Skupina ČEZ po loňském propadu opět navyšuje své zisky. Čistý zisk za první čtvrtletí dosáhl 13,53 miliardy korun a v meziročním srovnání byl vyšší o 42,5 procenta. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se zvýšil o 24 procent na 40,3 miliardy korun. Vedení ČEZ zároveň potvrdilo výhled hospodaření na celý rok 2024: EBITDA dosáhne 115 až 120 miliard a očištěný čistý zisk bude 25 až 30 miliard korun.
Provozní výnosy za první čtvrtletí meziročně klesly o 6 procent na 87,4 miliardy korun. Zvýšení EBITDA souvisí s koncem odvodů z nadměrných tržeb z prodané elektřiny, které v loňském prvním kvartálu snížily provozní zisk o 10 miliard korun. Negativně naopak působil zejména pokles marže z výroby elektřiny s ohledem na snížení prodejních cen elektřiny a růst cen emisních povolenek.
„Výsledky hospodaření Skupiny ČEZ za první čtvrtletí odpovídají našemu očekávání a reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích. Stabilizaci cen dokládá i fakt, že jsme na začátku dubna splatili poslední miliardu eur ze specifické úvěrové smlouvy se českým státem, který nám v roce 2022 poskytl celkem 3 miliardy eur na krytí mimořádných nároků na margining, tedy povinnost dodávat značné peněžní prostředky pro zajištění obchodů s energetickými komoditami,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Podle detailních výsledků, které v úterý ráno ČEZ zveřejnil v rámci informační povinnosti, bylo podnikání ziskové ve všech hlavních oborech. Hlavním tahounem ziskovosti je výroba elektřiny, která zajistila 7,2 miliardy korun ze zisku 13,5 miliardy za první kvartál. Distribuce elektřiny, prodej elektřiny a těžba uhlí dodaly zhruba po dvou miliardách čistého zisku.
Objem výroby elektřiny meziročně klesl o 3 procenta na 13,7 TWh. Značný podíl na tom má 6procentní meziroční pokles výroby v jaderných elektrárnách kvůli rozdílným harmonogramům plánovaných odstávek. Výroba elektřiny ze zemního plynu meziročně klesla o 15 procent. Naopak z obnovitelných zdrojů ČEZ meziročně vyrobil o 18 procent elektřiny více (za letošní první kvartál to bylo 1,13 TWh).
Reakce trhů na oznámené výsledky byla poměrně slabá. ČEZ krátce po otevření burzy klesl o 1,25 procenta na 906 korun za akcii. Pro srovnání: na počátku roku kurz dosahoval 970 korun. Následoval pokles až na hodnotu 805 korun na přelomu února a března, poté akcie ČEZ začaly opět růst. Někteří analytici čekali, že vedení ČEZ spolu s výsledky oznámí také výši dividendy za rok 2023, avšak nestalo se tak.
Další směřování Skupiny ČEZ ovlivní mimo jiné následující očekávané události:
- ČEZ má do poloviny června posoudit nabídky francouzské EDF a korejské KHNP na stavbu až čtyř jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Vláda by měla jméno vítěze potvrdit a oznámit v polovině července. Podpis smlouvy s vybraným uchazečem se má odehrát do 31. 3. 2025.
- Čeká se na schválení akvizice plynárenské společnosti GasNet ze strany Evropské komise, rozhodnutí má padnout v nejbližších týdnech. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR transakci schválilo již 9. května. Po získání všech potřebných souhlasů ČEZ převezme 55procentní podíl v mateřské společnosti Czech Gas Networks, pod níž GasNet patří.
- V souladu s dekarbonizační strategií byl zahájen proces prodeje polských uhelných aktiv. ČEZ hledá kupce pro společnosti CEZ Skawina, CEZ Chorzów, CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska.
- Poslanecká sněmovna v dubnu projednala v prvním čtení návrh novely energetického zákona, který umožňuje, aby ministerstvo průmyslu a obchodu mohlo zavést kapacitní mechanismy, tedy podporu stavby nových (například plynových) elektráren. Energetické firmy čekají také na notifikaci podpory moderních tepláren ze strany Evropské komise, hned poté má ministerstvo průmyslu vypsat aukci pro zájemce o stavbu plynových tepláren.
David Tramba
