také technický problémy na nově instalovaných větrných elektrárnách.
Mezi nejúspěšnější „čínské dravce“ patří právě zmíněný Mingyang Smart Energy, který už loni úspěšně pronikl na trh v Itálii a v Japonsku.
(dtr)
