Číně dochází voda: po letech nadměrné spotřeby se zásoby podzemní vody vyčerpaly. Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny, čínský prezident a předseda Ústřední vojenské komise ČLR Si Ťin-pching musí nyní rychle jednat. Jinak Číně hrozí hladomor. Pak by se čínský prezident již nemohl spolehnout na podporu obyvatelstva. Pro německý týdeník Focus to napsal v analýze čestný profesor etiky na Leuphanské univerzitě v Lüneburgu, vedoucí pracovník Carnegie Council for Ethics in International Affairs v New Yorku a publicista Alexander Görlach.
Nedostatek vody se stává celosvětovým problémem, začíná svou analýzu pro týdeník Focus Alexander Görlach.
Johannesburg v Jihoafrické republice a Karáčí v Pákistánu se již podle něj potýkají s nedostatkem vody a další města, jako například Londýn, by je mohla v příštích letech následovat. Odborníci nazývají okamžik, kdy z kohoutku neteče žádná voda, „Den nula“.
K tomu podle Görlacha dochází, když se zásoby podzemní vody vyčerpají po letech nadměrné spotřeby, někdy spojené se špatným hospodařením a v posledních letech urychlené několikaměsíčním suchem, které se bude stále častěji stávat běžným jevem na celém světě.
„Čína je ve stejné situaci jako mnoho dalších zemí na modré planetě. V současné době se země potýká se suchem, které nebylo zaznamenáno za posledních šedesát let. V provincii S‘-čchuan musela vláda uzavřít továrny, aby snížila spotřebu elektřiny a zajistila, že elektřinu budou mít alespoň soukromé domácnosti,“ uvádí příklad profesor.
Nedostatek vody oslabuje průmysl
V provincii S‘-čchuan se 80 procent energie získává z vodních elektráren. Navzdory těmto snahám musí být mnoho domácností každý den několik hodin bez elektřiny. Dále na východ, podél řeky Jang-c‘-ťiang, je hladina řeky tak nízká, že nákladní lodě již nemohou přepravovat důležité díly.
„V S‘-čchuanu se vyrábějí důležité automobilové součástky, mimo jiné pro společnost Tesla. Americká automobilka vyrábí v Šanghaji více než 20 000 vozů týdně. Výroba však vázne a hrozí, že se celý výrobní proces elektromobilu zhroutí. Spotřeba energie pro čínský průmysl, která je důležitá pro světovou ekonomiku, je jedním z krizových momentů způsobených nedostatkem vody. Nedostatek potravin je druhým problémem, který svou naléhavostí a významem pro obyvatele lidové republiky pravděpodobně daleko předčí ten první,“ upozorňuje Alexander Görlach.
Čína tají rozsah znečištění
Podle časopisu Foreign Affairs je na severu země, kde je nedostatek vody a kde pekingská vláda nechala vybudovat vodovody čerpající vodu pro zemědělství, dostupnost vody na obyvatele poloviční oproti 253 metrům krychlovým, které uvádí OSN, a to i přes tato nákladná opatření.
Pro srovnání drastické situace v Číně uvádí článek jako příklad Egypt: V zemi na Nilu, pro jejíž obyvatele není sucho ničím novým, má každý Egypťan k dispozici 570 metrů krychlových vody.
„V Čínské lidové republice je navíc asi 30 procent podzemních vod nepitných kvůli znečištění. 16 procent z ní nelze ani použít v zemědělství, jak je špinavá. Komunistická strana Číny, která v zemi vládne diktátorským způsobem, v uplynulých desetiletích zatajovala celý rozsah znečištění životního prostředí, za které je zodpovědná,“ konstatuje akademik.
Pomůže mezinárodní trh?
Nyní se bída podle Görlacha dostává na světlo a již vyvolává rozruch mezi obyvatelstvem: šanghajská městská vláda napsala S‘-čchuanu „nepříjemný dopis“, v němž požaduje, aby zajistil, že důležité součástky pro Teslu a spol. budou i nadále vyráběny a dodávány. To by znamenalo, že soukromé domácnosti by se musely obejít bez pomoci. Na Weibo, čínské sociální síti, která je kontrolována a cenzurována vládou, se strhla ostrá výměna názorů.
„Tyto střety se pravděpodobně ještě více vyhrotí, až kvůli suchu přestanou být k dispozici základní potraviny, jako je rýže a pšenice. Doposud se přibližně 60 procent pšenice, kterou Čína vyprodukuje, pěstovalo na severu země. V případě neúrody způsobené suchem by Lidová republika musela chybějící obilí draze nakupovat na mezinárodním trhu,“ zamýšlí se autor textu.
Čína chce zůstat nezávislá na zahraničí
Čínský vůdce Si Ťin-pching si však jako hlavní cíl své vlády stanovil, aby byla země nezávislá na cizích zemích.
„Nebude proto snadné přimět obyvatele Číny, kteří jsou již deset let bombardováni extrémními nacionalistickými hesly, aby se změnou politiky souhlasili. Totéž platí pro rýži, která se pěstuje na jihu země a je v mnoha asijských zemích, zejména pro chudé, základní potravinou číslo jedna. Zvýšení cen by nezvládli a museli by hladovět,“ analyzuje Alexander Görlach.
V minulosti Čína podporovala zemědělce finančními pobídkami, aby více obdělávali půdu, čímž zatěžovali půdu a podzemní vody. Každý rok se potopila o metr. Vláda v Pekingu se nyní snaží tento proces zastavit pomocí inovativních metod a získat přístup k hlubším podzemním vodám.
Alexander GörlachSi Ťin-pching ví, že musí jednat rychle: Pět ze 17 dynastií ve starověké Číně bylo svrženo, protože sucho vedlo k hladomoru,“ uzavírá Alexander Görlach.
Autor textu působil mimo jiné jako stipendista a hostující vědecký pracovník na Harvardově univerzitě v USA a na univerzitě v Cambridge v Anglii. Po pobytu na Tchaj-wanu a v Hongkongu se zaměřil na vzestup Číny a na to, co to znamená pro demokracie zejména ve východní Asii.
(nik)
