V současném boji EU o vyrovnání se s dopady masivní imigrace v uplynulém desetiletí není v sázce nic menšího než právní stát, a tedy budoucnost evropské demokracie, uvedl v posledním díle podcastu EU Perspectives europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP/KDU-ČSL). V debatě, která se konala v Evropském parlamentu v Bruselu, vystoupili také jeho kolega europoslanec Lukas Mandl, Katarína Cséfalvayová, exposlankyně a ředitelka Institutu pro střední Evropu, Camille Le Coz, ředitelka Migration Policy Institute Europe, a Başak Yavçan, vedoucí výzkumu Migration Policy Group.
Pokud jde o migrační politiku Evropské unie, bije Zdechovský na poplach především kvůli tomu, jakou odezvu uvnitř jednotlivých členských států EU může současný, dle jeho slov chaotický stav vyvolat.
„Samozřejmě, že pokud máte nějaké další europoslance, začnou (mluvit) o jiných věcech. Ale z mého pohledu politika ze středoevropské země, jako je Česká republika, si myslím, že bezpečnost a migrace velmi úzce souvisí s mnoha dalšími tématy,“ odpověděl europoslanec na otázku, jak důležité je zaměřit se na evropskou migrační politiku.
„Je to jedno z nejdůležitějších témat, protože na něm stojí všechny populistické strany. Je velmi snadné říci ‚je jiný, tak proč má tu výsadu zůstat‘,“ myslí si.
Dát stopku pašerákům
Poté se podrobněji věnoval samotné politice. „Myslím si, že potřebujeme mít opravdu jasný imigrační systém, (který by rozlišoval) legální a nelegální případy. Co se týče legálních migrantů, žádáme nyní více lékařů, zdravotních sester… Pro lidi, kteří jsou profesory, kteří zde učí, inženýry atd. musí být snadné překročit hranice,“ řekl.
Poté se vyslovil pro důraznější návratovou politiku. „Lidi, kteří jsou zde ilegálně, kteří jsou skutečně převaděči nebo nástroji převaděčů a překračují hranice, musíme zastavit a poslat je domů,“ řekl europoslanec.
Poukázal přitom také na situaci na východní hranici. „Myslím, že nejdůležitější je, že Evropa musí být bezpečná. Musí být opravdu připravena čelit tomu, že na hranicích mezi Běloruskem a Polskem je nelegální imigrace využívána jako součást hybridní války,“ poukázal na podezření, že běloruská vláda aktivně podporuje uprchlíky převážně z Blízkého východu a severní Afriky, aby překračovali litevské, polské a lotyšské hranice s cílem zasít rozkol mezi členské státy EU.
Mohlo by vás zajímat
Jeho názor sdíleli i ostatní účastníci podcastu. Cséfalvayová z Institutu pro střední Evropu tuto problematiku rozvedla: „Naši protivníci, ať už je to Rusko nebo jiní hráči na mezinárodní scéně, identifikovali, že toto je bolavé místo v Evropské unii, místo, kde lze velmi úspěšně vést dezinformační kampaně. Je to také téma, kde mohou jít evropští občané proti sobě,“ upozornila.
V reakci na tuto vícenásobnou hrozbu Evropská komise navrhuje legislativní rámec pro nový společný evropský systém navracení, který má zvýšit efektivitu procesu tím, že členským státům poskytne jasná, zjednodušená a jednotná pravidla pro navracení uprchlíků, kterým byl zamítnut azyl. Na otázku, jaké má návrh šance projít přes spoluzákonodárce, tedy Radu Evropské unie a Evropský parlament, odpověděl Zdechovský optimisticky.
Návratová politika je zásadní
„Myslím, že návratová politika je klíčová,“ řekl europoslanec. „Také to je něco, co je zásadní a co bylo dobře prodiskutováno, počínaje rokem 2015, 2016. Není to nic nového a myslím si, že návrh je logický.“
V tomto bodě s ním zcela souhlasil jeho kolega z EPP Lukas Mandl z Rakouska. „Myslím, že je to dobré. Proto tomu říkám pozitivní překvapení, protože jsem tady v Parlamentu už sedm a půl roku. Jsem nejdéle sloužícím rakouským poslancem z frakce Evropské lidové strany a na některé kontroverzní návrhy Komise jsem byl v minulosti zvyklý,“ řekl Mandl.
