Jak bude vypadat moderní teplárenství v příštím desetiletí? Podle studie, kterou dnes představili zástupci Teplárenského sdružení ČR, vypadá nadějně kombinace využití tepelných čerpadel a kogeneračních jednotek na zemní plyn. Energie získaná z čistíren odpadních vod, z řek, geotermálních vrtů a vzduchu by mohla okolo roku 2040 zajistit až jednu třetinu tepla.
Potenciál využití nízkoteplotních zdrojů tepla v soustavách zásobování tepelnou energií (SZTE) v České republice vyhodnotila studie, kterou finančně podpořila nadace European Climate Foundation. „Někdy jsme v médiích označováni za fosilní lobbisty, ale i my máme progresivní a někdy až zelené myšlenky,“ řekl v úvodu odborného semináře výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Obor teplárenství je dnes pod tlakem. Do roku 2030 má ukončit spalování hnědého uhlí, které se dnes na celkové výrobě tepla v SZTE podílí zhruba z 45 procent. Potenciál využití biomasy, biometanu či energie z jaderných reaktorů je omezený. Jaké možnosti se tedy nabízejí? Zmíněná studie se zaměřila na tepelná čerpadla, využívající teplo z vody, vzduchu a vrtů do hloubky maximálně 2000 metrů.
Vzorová teplárna ve větším městě by podle Martina Hájka mohla fungovat zhruba takto. Od jara do podzimu by většinu energie vyráběla tepelná čerpadla a případně též elektrokotle. Tyto zdroje by spotřebovaly část přebytečné elektřiny v čase, kdy je vysoký výkon větrných a solárních elektráren. V zimním období by výrobu táhly hlavně kogenerační jednotky na plynná paliva, která by vedle tepla produkovala také v té době nedostatkovou elektřinu.
Díky rozmachu tepelných čerpadel by Česko mohlo výrazně navýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě tepla. Konkrétně z 11 procent v roce 2022 na 45 procent k roku 2030 a na více než 75 procent v roce 2040. Samozřejmě by to nebylo zadarmo. Objem potřebných investic za celý obor SZTE v Česku by do roku 2040 studie odhaduje na 52,5 miliardy korun. Potenciál má zejména využití energie z geotermálních vrtů a z vody v řekách.
Jak Martin Hájek v závěru dodal, zatím teplárny narážejí na celou řadu překážek. Velká tepelná čerpadla zatím nemohou čerpat investiční dotace z Modernizačního fondu. Problematické jsou také vysoké poplatky za odběr vody z řek a dlouhé povolovací procesy. Další nutné investice si vyžádá náhrada starých parních rozvodů za horkovodní a zateplení energeticky neefektivních budov.
Navzdory všem překážkám se již první projekty rýsují. Pražský magistrát připravuje ve spolupráci vodárnami a energetickými podniky využití odpadního tepla z Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. S využitím velkých průmyslových čerpadel typu voda/voda by mohlo zajistit dostatek energie až pro 200 tisíc domácností.
David Tramba
