Nárůst spotřeby elektřiny v Česku za první čtvrtletí o 2,6 procenta nevypadá nijak zvlášť zajímavě. Skrývají se však za ním dva protichůdné trendy – zvýšení spotřeby v domácnostech o téměř 15 procent a naopak snížení odběru elektřiny ze strany firemních zákazníků všech velikostí.
Vzhledem k chladnému počasí museli vlastníci elektráren takříkajíc pořádně zatopit pod kotlem. Brutto výroba elektřiny v prvním čtvrtletí roku dosáhla téměř 23 miliard kilowatthodin (kWh) a oproti stejnému období předchozího roku vzrostla o 3,6 procenta. Nárůst výroby se týkal jaderných (o 7,8 procenta), paroplynových (o 8 procent) i uhelných elektráren (o 0,4 procenta), mimořádný skok se odehrál u velkých vodních elektráren.
Co dalšího lze vyčíst z detailních statistik Energetického regulačního úřadu? Výběr toho nejzajímavějšího přinášíme v následujícím přehledu.
Vysoká spotřeba domácností
Tak výrazný růst se jen tak nevidí. Spotřeba elektřiny v českých domácnostech v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 14,8 procenta. Jak dále ERÚ uvádí, nejvýrazněji spotřeba domácností vzrostla ve Středočeském kraji o 17 procent, v Ústeckém kraji o 16,5, v Karlovarském kraji o 16,1 a Plzeňském kraji o 16 procent. Vliv na to jistě měla chladnější zima, která navýšila spotřebu elektřiny pro vytápění domů či pohon tepelných čerpadel. Ale i fakt, že mnoho z nás v době pandemie covid-19 pracovalo v režimu home office.
Naopak na ostatní spotřebitele dolehl útlumu ekonomiky v době protiepidemických opatření. Největší odběratelé elektrické energie meziročně snížili spotřebu o 2,8 procenta, odběratelé ze sítě vysokého napětí o 1,8 procenta. Spotřeba maloodběratelů z řad podnikatelů a menších firem klesla o 2,6 procenta.
Obnovitelné zdroje v rukou přírody
Vliv počasí výrazně ovlivnil výsledky výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vodní elektrárny mohly díky příznivým podmínkám navýšit meziročně výrobu o 48 procent na 726 milionů kWh. Zatímco u velkých vodních elektráren došlo k nárůstu o 142 procent, malé hydroelektrárny produkci navýšily jen o 6,9 procenta.
Na letošní první kvartál naopak nebudou v dobrém vzpomínat majitelé větrných elektráren, u nichž nastal pokles produkce o 42,5 procenta na 154 milionů kWh. Zhruba poloviční byl propad v případě fotovoltaických elektráren – o 20,4 procenta na 313 milionů kWh. Horší podmínky pro jejich provoz nastaly v každém ze tří měsíců prvního čtvrtletí.
Export znovu ožil
Česká republika je od spuštění jaderných bloků v Temelíně významným exportérem elektrické energie. Platilo to i loni, kdy kladné saldo mezi vývozem a dovozem dosáhlo 10,15 miliardy kWh. V předcházejících letech to bylo ještě více – mezi 13 a 14 miliardami kWh (pro představu: skoro jedna pětina vyrobené elektřiny v Česku).
Letos, jak se zdá, motivovala rostoucí cena elektrické energie výrobce k vyšší výrobě i vývozu elektřiny. Kladné saldo se tak zvýšilo z 2,03 miliardy kWh na 2,51 miliardy kWh v letošním lednu až březnu. Podle údajů ČSÚ měla Česká republika v prvním čtvrtletí kladné vývozní saldo se všemi sousedními státy, nejvýraznější bylo v případě Slovenska (1,9 miliardy korun) a Německa (732 milionů korun).
Absence nových zdrojů
Pokud je na statistikách něco varujícího, tak je to absence nových energetických zdrojů. Za posledních dvanáct měsíců ubyla stará hnědouhelná elektrárna Prunéřov I s výkonem 440 megawattů, kterou ČEZ odstavil v polovině loňského roku. Jen slabou náhradu představují nově spuštěné malé plynové zdroje o výkonu 20,5 megawattu. Jinak nepřibylo téměř nic nového.
Pro úplnost lze dodat, že ERÚ ve svých statistikách neuvádí nově budované fotovoltaické elektrárny na střechách, kde vyrobenou elektřinu využije přímo vlastník elektrárny. Podle odhadu Solární asociace bylo v minulém roce v Česku instalováno 6 293 nových fotovoltaik s celkovým výkonem 51,4 megawattu. Oproti roku 2019 se jednalo o dvojnásobek.
David Tramba
