ČEZ varuje: uhelné elektrárny mohou skončit během příštích čtyř let – kvůli drahé povolence

Debata o tom, zda ukončíme provoz uhelných elektráren v roce 2033 nebo 2038 je nejspíš zcela zbytečná. Uhelné bloky z provozu vyřadí během následujících několika let kombinace klesajících cen elektřiny a rostoucí ceny emisní povolenky. Na dnešním 22. energetickém kongresu v Praze to uvedli člen představenstva ČEZ Jan Kalina a hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek.

Vlnu masivního zavírání uhelných elektráren můžeme očekávat již v roce 2026 – za podmínky, že znovu nezdraží elektřina nebo neklesne cena povolenky. V tomto roce se zatím cena elektřiny v základním pásmu pro český trh pohybuje na burze PXE na úrovni 113 eur za megawatthodinu (MWh). Avšak emisní povolenka bude už za 106 eur za jednu tunu vypuštěného oxidu uhličitého.

Uhelné elektrárny vypustí – v závislosti na své efektivitě – od 0,8 do 1 tuny CO2 na každou vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Po zaplacení povolenek potřebuje jejich majitel získat aspoň 30 eur/MWh, aby uhradil palivo, provozní náklady a základní údržbu a opravy zařízení. Pak už stačí jen trocha matematiky ke zjištění, že méně efektivní uhelné elektrárny budou ztrátové již v roce 2026. Ty modernější dopadnou stejně o rok později.

„Dostáváme se k závěru, že uhelné elektrárny skončí dřív než v roce 2033. Tedy dřív, než ve své studii předpokládá ČEPS,“ uvedl Kalina během svého vystoupení na 22. energetickém kongresu, organizovaném firmou Business Forum. Stejného názoru je také místopředseda představenstva SUAS Group David Najvar, který se ujal slova po něm.

Výhled forwardových cen na energetické burze

Tento pohled na věc přichází ve chvíli, kdy někteří experti naopak varují před odstavením uhelných bloků do roku 2033, jak uvádí programové prohlášení koaliční vlády premiéra Petra Fialy. Návrat k původně avizovanému roku 2038 doporučil ve své nedávno zveřejněné studii Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 státem vlastněný správce přenosové soustavy ČEPS. Podobně to vidí také ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer, který si dokáže představit provoz části uhelných bloků až do roku 2050.

Oba pohledy mohou být správné. Trh sice vyřadí uhelné elektrárny z celoročního provozu, avšak v zimním období, kdy je vyšší spotřeba i cena elektřiny, se mohou uplatnit i za pět či deset let. Ekonomiku provozu mohou jejich vlastníkům osladit platby za roli záložního zdroje.

Problém však může nastat s dostupností uhlí. Jak upozornil hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek, kvůli omezenému provozu uhelných bloků v zimním období se nevyplatí udržovat v provozu hnědouhelné lomy. Pokles ceny emisní povolenky podle Řežábka není pravděpodobný; v Evropské unii je mnoho zájmových skupin a politiků, kterým tvrdé zpoplatnění fosilní energetiky vyhovuje.

David Tramba