Cíl dosáhnout inflace ve výši dvou procent, který si stanovila Evropská centrální banka (ECB) v čele s prezidentkou Christine Lagarde, je stále ještě daleko. Píše to agentura Bloomberg pár dní před očekávanou úterní zprávou o vývoji inflace v eurozóně. Ta podle agentury pravděpodobně ukáže nárůst spotřebitelských cen i rychlejší inflaci v největších zemích bloku a připomene tak, jaká výzva ECB v roce 2025 čeká.
Očekávaný růst inflace v eurozóně, který bude zveřejněn příští týden, pravděpodobně připomene politikům, že i když je jejich cíl ve výši 2 procent nyní na dohled, ještě není na dosah, píše agentura. Uvádí, že podle ekonomů spotřebitelské ceny pravděpodobně v prosinci meziročně vzrostly o 2,4 procenta, což je mírné zvýšení oproti výsledku z předchozího měsíce. Ukazatel jádrové inflace, který neobsahuje ceny energií a další volatilní položky, se podle agentury zřejmě udrží na 2,7 %.
Výsledek je ovlivněný především cenami paliv. A podle agentury bude sloužit jako připomínka výzev, kterým ECB v novém roce čelí.
„V roce 2024 jsme dosáhli významného pokroku ve snižování inflace a doufáme, že rok 2025 bude tím, kdy se dostaneme na cílovou hodnotu, jak očekáváme a jak jsme plánovali v naší strategii,“ uvedla prezidentka ECB Lagarde ve videu zveřejněném ve středu na síti X. „Samozřejmě budeme pokračovat v našich snahách zajistit, že inflace dlouhodobě stabilizuje na cílové hodnotě 2 procent,“ dodala.
Podle vlastních projekcí ECB by k dosažení dvouprocentního cíle mohlo dojít ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025. Nedávný nárůst cen plynu by však mohl tento výhled ohrozit. Další komplikaci představují hrozící americká obchodní cla.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z klíčových ekonomik
Údaje o inflaci v eurozóně budou zveřejněny v úterý souběžně s čísly z Itálie, těsně před tím se očekávají také zprávy z Francie a Německa. A podle ekonomů nepůjde o dobré zprávy – všechny tři národní výsledky pravděpodobně ukážou zrychlení inflace, stejně jako tomu bylo koncem prosince ve Španělsku.
Guvernér Řecké národní banky Yannis Stournaras minulý týden předpověděl, že ECB do podzimu 2025 sníží svou depozitní sazbu o 100 bazických bodů, tedy o jedno procento. Podobnou trajektorii poklesu úrokových sazeb očekávají i ekonomové a investoři.
Naopak rakouský guvernér Robert Holzmann prohlásil, že by politici měli zvážit vyčkávání před dalším snížením sazeb. „Některé ceny energií opět rostou,“ řekl deníku Kurier. „Ale existují také jiné scénáře, jak by se inflace mohla vrátit, například výraznějším oslabením eura,“ dodal.
