Odepisované uhelné elektrárny se opět vrátily do hry. Netto výroba českých uhelných elektráren v prvním čtvrtletí dosáhla 9,69 TWh, což bylo v meziročním srovnání o 22,8 procenta více. Skokově vzrostla také výroba paroplynových elektráren – o 54 procent na 770 GWh. Vyplývá to z čtvrtletní zprávy o české elektroenergetice, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).
Znovu se tak ukázalo, že bez fosilních zdrojů není česká energetika v zimní sezoně schopna fungovat. Na celkové netto výrobě za první čtvrtletí ve výši 20,7 TWh se uhelné elektrárny podílely z 46,8 procenta. Druhé místo patřilo jaderným elektrárnám (36,4 %). S velkým odstupem následují plynové elektrárny včetně bioplynových stanic (5 %), paroplynové zdroje (3,7 %), fotovoltaické elektrárny (3,5 %) a vodní elektrárny (2,5 %).
Spotřeba rostla, ale ne v průmyslu
Jak dále ERÚ ve zprávě uvádí, celková netto spotřeba elektřiny za první kvartál stoupla o 2,7 procenta na 16,4 TWh. Bylo to však způsobeno hlavně chladnou zimou, nikoli oživením českého průmyslu. Z detailních čísel vyplývá, že spotřeba elektřiny v průmyslu meziročně klesla o 0,9 procenta na 5,25 TWh. Naopak spotřeba domácností meziročně vzrostla o 9,1 procenta a ostatních maloodběratelů o 2,3 procenta.
Vysoký růst výroby elektřiny se promítl do nárůstu exportu elektřiny o 36 procent na 7,65 TWh. Import nicméně vzrostl také – o pětinu na 4,7 TWh. Kladné saldo přeshraničního obchodu s elektřinou se zvýšilo z 1,7 TWh v loňském prvním kvartálu na téměř 2,95 TWh. Podle údajů Českého statistického úřadu letos výrazně vzrostl vývoz elektřiny do Německa, Slovenska i Rakouska.
Spotřeba plynu rostla o 14 %
Chladnější zima se výrazně promítla také do spotřeby zemního plynu, která v prvním letošním čtvrtletí vzrostla meziročně o 14,2 procenta na 2,76 miliardy m3 (30 TWh). Po přepočtení hodnot spotřeby na dlouhodobý teplotní normál je meziroční rozdíl výrazně menší: +3,5 procenta. Růst spotřeby v chladném únoru dosáhl téměř 36 procenta, naopak v lednu byla spotřeba plynu prakticky stejná jako o rok dříve.
Růst spotřeby byl se odehrál ve všech kategoriích odběratelů, například domácnosti spotřebovaly o 13,8 procenta více plynu než o rok dříve. Výjimečný růst se odehrál ve skupině velkoodběratelů přímo připojených k páteřní síti plynovodů: meziročně o 69,5 procenta na 118 milionů m3 (1,29 TWh). Tady si lze tipnout, že spotřebu táhly nahoru více vytěžované paroplynové elektrárny.
