Už je jasné, které velké investiční projekty získají dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) a které mají smůlu. Co se týká energetiky, velké skupiny – ČEZ, Sev.en a Sokolovská uhelná – většinou uspěly. Naopak bez dotace i naděje na realizaci končí projekty zaměřené na výrobu a využití zeleného vodíku.
Jak při dnešním setkání s novináři uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), po vyhodnocení podmínek financování z OPST získá 22 ze 34 navržených strategických projektů. „Devět projektů za 10,3 miliardy korun se nachází v Moravskoslezském kraji, v Ústeckém kraji pak sedm projektů za 5,3 miliardy a v Karlovarském kraji celkem šest projektů za 2,9 miliardy korun,“ doplnil vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí MŽP Jan Kříž.
Zelená transformace dolů
Většina podpořených projektů spadá do akademického a veřejného sektoru. V Ústeckém kraji však uspělo několik projektů, za kterými stojí velké podnikatelské skupiny. Třeba firma Sev.en Inntech získala dotaci 530 milionů korun na projekt Green Mine. Jedná se o transformaci areálu lomu ČSA na Mostecku. Vyrostou zde fotovoltaické elektrárny, zařízení na akumulaci energie a výrobu zeleného vodíku, ale také energeticky úsporné domy a rekreační zóny.
Firma Geomet, kterou z 51 procent vlastní Skupina ČEZ a ze 49 procent australská EMH, získala 800 milionů korun na přípravu a zahájení těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Plán je takový, že část zaměstnanců po útlumu těžby hnědého uhlí plynule přejde do Geometu. Zahájení provozu dolu je v plánu na začátek roku 2029. Souvisí s tím výstavba zpracovatelského závodu u elektrárny Prunéřov na Chomutovsku, na tu se však dotace přímo nevztahuje.
Sokolovská uhelná uspěla s relativně menším projektem. Z OPST obdrží 267 milionů korun na transformaci lokalit poškozených povrchovou těžbou hnědého uhlí. V lokalitě Staré Sedlo díky tomu vznikne průmyslová zóna, která bude pro zájemce připravena od počátku roku 2028. Sokolovská uhelná uspěla i s dalším projektem – revitalizací okolí jezera Medard.
Mohlo by vás zajímat
Vodík (téměř) bez šance
K energetice mají vztah také některé investice, za nimiž stojí veřejný sektor. Přes miliardu korun tak dostane sdružení vysokých škol v čele s Univerzitou Karlovou na projekt Synergys. Ten je zaměřen na využití hlubinné a mělké geotermální energie, ale také na výrobu a využití zeleného vodíku. Nachází se v Litoměřicích a fungovat má od počátku roku 2028.
Navzdory výše řečenému platí, že většina projektů zaměřených na zelený vodík končí takříkajíc v šuplíku. Dopravní podnik města Ústí nad Labem vzdal projekt na pořízení autobusů s pohonem na vodík. Stalo se tak kvůli ekonomické nevýhodnosti i extrémně přísným požadavkům Evropské unie na obnovitelný vodík. Podobně končí také projekt firmy For H2energy na využití zeleného vodíku v areálu průmyslové zóny Triangle u Žatce.
Stejně tak dotaci nezískal ČEZ na bateriovou gigafactory v Prunéřově u Chomutova. Plán na výrobu baterií pro elektromobily s kapacitou až 40 GWh za rok se ukázal být až příliš ambiciózním. „Žadatel od projektového záměru odstoupil,“ uvádí ministerstvo životního prostředí na webu programu OPST.
Pomoc uhelným regionům
Operační program Spravedlivá transformace 2021-27 je zacílený na podporu Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Má přinést nové příležitosti a pracovní místa v době útlumu uhelné energetiky a těžby. Dosud byly schváleny projekty za téměř 29 miliard korun, což představuje více než 70 procent celkové alokace programu. Příjemcům zatím stát proplatil 6,1 miliard korun.