Imigrace se ukázala být velmi rozdělujícím tématem, které podporuje politickou tendenci zjednodušovat složitá témata a pronášet silné soudy jako málokteré jiné. „Nesouhlasím s 99 procenty komentářů krajně pravicových politiků(…),“ zdůraznil Zdechovský. „(Ale) není možné, že když někoho vyhostím ze Švédska, tak přijde do Belgie, Nizozemska nebo Německa a bude pokračovat v druhé, třetí nebo čtvrté (zemi, kde bude žádat o azyl). A myslím, že je to pro Evropu 21. století opravdu ostuda, že systém nefunguje jednotně,“ řekl.
Europoslanec dále rozvedl možnost posílání lidí, kterým byl azyl odepřen, do třetích zemí. „Zejména v této době je nezbytné nebýt naivní. (…) Myslím, že se třetími zeměmi můžeme udělat velmi dobrou dohodu. Můžeme se podílet na tomto procesu reintegrace. Můžeme skutečně využít mnoho nástrojů, jak se třetími zeměmi navázat dialog,“ navrhl.
Pochyby o návratových centrech
Le Cozová z Migration Policy Institute Europe byla naopak k takové dohodě skeptická. „Bude to jen zastávka a pak se budou vracet? Legislativa EU tomu zatím bránila,“ řekla. „Myslím si, že s největší pravděpodobností se dohody budou uzavírat na bilaterální úrovni, protože pro EU bude nesmírně náročné vyjednat celoevropskou dohodu. Viděli jsme, jak to dopadlo s jinými modely, odlišnými, ale podobnými,“ zmínila britskou snahu zřídit uprchlický tábor ve Rwandě a podobnou dohodu, o níž diskutují Itálie a Albánie. „Otázka je, jestli to opravdu pomůže,“ ptá se Le Coz.
Yavçan z Migration Policy Group odpovídá záporně. „Tento bod se skutečně dotýká otázky, kdy nám předchozí modely externalizace skutečně ukázaly, že ne vždy jsou účinné. Mnohokrát se tyto dohody – se třetími zeměmi o udržení uprchlíků na jejich hranicích výměnou za finanční pomoc – vymstily,“ vyjádřila své obavy.
U dalšího podtématu, které se v podcastu objevilo na předním místě, Zdechovský vypadal, že je připraven přijmout jednoznačné odmítnutí polské vlády dodržovat Pakt EU o migraci a azylu. „Musíte pochopit situaci v Polsku,“ řekl europoslanec. „Protože máte hybridní válku na hranicích a Rusko a Bělorusko skutečně každý den využívají nelegální imigraci k tomu, aby podlamovaly polskou vládu. A myslím, že tam čelíte situaci, že Rusko vozí nelegální migranty z Pákistánu, Afghánistánu, Srí Lanky, Iráku, Íránu.“
Právní stát v ohrožení
To ohrožuje právní stát a je tak kardinální hrozbou pro evropskou demokracii, varoval Zdechovský. „Máme nyní jasnou pozici pro celou Evropu, jak se chovat, a teď ji musíme následovat a prosadit ji. Protože pokud chceme zachovat schengenský prostor, musíme něco udělat,“ řekl.
„Myslím, že je čas jednat,“ dodal europoslanec. Potřeba rozhodnosti je podle něj o to naléhavější vzhledem k nárůstu populistických stran v evropských zemích. „Myslím, že AfD bude další největší stranou v Německu. Rakousko ji má – vaše FPÖ,“ obrátil se na Mandla, svého rakouského kolegu, „která je skutečně protisystémová. Nebo strany ve Francii a v dalších zemích, které stále rostou,“ načrtl ponurý obrázek současné politické krajiny Evropy.
„Pokud v našich zemích nebudeme mít právní stát, nebudeme skutečně respektovat některá pravidla, která máme pak zmizí demokracie (ve prospěch) nějakého autoritářského režimu, který prohlásí: ‚Vyřeším to!‘ Známe to z některých středoevropských zemí. Ze Slovenska víme, že je tam premiér, který dokáže vyřešit všechno, včetně světového míru. Známe to z Maďarska. Známe to z české opoziční strany,“ řekl Zdechovský.
