Německou ekonomiku, s níž je úzce svázaná i ta česká, čeká tuhá zima a obtížný rok 2023. Svaz německých průmyslových a obchodních komor jako důvod uvedl krizi cen energií, vysokou inflaci a neutěšenou situaci ve světové ekonomice.„Firmy se obávají, že to nejhorší je teprve před námi,“ řekl dnes v Berlíně šéf Svazu německých průmyslových a obchodních komor Martin Wansleben. Ekonomický deník přináší výsledky průzkumu na konci textu.
Po zvýšení hrubého domácího produktu o 1,2 procenta v letošním roce očekává Svaz německých průmyslových a obchodních komor (DIHK) v nadcházejícím roce pokles hospodářského výkonu o přibližně tři procenta. To je mnohem pesimističtější výhled, než má spolková vláda. Vláda ve své podzimní prognóze očekává pokles ekonomiky o 0,4 procenta.
DIHK představila výsledky aktuálního ekonomického průzkumu mezi více než 24 000 podniky ze všech odvětví. Podle průzkumu 52 procent firem očekává v příštích dvanácti měsících zhoršení vlastního podnikání. Pouze osm procent očekává zlepšení.
„To jsou nejhorší hodnoty, jaké jsme kdy naměřili od začátku průzkumu v roce 1985,“ uvedl Wansleben. „Dokonce i v době koronakrize na finančních trzích byl podíl optimistů vyšší než 10 procent,“ podotkl.
Z tohoto důvodu podle něj DIHK potvrdila svá velmi utlumená ekonomická očekávání z jara: „V letošním roce očekáváme plus 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Je to dáno tím, že se nám podařilo přenést dynamiku z loňského roku, a tak jsme měli v první polovině roku stále dobré výsledky. Mnoho podniků, které byly během pandemie přímo postiženy výlukou, mohlo letos poprvé znovu otevřít své obchody bez omezení. Tyto růstové impulsy však již několik měsíců pohlcuje krize cen energií, inflace a chmurná situace ve světové ekonomice.“
Wansleben varoval: „Německou ekonomiku nečeká jen tuhá zima, ale také obtížný rok. V roce 2023 očekáváme na základě konkrétních zpráv a odhadů podniků pokles ekonomického výkonu o zhruba 3 procenta.“
Obchodní rizika jsou ceny energií a surovin
Energetická krize zatěžuje německé hospodářství téměř ve všech odvětvích. Osmdesát dvě procenta všech podniků považuje ceny energií a surovin za podnikatelské riziko. „Nikdy předtím jsme nenaměřili tak vysokou hodnotu rizika,“ řekl Wansleben.
Průmysl je obzvláště postižen dramatickým nárůstem cen energií a nejistotou spojenou s jejich dodávkami.
„Důsledky lze pocítit konkrétně: zejména energeticky nároční výrobci meziproduktů omezují svou výrobu. V chemickém průmyslu je nucena snižovat výdaje více než každá čtvrtá společnost, v gumárenském a plastikářském průmyslu je to více než každá pátá,“ pokračoval Wansleben.
Také v automobilovém průmyslu snižuje výrobu 16 procent podniků.
„To je každá šestá společnost,“ vypočítal Wansleben.
Sedmnáct procent automobilových společností plánuje kvůli vysokým cenám energií přesunout výrobu do zahraničí, což by se mohlo dotknout i České republiky, konkrétně mladoboleslavské Škody Auto.
Česká a německá ekonomika jsou totiž podle České národní banky vzájemně sladěny skrze obdobný průběh hospodářského cyklu. Dokazuje to sladěnost cyklů ve vývoji průmyslové produkce, která vychází z přítomnosti českých a německých výrobců ve stejných mezinárodních výrobně-dodavatelských řetězcích. Z odvětvového pohledu je tato provázanost zřejmá především v automobilovém průmyslu, kde velká část dovážené meziprodukce (součástek, dílů, komponent) do Německa pochází od českých výrobců. Cyklickou sladěnost obou ekonomik dokládá také podobný vývoj ukazatelů ekonomického sentimentu, a to indikátoru ekonomické nálady v podnikatelském sektoru nebo indexu nákupních manažerů zpracovatelského průmyslu.
Ve střednědobém horizontu lze podole ČNB předpokládat zachování cyklické sladěnosti české a německé ekonomiky vlivem silné vzájemné obchodní a vlastnické propojenosti zejména v odvětví zpracovatelského průmyslu.
Podle generálního ředitele Svazu německých průmyslových a obchodních komor Martina Wanslebena musí nyní německá hospodářská politika urychleně přizpůsobit své rámcové podmínky novému vývoji.
„I když současná mimořádná opatření, jako je např. brzda cen plynu, přicházejí trochu pozdě: Jsou správné a důležité,“ řekl Wansleben.
„Nyní je však důležité, aby politici také určili strukturální směr dynamického hospodářského rozvoje. Německo jako místo má totiž kromě akutní krize stále obrovský problém s konkurencí. Ve světě budeme v budoucnu úspěšní jen tehdy, budeme-li jednat především jako lepší lidé – a ne jako všeználci,“ apeluje Martin Wansleben.
Podniky musí znovu získat důvěru
Tato zásada platí i pro rámec hospodářské politiky v Německu, uvedl dále Wansleben. „Je třeba udělat vše pro to, aby podniky znovu získaly důvěru a investovaly do budoucnosti: K tomu potřebujeme větší rychlost a odvahu řešit správné problémy hned. Nejen obnovitelné zdroje energie je třeba rychleji rozšiřovat. Nesmí také docházet ke stání na dopravních trasách, které jsou využívány pro nezbytnou přepravu a pro dodržování pracovních schůzek. Každý, kdo staví nový sklad nebo modernizuje něco ve svém podniku, by neměl bojovat o každý krok schvalovacího procesu. Pokud jde o digitalizaci a přeshraniční obchod, firmy stále narážejí na mnoho brzd a blokád. Právě tam bychom rádi viděli osvobozující úder.“
Wansleben připomněl, že sama spolková vláda vyhlásila koncem září v rámci obranného štítu moratorium na věcná břemena. Zavázala se, že během krize nebude ekonomiku zatěžovat nepřiměřenou dodatečnou byrokratickou zátěží. Co přesně by to mělo být, pokračoval Wansleben, zatím nikdo ze spolkové vlády neupřesnil.
V praxi existuje spousta příkladů. Například daň z elektřiny by mohla být snížena na minimální evropskou úroveň. Tím by se nejen snížila cena elektřiny, ale také by se snížila byrokracie, protože energeticky náročné podniky by již nemusely žádat o kompenzaci za špičku. Kromě toho by se mohly okamžitě zjednodušit dodávky elektřiny sousedním podnikům v obchodní zóně, a to zrušením ohlašovací povinnosti pro dodavatele zavedením limitu de minimis a uložením daní, rozdělení a poplatků za rozvodnou síť odběrateli prostřednictvím jednoduchých paušálních sazeb. Spolková vláda chce rovněž prosadit moratorium na poplatky v Evropské unii.
„Ani zde zatím neexistuje jediný konkrétní příklad úlevy, ačkoli DIHK předložila řadu návrhů, uvedl Wansleben.
Výsledky průzkumu je možné si přečíst ZDE.
(hrb)
