Rusko bude muset zkrotit své ambice a smířit se s poklesem vlivu v regionu. Favoritem v soutěži na stavbu jaderné elektrárny v Kazachstánu je totiž Čína. Čínská národní jaderná korporace CNNC předložila doslova neodolatelnou nabídku. Za dva velké energetické bloky o výkonu zhruba 2400 megawattů požaduje pouhých 5,47 miliardy dolarů, tvrdí nezávislý zpravodajský web The Moscow Times.
Do závěrečné fáze soutěže postoupily čtyři společnosti. Kromě CNNC s reaktory HPR-1000 (neboli Hualong One) se jedná o ruský Rosatom, jihokorejskou KHNP a francouzskou EDF. Ministerstvo energetiky Kazachstánu očekávalo, že výstavba jaderné elektrárny o dvou blocích bude stát 10 až 15 miliard dolarů. Většina nabídek tomu odpovídala. Jenže Číňané nabídli výrazně méně. Slovy filmového Kmotra, přišli s „nabídkou, kterou nelze odmítnout.“
Ta cena je až neuvěřitelně nízká. Pro srovnání: Dva nové bloky Jaderné elektrárny Dukovany dle smlouvy s korejskou KHNP vycházejí na 407 miliard korun. Tedy v přepočtu na 18,8 miliardy dolarů.
Jedna zakázka Číňanům a druhá Rusům?
Vítězství Číňanů v soutěži je podle analytika Olžase Bajdildinova téměř jisté. „Čínská státní společnost CNNC má v Astaně zastoupení již dlouhou dobu. Kazachstán vede intenzivní jednání nejen s ní, ale také s Exportně-importní bankou Číny a legislativním technickým výborem. I když to nemohu definitivně potvrdit, jsem si jistý, že brzy dostaneme oficiální zprávu,“ řekl Bajdildinov v rozhovoru pro web Orda.kz.
Vzhledem k rychlému ekonomickému růstu a očekávanému nárůstu populace o pět milionů do roku 2040 bude Kazachstán podle Bajdildinova potřebovat tři jaderné elektrárny. Je tak možné, že zvítězí strategie vyvažování vlivů. Pokud první jadernou elektrárnu postaví Číňané, tu druhou by mohl dostat na starost Rosatom. „Rusko má objektivní konkurenční výhody, od jazyka až po kvalifikovaný personál. V současné době pracuje v Rosatomu asi 10 tisíc Kazachstánců,“ dodal Bajdildinov.
Trumfy v rukou Číny
The Moscow Times napsal, že Číňané byli ve srovnání s Rusy ochotnější sdílet technologie a poskytnout kazašské straně možnost mít pod kontrolou palivový cyklus. Robert Lansing Institute (RLI) ve své analýze zmiňuje také dopad mezinárodních sankcí na Rusko; dodávky technologií z Ruska by tudíž byly komplikovanější než z Číny. Ta navíc umí nabídnout další lákavé investice v rámci iniciativy Nové hedvábné stezky.
Neméně pozoruhodné jsou geopolitické důsledky takového rozhodnutí. Pokud dá vláda Kazachstánu opravdu přednost čínské nabídce před ruskou, bude to další důkaz slábnoucího vlivu Ruska v regionu Střední Asie. Naopak, čínský vliv v Kazachstánu značně zesílí. Rusko se podle RLI může ještě pokusit rozhodnutí zvrátit s využitím politického tlaku a dezinformační kampaně. Nebo také vydíráním; stačí připomenout, že Kazachstán stále vyváží většinu ropy do evropských zemí přes ruské přístavy.
Temná historie sovětské éry
Postoj Kazachstánu k jaderné energetice byl dlouho skeptický. Souvisí to s odpalováním jaderných bomb za éry Sovětského svazu v okolí Semipalatinska (dnes město Semej), které si vyžádalo mnoho obětí a zdravotní následky v řadách místních obyvatel. V zemi již jedna jaderná elektrárna fungovala – od roku 1973 do roku 1999 u města Aktau na břehu Kaspického moře. Kazachstánci však raději problémový reaktor typu BN-350 při první příležitosti odstavili z provozu.
V posledních letech nastat obrat v postoji Kazachstánců k jádru. V referendu v říjnu loňského roku hlasovalo přes 71 procent účastníků pro výstavbu nových jaderných elektráren. Poté prezident Kasym-Žomart Tokajev oznámil, že Kazachstán plánuje spustit první novou jadernou elektrárnu do roku 2035. Předpoklad je, že bude postavena v regionu Almaty na břehu jezera Balchaš.
