Čína postupně ovládá další strategicky významný trh – výrobu turbín pro větrné elektrárny. Zatímco před pěti lety se na jejich výrobě podílela z 37 procent, loni už to bylo 56 procent a letos to bude okolo 60 procent. Kapacita čínských továren dnes dosahuje 82000 megawattů ročně, zatímco těch evropských jen 21600 MW. Informaci zveřejnila Globální rada pro větrnou energii (GWEC) ve své pravidelné roční zprávě.
Jak uvedl španělský web evwind.es, prvenství mezi výrobci větrných turbín stále ještě drží dánský Vestas s tržním podílem 14 procent (včetně výroby v mimoevropských závodech). Druhé místo zabral čínský Goldwind s 13 procenty, který sesadil na třetí pozici německo-španělský podnik Siemens Gamesa Renewable Energy. Jeho podíl na trhu během pěti let klesl z 12 na 10 procent. Z patnácti hlavních světových výrobců je dnes už deset čínských.
Západní výrobci čelí vážným problémům v souvislosti s růstem cen energií a vstupních surovin, ale také technickým problémům na nově instalovaných větrných elektrárnách. Ve vážných potížích se potácí Siemens Gamesa Renewable Energy. Americký koncern General Electric (GE) vykázal v minulém roce v oblasti obnovitelné energie ztrátu 2,24 miliardy dolarů. Lídr trhu Vestas loni prodělal 1,57 miliardy eur.
Naopak se zdá, že čínští výrobci podobné problémy nemají a začínají dokonce expandovat do evropských zemí a Japonska. Příkladem může být výrobce Mingyang Smart Energy, jehož větrné turbíny byly loni instalovány na offshore větrných farmách v Itálii a v japonské prefektuře Toyama v červnu tohoto roku.
Hlavním poraženým je však Japonsko. Tamní koncerny Mitsubishi Heavy Industries a Hitachi to rovnou vzdaly a stáhly se z oboru výroby větrných turbín. To je nepříjemná zpráva v době, kdy japonská vláda přichází s plánem nainstalovat do roku 2045 výkonu 30 000 až 45 000 megawattů výkonu ve větrných elektrárnách na moři. Značnou část dodávek tak nejspíš zajistí zahraniční dodavatelé; například ti čínští.
Vývoj jako u fotovoltaiky a baterií
Vývoj ve větrné energetice tak začíná silně připomínat vývoj v oboru fotovoltaických panelů, jejichž produkci Číňané během posledních 15 let prakticky ovládli. Jen během posledních pěti let dokázali navýšit výrobní kapacitu ze 130 na 397 gigawattů, jak uvádí web Statista.com. Evropští a američtí výrobci fotovoltaických modulů nedokázali konkurovat levnějším dodávkám z Číny a většina z nich se z trhu stáhla.
Podle starších údajů Mezinárodní energetické agentury kontrolovali čínští výrobci v roce 2021 skoro 75 procent světové výroby solárních modulů, v případě fotovoltaických článků to bylo dokonce 85 procent. Druhým významným výrobcem jsou ostatní země východní a jihovýchodní Asie, hlavně Vietnam (6,8 procenta solárních modulů), Malajsie (3,7 procenta) a Jižní Korea (3,2 procenta).
Aby těch závislostí nebylo málo, tak Čína loni kontrolovala 77 procent světové výroby lithium-iontových baterií. Co se týká hlavních komponentů (katod, anod, elektrolytu a separátoru), tak 55 až 75 procent produkce pochází z Číny. Zbývající procenta patří hlavně výrobcům z Japonska a Jižní Koreje.
David Tramba
