Čína díky zprovoznění ropovodu z Myanmaru diverzifikuje zdroje černého zlata. Zbavuje se tak závislosti na dodávkách přes Jihočínské moře.
Myanmar a Čína po několika letech odkládání konečně zprovoznily ropovod, který Číně usnadní přístup k ropě dovážené ze Středního východu. První tanker dorazil k terminálu na myanmarském ostrově Made Island už v pondělí a začal s vykládkou přibližně jednoho milionu barelů ropy. Na cestu z tureckého terminálu Baku-Tbilisi-Ceyhan vyrazil 5. března.
Tříleté zpoždění
Ropovod byl dokončený už v roce 2014 a do provozu měl být uveden hned poté. Jenže jednání mezi oběma sousedskými zeměmi se zkomplikovala kvůli neuskutečněné výstavbě přehrady Myitsone, jež byla v Myanmaru podle listu Financial Times vnímána jako nepatřičný projev čínského vlivu.
Čína se tak díky novému ropovodu stane daleko méně závislá na dovozu ropy přes Malacký průliv (oddělující Malajský poloostrov a Sumatru) a Jihočínské moře, které je předmětem jistého pnutí. Jde o součást budování novodobé hedvábné stezky, strategie čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, která má Čínu silněji propojit s Afrikou a Evropou.
„Může to být vzkaz všem zemím, které doposud s účastí na čínské iniciativě váhají, že hedvábná stezka je skutečně nejvyšší čínskou národní prioritou a může přinést prospěch všem, kteří na ní budou participovat,“ řekl agentuře Bloomberg Fan Hongwei, profesor mezinárodních vztahů Sia-menské univerzity, který se specializuje právě na Myanmar.
Zkušební provoz 771 kilometrů dlouhého ropovodu byl spuštěn v roce 2015. Potrubí má přepravní kapacitu 22 milionů tun ropy za rok. To představuje asi 442 tisíc barelů denně. Myanmar si může za provoz ropovodu nechat dva miliony tun ropy ročně.
Dlouhodobé benefity
Suresh Sivanandam, manažer výzkumu těžby ve společnosti Wood Mackenzie vidí výhody ropovodu pro Myanmar spíše v dlouhodobém horizontu: „Přínosy pro Myanmar budou zpočátku jen velmi malé. Země si sice může ponechat část přepravené ropy a bude inkasovat i nějaké poplatky za provoz ropovodu, ale zkušenosti z jeho výstavby se zúročí až později.“
Podle něj je totiž Myanmar rychle rostoucí ekonomikou, a je tak dost dobře možné, že ve výhledu několika příštích let bude potřebovat více ropných rafinérií. „Zkušenosti načerpané nyní, jim budou užitečné při výstavbě další energetické infrastruktury,“ dodal Sivanandam.
Ropovod končí v čínské provincii Jün-nan, kde společnost PetroChina vybudovala rafinerii, která je schopna za rok zpracovat 13 milionů tun ropy, tedy něco přes 260 tisíc barelů denně. Největší čínská petrochemická společnost také vyjednává se saudskou Arabioan Oil o investici do rozšíření rafinerie, jež má začít fungovat letos v červnu.
Kde je ropa, tam je i plyn
Rafinerie se nachází v hlavním městě provincie, Kunmingu. Benzínem, naftou a dalšími ropnými produkty bude zásobovat celou jihozápadní část Číny. A velmi pravděpodobně nezůstane jen u toho. Díky ní vzroste čistý export ropných produktů, který v listopadu dosáhl rekordního objemu 2,85 milionů tun.
Čína je ale čistým dovozcem surové ropy. Jen za minulý rok její import do říše středu vzrostl o 14 procent, což představuje nejvyšší přírůstek od roku 2010. Nejvyšší měsíční objem dovozu ropy Čína zaznamenala v prosinci v objemu 8,6 milionů barelů denně.
Současně s ropovodem byl vybudován paralelně i plynovod. Jeho přepravní kapacita dosahuje 12 miliard metrů krychlových zemního plynu za rok. V regionu se již pohybují těžařské společnosti jako Total SA nebo Woodside Petroleum, které zkoumají myanmarské pobřeží. Země totiž disponuje necelými 19 biliony krychlových metrů prokázaných rezerv zemního plynu, což je asi 3,4 procenta z celkových zásob zemního plynu Asie a Tichomoří.
Čína a Myanmar kromě otevření ropovodu podepsaly dalších osm dokumentů stvrzujících vzájemnou spolupráci. Stalo se tak během pětidenní návštěvy myanmarského prezidenta Tchin Ťja v Číně.
-usi-
