Spekulanti blokují kapacity v síti pro připojení svých hypotetických projektů a na seriózní investory už nezbývá prostor. Co s tím? Řešením má být kombinace dvou opatření. Tím prvním je zavedení nevratné platby za rezervaci kapacity, druhým zánik starých smluv bez požadovaných úprav.
Jak bude zásah proti spekulativním blokacím vypadat, to popsal společník právní firmy KF Legal Jan Kořán během svého vystoupení na konferenci Solární energie a akumulace v ČR. Podmínkou úspěchu je schválení novely známé jako Lex Plyn v senátu. Detailnější informace jsou obsaženy v novele vyhlášky o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. Tu připravil Energetický regulační úřad a prochází připomínkovým řízením.
Nevratná kauce: 50 procent
Podle novely energetického zákona Lex plyn bude žadatel o stavbu nové elektrárny povinen podílet se na úhradě nákladů přenosové nebo distribuční soustavy. Zatím dnes skládá vratnou zálohu, nově bude nevratná část platby ve výši 50 procent podílu na oprávněných nákladech. To by mělo do budoucna odradit aspoň část spekulantů. Zásah se týká větších projektů připojovaných do sítě vysokého nebo velmi vysokého napětí. Neměl by tedy zasáhnout malé projekty, jako jsou střešní fotovoltaiky na rodinných domech.
Přechodné ustanovení v novele Lex Plyn přidává ještě jednu povinnost. Zájemce o stavbu energetického zdroje musí starší smlouvy uvést do souladu s výše popsanou změnou zákona a vyhlášky. Pokud tak neučiní do 15 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona a zároveň nepřipojí elektrárnu k síti před uplynutím této lhůty, staré smlouvy zanikají. Stejné opatření platí i pro smlouvy o smlouvě budoucí.
Extrémní, nereálná čísla
Problém je v tom, že zájem investorů (a spekulantů) o připojení nové elektrárny je v Česku extrémní. Jak uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ) v loni vydaném Monitoringu připojování výroben elektřiny do distribuční soustavy, jen v letech 2021 až 2023 požádali zájemci o připojení zdrojů o výkonu 104 gigawattů (GW). Distributoři (hlavně tedy ČEZ Distribuce a EG.D) většinu žádostí odmítli, akceptovali žádosti o výkonu 27,4 GW.
Pro představu: Pokud by investoři opravdu postavili 27,4 GW nových zdrojů a všechny by fungovaly na plný výkon, vystačilo by to (v květnový pracovní den) na pokrytí celé spotřeby České republiky třikrát. Navíc se jedná hlavně o nestabilní zdroje závislé na počasí – tedy solární a větrné elektrárny. Vedle nich roste zájem o připojení velkých bateriových úložišť, dieselagregátů i takzvaných mařičů energie.
Mohlo by vás zajímat
Extrémní množství žádostí dnes nutí distributory energie odmítat další zájemce o připojení nové elektrárny. Cílem legislativního zásahu je vyčištění trhu od spekulativních blokací. Reální zájemci by tak opět měli dostat možnost získat smlouvu o připojení k rozvodné síti.
