Pokles čistého zisku o 21 procent na 16,65 miliardy korun zaznamenala v prvním pololetí Skupina ČEZ. Hlavní důvod: Rychlejší odepisování hodnoty uhelných elektráren, které nejspíš ukončí provoz do konce desetiletí. A také dopad převzetí plynárenské společnosti GasNet, kterou ČEZ vlastní od loňského srpna.
Jak ČEZ uvedl v oznámení pro burzy a akcionáře, další finanční ukazatele se vyvíjely příznivěji. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) za pololetí dosáhl 73,9 miliardy korun, meziročně tak vzrostl o 7 procent. K růstu přispěla především loňská akvizice plynárenské distribuční společnosti GasNet. Provozní výnosy narostly o 3,6 procenta na 167,5 miliardy korun.
Plán na celý rok: 26 až 30 miliard
„Výsledky hospodaření převyšují naše výchozí očekávání. Proto jsme navýšili výhled celoročního výsledku hospodaření, EBITDA nově očekáváme na úrovni 132 až 137 miliard korun a čistý zisk na úrovni 26 až 30 miliard korun,“ řekl k výsledkům předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Dodal, že ČEZ se nachází v dobré finanční kondici. I přes významné investice klesl čistý dluh oproti konci roku 2024 o 21,3 miliardy na 181,5 miliardy korun. „Celkové plánované investice Skupiny ČEZ v letech 2025 až 2030 přesahují hodnotu 400 miliardy korun,“ upozornil Beneš.
Nejvýznamnější akvizicí letošního roku je odkup podílu v britské společnosti Rolls-Royce SMR, která vyvíjí modulární jaderný reaktor o výkonu 470 megawattů. V první fázi ČEZ koupil 11procentní podíl za 3 miliardy korun, v červenci podíl dále navýšil na 20,25 procenta. ČEZ naopak odprodal státu 80procentní podíl ve společnosti Elektrárna Dukovany II, která bude stavět dva 1000megawattové reaktory s korejskou KHNP.
Mlčení o zaplacené windfall tax
ČEZ v letošním prvním pololetí navýšil výrobu elektřiny o 6 procent na 25,73 TWh. Hlavní podíl na tom měly jaderné elektrárny, které vyprodukovaly 15,45 TWh elektřiny. Většina zdrojů vyrobila více než loni. Nedařilo se vodním elektrárnám, které kvůli méně příznivým podmínkám vyrobily o 31 procent méně elektřiny než loni.
Stejně jako v minulých letech ČEZ ve výsledcích nijak nekomentuje dopady daně z neočekávaných zisků – windfall tax. Pouze uvádí, že státu na dani z příjmu odvede přes 23 miliard korun, což odpovídá 58 procentům vytvořeného hrubého zisku. Standardní výše daně z příjmu firem přitom dosahuje 21 procent.
