Lidé stále častěji využívají mobilní technologie k transakcím i komunikaci se svými bankami. Používají tak nové způsoby jak platit, převádět peníze a investovat. To ale znamená i to, že je nutné legislativně přizpůsobovat prostředí, ve kterém se tyto aktivity odehrávají. K poslancům proto teď směřuje k prvnímu čtení návrh zákona, který upravuje podnikání na kapitálovém trhu i oblast pojišťovnictví tak, aby se sladil s nařízením Evropského parlamentu a Rady. A to tak, aby zákon nabyl účinnosti už v červenci, jinak Česku hrozí se strany EU sankce.
Česká republika má povinnost mimo jiné zavést do svého právního řádu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru a o změně nařízení. V zásadě je cílem této unijní směrnice zavést dočasný společný pilotní režim Evropské unie pro finanční služby založené na technologii distribuovaného registru – DLT, kdy jde o kombinaci databázových technologií a kryptografie, která poskytuje bezpečné a spolehlivé decentralizované úložiště dat.
Nařízení má tak vlastně odstranit regulační překážky pro vydávání, obchodování a vypořádání kryptoaktiv (digitální zastoupení hodnot nebo práv, které mohou být převedeny a uschovány elektronicky za použití DLT nebo podobných technologií – pozn. red.), která jsou finančními nástroji.
A zároveň se změna dotýká i oblasti regulace pojišťoven a zajišťoven, kde dochází ke změně vymezení velkých pojistných rizik, zanesených do § 131 zákona o pojišťovnictví, a částky absolutní dolní meze pro výpočet minimálního kapitálového požadavku. V tomto případě se jedná o soulad s oznámením Evropské komise o úpravě částek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). Tady jde o to, že se podle inflace navrhují relevantní úpravy částek stanovených v eurech.
Kromě patřičných odkazů na zmíněné nařízení se v českém zákoně o podnikání na kapitálovém trhu mění také kvůli tomu definice investičního nástroje a rovněž umožňuje orgánu dohledu, tedy České národní bance, snížit maximální možnou hodnotu investičních nástrojů emitovaných či obchodovaných na DLT tržní infrastruktuře.
Zákon zavádí nové režimy
Jak zaznívá v závěrečné zprávě dopadů návrhu zákona z pera ministerstva financí, které je jeho předkladatelem, nařízení konkrétně zavede tři zvláštní licenční režimy využívající technologii DLT: DLT MTF, tedy mnohostranný obchodní systém, dále DLT settlement system, respektive vypořádací systém a DLT trading settlement system, nebo-li obchodní vypořádací systém. Tato povolení mohou získat subjekty držící licenci pro obchodníka s cennými papíry, provozovatele regulovaného trhu, tedy burzy nebo centrální depozitář cenných papírů. Nově také mohou subjekty zažádat o licenci obchodníka s cennými papíry, provozovatele regulovaného trhu nebo centrálního depozitáře s využitím pilotního režimu, a tak by rovnou mohly čerpat z výjimek daných nařízením. Výsledkem je skutečnost, že po získání licence se na daný subjekt neuplatní některé regulatorní požadavky, jak se vyvětluje ve zprávě. A mění se také definice finančního nástroje, respektive v terminologii českého práva – investičního nástroje. Platí, že jim jsou i ty vydané na DLT.
Do působnosti nařízení PILOT budou zahrnuty akcie a dluhopisy obchodované v obchodních systémech ve smyslu § 3 odst. 2 do Zákona o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT) vedené na DLT. Vedení evidence těchto cenných papírů s využitím výjimek podle nařízení bude moci provádět pouze depozitář cenných papírů nebo osoba, tedy obchodník s cennými papíry nebo organizátor regulovaného trhu, která získala omezené povolení podle určitého nařízení.
Ustanovení, které omezuje evidenci zaknihovaných cenných papírů na centrální evidenci se pak nijak nemění. Plyne z toho to, že i investiční cenné papíry evidované na DLT v ní musejí být nadále evidovány. Tuto evidenci může v rámci pilotního režimu vést centrální depozitář, včetně DLT trading settlement system, který může provozovat burza nebo obchodník s cennými papíry.
Rizika dopadů jsou minimální
Ministerstvo financí také zdůraznilo, že adaptační lhůta nařízení o pilotním režimu je velmi krátká – 9 měsíců a 20 dní od publikace v Úředním věstníku s možností prodloužení o 6 měsíců. Ve zprávě také podotkýká, že vzhledem k tomu, že vyšlo už loni v červnu, tak „na rozsáhlé akademické debaty není příliš prostoru”.
Z hlediska dalších případných rizik a dopadů pak zpráva konstatuje, že nařízení o pilotním režimu rožšíří řady subjektů, které mohou vést evidenci investičních cenných papírů – a to znamená i širší nabídku pro emitenty. Naopak nepředpokládá žádné další zásadní omezující dopady, například na veřejné rozpočty, z hlediska životního prostředí, diskriminace podle pohlaví nebo třeba na bezpečí státu, konkurenceschpnost či ochranu dat.
Jediné, co zcela nevylučuje, je korupční riziko, nicméně ho ale nepovažuje ani za pravděpodobné. Vstoupit do pilotního režimu mohou totiž jen subjekty licencované podle stávající právní úpravy, tedy ty, které drží licenci pro obchodníka s cennými papíry, provozovatele regulovaného trhu (burza) nebo centrální depozitář cenných papírů. A korupční riziko, které by vedlo ke zvýhodnění konkrétních subjektů vůči jiným, by pak muselo spočívat v benevolentním výkonu dohledu a správního řízení ze strany orgánu dohledu.
„Správní řízení se řídí správním řádem či sektorovými procesními předpisy. Rozhodovací pravomoc je transparentní a je vždy možné určit konkrétní subjekty, které jsou odpovědné za rozhodnutí. Na základě výše uvedených skutečností lze usuzovat, že nevzniknou žádná korupční rizika,” říká ministerstvo financí. A doplňuje, že v případě změny zákona o pojišťovnictví žádná korupční rizika nevznikají, provádí se totiž výhradně změna částek s ohledem na inflaci.
(mig)
