Jízda po tuzemských dálnicích a silnicích I. třídy se nákladním dopravcům od začátku příštího roku opět prodraží. Sazby mýtného by měly stoupnout o 1,5 procenta a zvyšovat se mají také platby za emise. Počítá s tím návrh ministerstva dopravy, který ve středu projedná vláda.
Ministerstvo dopravy počítá s tím, že by nové zvýšení mýta začalo platit od 1. ledna 2026. Materiál uvádí, že nárůst cen u základního mýtného se bude vztahovat zejména na těžká vozidla určená pro přepravu nákladu.
Dorovnání stavu na silnicích i dálnicích
Druhá část navýšení plateb mýtného za emise se bude oproti základnímu mýtnému vztahovat kromě nákladních vozidel také na autobusy. Týkat se bude pouze silnic I. třídy, na kterých dosud dopravci platili nižší poplatky než na dálnicích.
„S ohledem na stejné negativní dopady emisí CO2 na životní prostředí, které vznikají při provozu vozidel na dálnicích i silnicích I. třídy, není pro stávající rozlišení rozumný důvod. Pokud jde o rozsah navýšení, je u různých druhů vozidel různý, a to od 55 procent do 87 procent,“ uvádí důvodová zpráva materiálu.
Znečišťovatel i uživatel platí
Nárůst cen mýtného má zaplatit náklady, které stát na zpoplatněné komunikace vynakládá. Finance poputují Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI), využít je může podle dokumentu na výstavbu, opravy, údržbu nebo správu dálnic nebo silnic.
Cílem návrhu je zároveň motivovat dopravce a provozovatele vozidel k užívání zpoplatněných pozemních komunikací vozidly s nižšími emisemi CO2. Návrh se řídí unijním principem „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“.
Současně má navyšování mýta pro dopravce sloužit jako motivační faktor k pořizování vozidel s nízkými a nulovými emisemi.
Mohlo by vás zajímat
Loni byl výběr rekordní
Do státní kasy by aktuální navýšení mělo přinést až o půl miliardy korun více oproti současnému stavu. V loňském roce byly výnosy z výběru mýtného z pohledu státu rekordní. Objem získaných peněz od dopravců meziročně vzrostl o 15 procent na 17,16 miliardy korun.
Mýto se zvyšovalo o pět procent už letos v lednu, týkalo se vozidel s více než osmi místy k sezení kromě místa řidiče, tedy kategorií M2 a M3. Vyšší výběr má letos přinést až o 800 milionů korun více. Další navyšování cen přineslo zavedení poplatku za emise oxidu uhličitého z března loňského roku.
Letos za prvních šest měsíců dosáhl výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny 9,5 miliardy korun. Šlo o meziroční růst téměř 12 procent. Až 89 procent vybraných mýtných poplatků plynulo z výběrů na dálniční síti, zbylých 11 procent připadá na zpoplatněné úseky silnic I. třídy.
Přes polovinu zaplatili zahraniční dopravci
V červnu společnost CzechToll, která v Česku mýtný systém od roku 2019 provozuje, vybrala mýtné ve výši 1,6 miliardy korun. To znamená meziroční růst 11 procent. Firma zpracovala tomto měsíci téměř 102 milionů mýtných transakcí, což představuje meziroční růst čtyři procenta.
„54 procent z vybraného mýtného v prvním pololetí uhradili zahraniční dopravci. S ohledem na geografickou polohu je Česká republika významnou tranzitní cestou a je pro nás klíčové rychle adaptovat elektronický mýtný systém na rozvíjející se dopravní infrastrukturu,“ uvedl generální ředitel CzechToll Petr Chvátal.
Dodal, že poslední změny ve zpoplatněné síti společnost nasadila k 1. červnu 2025. Ke konci června bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 907 tisíc vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 723 tisíc automobilů mělo zahraniční registrační značky.
Rozšiřuje se také silniční síť, kde mýto platí. Od letošního 1. ledna šlo například o nově otevřené nově otevřené úseky dálnic D3, D4, D6, D7, D49 a D55 a silnic I. třídy s čísly I/27, I/33, I/58. Nově byla také zpoplatněna část silnice I/20 u obce Klášter. Zrušeny naopak byly mýtné úseky na silnicích I. třídy číslo 22, 27, 33 a 58 v celkové délce 8,73 kilometru.
