Čína se v roce 2023 měla stát největším světovým vývozcem automobilů, a to hlavně do Evropy a Asie. Země zároveň také dominovala v oblastech výroby surovin a komponentů, které se využívají k výrobě elektromobilů. Zhruba 65 procent bateriových článků a téměř 80 procent katod pro baterie se vyrábí v Číně. Ve své výroční publikaci na to upozorňuje Výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS), jejíž materiály slouží jako podklady pro evropské poslankyně a poslance.

Současná publikace EPRS nabízí shrnutí a kontext pro deset klíčových oblastí, které budou ovlivňovat veřejnou diskuzi i politickou agendu Evropské unie v letošním roce. Jednou z nich je i budoucnost automobilového odvětví. Dokument dále řeší například financování obnovy a rekonstrukce Ukrajiny či stíhání mezinárodních zločinů a reparace za oběti v ruské válce na Ukrajině.

Automobilový sektor se podle publikace nachází na křižovatce, musí reagovat jak na zelenou transformaci, tak i digitalizaci a globální konkurenci. Automobilové odvětví v Evropě zatěžuje slabý hospodářský růst, vyšší náklady na energie, narušení klíčových dodavatelských řetězců i kroky zemí mimo Evropskou unii, například zákon o snížení inflace Spojených států nebo vládní zásahy Číny.

Na trh vstoupily nové společnosti, které se zaměřují na výrobu baterií nebo technologií a přeskakují stávající „hráče“. „V důsledku toho by se globální hierarchie výroby automobilů mohla rychle změnit,“ uvádí se v publikaci.

Mohlo by vás zajímat

Čína sází na elektromobily

Zavedené evropské společnosti mají podle materiálu potíže s výrobou ziskových elektrických vozidel, a to hlavně kvůli ceně baterií, která představuje 30 až 50 procent nákladů na elektromobil. Montáž elektromobilů by přitom mohla být podle materiálu o 67 procent kratší, než vozidel se spalovacím motorem, a to proto, že je potřeba méně dílů. Čína sází podle publikace právě na elektromobily.

Zpráva Výzkumné služby Evropského parlamentu čínské elektromobily označuje jako levnější než konkurenční vozy a se stoupající kvalitou. Státní čínské firmy zvyšují svou konkurenceschopnost a Čína se se stává výrobním exportním centrem pro nadnárodní společnosti. „V roce 2022 pocházelo 35 procent všech exportovaných elektromobilů z Číny, to je o 10 procent více než v předešlém roce,“ uvádí zpráva pro Evropský parlament.

V říjnu loňského roku také Čína oznámila omezení vývozu grafitu, který se používá i v bateriích pro elektromobily. Tentýž měsíc také zároveň Evropská komise zahájila šetření dovozu bateriových elektrických vozidel z Číny. Cílem je zjistit, jestli Čína nezákonně nepodporuje výrobce elektromobilů a zda to nepoškozuje evropské společnosti.

Jak zmiňuje zpráva, zavedené firmy musí urychleně přehodnotit svůj obchodní model. Aby automobilové odvětví prosperovalo, musí mít přístup k cenově dostupným bateriím a polovodičům, zlepšit své inovační kapacity v oblasti nových technologií a snížit náklady.

Výrobci vozidel, jejich dodavatelé i související služby v Evropské unii zprostředkovávají 12,9 milionů přímých a nepřímých pracovních míst, z nichž je 3,1 milionu ve výrobním sektoru, uvádí publikace. Celkem představuje automobilový sektor osm procent HDP Evropské unie. Například v roce 2022 bylo v Unii vyrobeno 13 milionů vozidel včetně osobních automobilů, dodávek, nákladních automobilů a autobusů, to je více než o milion více než v roce 2021.

Čtěte také: Zhruba pětina českých řidičů je ochotná si vyzkoušet čínský vůz, říká Petr Knap z EY

Celosvětově sílí i trend elektromobility, napříč světem se prodalo v roce 2022 deset milionů elektromobilů. Prodej elektromobilů se v roce 2022 podílel na celkových prodejích automobilů 14 procenty, v roce 2021 to bylo devět procent. „Mezinárodní energetická agentura očekává, že v roce 2023 tento podíl dosáhne 18 procent,“ uvádí publikace EPRS. V Evropské unii podíl elektromobilů dosáhl v roce 2022 12,1 procenta.

Automobilový sektor také stále více ovlivňují moderní technologie, podle evropské publikace by do roku 2030 mohla fungovat čtyři auta z pěti s podporou internetu, konstatuje publikace.

Podle plánů Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55 procent proti hodnotám z roku 1990 by v roce 2035 mělo dojít k ukončení prodeje aut se spalovacími motory. Německo se ale dohodlo s Evropskou komisí na výjimce, že i po tomto termínu by mělo být možné využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.

Koncem loňského roku došlo také mezi zeměmi Evropské unie a europoslanci ke shodě na nové emisní normě. Její podoba je ale oproti původním plánům mírnější. Pro emise z výfukových plynů stanovuje oproti předešlému návrhu nižší limity. Nově zavádí opatření nařízení ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Materiál by ještě měli schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu.

Automobilové odvětví budou ovlivňovat také nařízení Evropské unie o udržitelnějších bateriích a alternativních palivech.

Tereza Čapková